26.kapitola

115 12 2
                                    

Z pohledu Joshe..

,,Joshy?" Zamumlala Mell, když jsme v objetí usínali.

,,Copak?" Zeptal jsem se a rozsvítil lampičku, která byla na nočním stolku abych na ní viděl.

Měla rudé oči a na tváři ještě stopy od slz. Pohladil jsem jí po tváři.

,,Proč jsi brečela?" Zeptal jsem se jí, ale ona neodpovídala.

Koukala mi pouze do očí a mlčela. Bylo to opravdu dlouhý ticho. Pak se nadechla, nejspíše mi chtěla něco říct, ale z jejích úst vyšel pouze povzdech.

,,Tak co se děje zlato, proč jsi brečela?" Naléhal jsem, protože jsem chtěl znát odpověď.

,,Jen jsem přemýšlela jaký by byl život bez tebe," zamumlala a já vyvalil oči.

,,Nad čím to přemýšlíš Mell?" Nechápal jsem.

,,Nad blbostma," odpověděla a opřela si hlavu o moji hruď.

Za pas jsem si ji přitáhl blíže k sobě a dával ji malé a něžné polibky do vlasů.

,,Myslím si, že mamka měla v něčem pravdu," zamumlala a já celý ztuhl.

V čem by mamka měla pravdu? Nikdy jí neměla, vždy se mýlila. Bohužel to nikdo neviděl, ani já ne.

,,V čem měka mamka pravdu?" Zeptal jsem se jí opatrně.

,,Co když se rozejdeme a zničíme tím celou rodinu?" Odpověděla na otázku otázkou.

,,My dva se nikdy nerozejdem Mell, vždy budeme spolu. Jde zničit jen tento vztah, ale ten sourozenecký a rodinný nezničíme nikdy. Nemůžeme," řekl jsem a Mell se pousmála.

,,Když se rozejdeme musíme se chovat jako by se nic nestalo Joshy, zvládneme to?" Ujišťovala se.

,,Zvládneme, není nic co by jsme spolu nedokázali," usmál jsem se a ona mě políbila.

Opravdu dlouze a se spousty city. Byl to ten nejkrásnější a nejlepší polibek, který jsem kdy dostal.

,,Miluju tě Joshy," zamumlala, když se odtáhla..

,,Já tebe víc," usmál jsem se a zhasl lampičku aby nás světlo nerušilo.

Přemýšlel jsem.

Celou noc.

O nás a o tom co všechno mamka vypustila ze svých úst.

Mell spokojeně spala, asi jsem jí dostatečně uklidnil, ale asi se mi nepovedlo přiliš uklidnit sebe.

Norris FamilyWhere stories live. Discover now