38. část

946 24 0
                                    

Vstala jsem pozdě, ale Anička ještě spala. Šla jsem do kuchyně, lde už byli oba dva kluci vzhůru.
Vešla jsem tam a podívala jsem se na ně. Andre se usmíval jako sluníčko a Andrei vypadal docela vynervovaně.

J: Děje se něco?

And: Zatím ne

Andrei do něj sťouchnul loktem.
Bylo to divný, ale neřešila jsem to. Šla jsem k Andreiovi a dlouze jsem ho políbila, pak jsem začala dělat snídani.

J: Jak jste se vyspali?

A: Fajn

And: Jo dobrý

A: Hele můžeš na moment za mnou

Řekl nejistě, ale s úsměvem Andrei. Vzdala jsem vaření a šla jsem k němu. Andre na něj ukázal palce nahoru a já vůbec nechápala, o co jim jde.
Došli jsme na pláž a Andrei mě chytil za ruku.

A: Ari, včera jsem si něco uvědomil, to jak jsi se zachovala, že jsi ukázala Joshovi, že jsi mi věrná a tak. Taky, jak se o mě staráš a jakou mi dáváš lásku. Chci s tebou být dokonce života, jsi to nejcennější v mém životě. Chci s tebou strávit zbytek svého života pod jednou střechou a později ji sdílet i s našemi dětmi. Arianko miluju tě a nikdy nepřestanu.

V tu chvíli si klekl a vytáhl krabičku s nejkrásnějším prstýnkem na světě. V tu chvíli se mi nahrnuly slzy do očí.

A: Vezmeš si mě?

Usmívala jsem se jako sluníčko a utírala jsem si slzy. Podívala jsem se na něj na ten jeho krásnej úsměv.

J: Andrei, já tě miluju nejvíc na světě takže..

A: Takže?

J: Ano

Řekla jsem a Andreiovi se rozzářily oči. Nasadil mi prstýnek a zvedl mě nad sebe. Pak si mě přitáhl k sobě a políbil mě.

A: Teď jsi mě udělala nejšťastnějším mužem na světě ani nevíš jak tě miluju

J: Ty mě uděláš nejšťastnější ženou až mi řekneš ano

Andrei se usmál a znovu mě políbil.

J: Takže proto se Andre pořád tak usmíval, ty jsi mu o tom řekl

A: Jo řekl

Objala jsem ho a odešli jsme na tu snídani. Andre už nás vyhlížel na terase.

And: Tak co, kdy bude rozlučka?

A: Co nejdřív, aby svatba byla taky, co nejdřív

Andre se usmál a pevně nás objal.

And: Gratuluju vám

J: Děkujeme

A: Jo díky moc brácho

Nechala jsem je tam a běžela jsem za Aničkou do pokoje. Pořád spala. Ale já jsem jim svým pištěním hned vzbudila.

An: Co blbneš?

J: Jsem nejšťastnější na světě

An: A to proč? Protože jsi mě vzbudila?

Řekla a zakryla se peřinou.
Zvedla jsem ruku a ukázala jsem na prstýnek. Anička vyletěla z postele.

An: To ne

J: To jo

An: Ne to ne

J: Ale jo

In Love With Hockey BoysKde žijí příběhy. Začni objevovat