32.kapitola

109 11 0
                                    

Z pohledu Mell..

S Joshem jsme si nakonec dali pauzu. Vyhovovalo mi to, protože se alespoň více soustředil na hokej. Nebo se o to, alespoň snažil.

Seděla jsem na tribuně a sledovala trénink. Joshovi to nehorázně šlo a já z něj nemohla spustit zrak. Zvedla jsem k ústům kelímek kávy, který mě celou dobu úspěšně zahříval.

,,Mell?" Přijel k mantinelu Quinn a tím si získal mou pozornost.

,,No?" Naznala jsem s úsměvem a pomalu se k němu vydala.

,,Počkáš na nás až skončí trénink? Zajdeme někam na jídlo," zamumlal Quinn.

,,Jako jen mi dva?" Zeptala jsem se ho.

,,Ne naše čtyřka," zazubil se a zase odjel. Neměla jsem na vybranou.

xxx

Stála jsem před arénou a čekala na kluky, přesně tak jak mě poprosili. Skoro všichni už opustili arénu a jen klukům to trvalo, tak jako vždy.

Už jsem zahlédla Jacka, ake ten se zas vrátil dovnitř. Zase něco zapoměl, to byl celý on.

,,Ty jsi Mellanie?" Zeptal se mně jeden z urostlích chlapců z týmu. Hned jsem věděla kdo to je, byl to ten kluk kvůli kterému mohlo pro Joshe mistrovství skončit.

,,Jo jsem," zamumlala a kousek poodstoupila.

,,Rád tě konečně poznávám," usmál se a přistoupil ke mně. Zase.

,,Kéž bych mohla říct to samé," pronesla jsem a on se zarazil.

,,Nechceš zajít na kafe? Nebo tak něco?" Navrhl.

,,Hele Evane, nemám zájem," zamumlala jsem.

,,Tak třeba ho časem změníš, zatím ahoj," usmál se a odešel.

Já tam jen stála jak opařená. Co to mělo znamenat? Proč tohle dělal? To ho jako opravdu tak moc bavilo, ubližovat lidem?

,,Co to bylo?" Přilítl za mnou Jack.

,,Já, já nevím," zamumlala jsem a pak se na něj otočila. ,,Kdyby jste byli rychlejší nic z toho by se nemuselo stát," vyjela jsem na něj.

,,Sorry už jsem byl venku, ale nechal jsem si tam mobil," pokrčil rameny a na obličeji se mu objevil jeho připitomělí výraz.

,,Jo v pohodě, hlavně nic neříkej Joshovi, už takhle má dost problému," zamumlala jsem a díky bohu, jsme se shodli.

xxx

Večeře byla úžasná, jako za starých časů. Ani za boha by mě nenapadlo, že se to může vrátit. Že bych to mohla, jestě někdy prožít.

,,Tak už půjdeme ne? Ať nemá trenér kecy," zasmál se Josh.

,,Jo to bude nejlepší," přikývl Jack a tak se kluci zvedli od stolu. ,,Vy nejdete?" Usmál se a podíval se na mě a Quinna.

,,Ještě nemáme dopito," zamumlala jsem a ukázala na skleničky.

,,Dobře, tak hlavně opatrně Mell," usmál se Josh a políbil mě na tvář.

,,Až se vrátím, dojdu za tebou," řekla jsem mu a pevně ho objala.

,,Dobře, mám tě rád ségra," usmál se.

,,Já tebe více Jo," usmála jsem a kluci odešli. Tím jsem zůstala s Quinnem sami.

Nejhorší rozhodnutí.

Norris FamilyWhere stories live. Discover now