11.kapitola

155 13 3
                                    

Bez Joshe to doma bylo nudné. Pořád jsem byka zalezlá v pokoji a dolu chodila jen proto abych se najedla. Jak jinak.

Po týdnu si mě rodiče zavolali dolu do kuchyně, kde už byli připraveny tři šálky s čajem a sušenky. Vždy to tak dělali když měli říct nějakou špatnou zprávu.

Vzpoměla jsem si na to, jak nám tímto způsobem řekli, že nám umřela babička, pes, že se nejspíše budeme stěhovat a tak dála.

Chvíli jsme se bála, že se stalo něco s Joshem, protože se celý týden neozval, ale to by u toho byli i kluci.

Proč tu vlastně nejsou?

,,Mám dojít pro kluky?" Zeptala jsem se rodičů.

,,Ne, teď chceme mluvit jen s tebou," řekl otec pevným hlasem a já zas přemýšlela co jsem provedla.

,,Posaď se prosím zlatíčko," usmála se na mě mamka a ukázala na židli, která byla na druhé straně stolu.

Posadila jsem se.

Koukala jsem na ně, byli zmatený a z pohledu bylo vidět, že hledali správná slova. Nakonec se toho chopila mamka.

,,Zlatíčko, chceme ti jen říct, že touto zprávou se nic nezmění a stále pro nás budeš naše malá roztomilá Mell," řekla a usmála se na mě.

Já na ní jen nechápavě koukala a tak pokračovala.

,,Víš jak si se pořád ptala proč nemám fotku s tebou v bříšku? Nebo proč nejsou známky tvé existence z ultrzvuků a tak? A my ti pořád tvrdili, že byl rozbitý foťák?" Usmála se.

Já na ně jen koukala a přikývla jsem. Nevěděla jsem co jiného udělat.

,,Tak ten foťák rozbitý nebyl," zamumlala a teď jsen tedy nechápala vůbec.

Sebrala jsem sušenku z misky jen abych nemusela nic říkat. Prostě jsem se radši cpala.

,,Víš, vždy jsem hrozně moc chtěla holčičku, ale když ultrzvuk ukazoval třetího kluka nevěděla jsem co dělat," zamumlala a po tvářích ji tekly slzy.

,,Jak mohl ultrazvuk ukazovat třetího kluka, když jsem starší jak Dalton?" Zeptala jsem se.

Opravdu jsem ty slova nechápala, nebo jsem je spíše nechtěla chápat.

Nevěděla jsem.

Mamka se na mě stále koukala se slzama v očích a dokonce zjihl i otcův pohled.

,,Víš Mell," řekl otec a na chvíli se odmlčel jako by nevěděl co najednou chtěl říct.

Nakonec se slova nakonec zase ujala mamka.

,,Jsi adoptovaná."

Norris FamilyWhere stories live. Discover now