Norris Family

14.kapitola

Z pohledu Mell..

Seděla jsem zavřená ve svém pokoji a odmítala jsem s kýmkoliv mluvit. Mé srdce si přálo pouze Joshe, který byl ode mně hrozně daleko.

,,No tak Mell otevři, nesu ti večeři," řekl Coale, ale já se z postele nemohla ani hnout. Prostě to nešlo.

,,Nemám hlad," odpověděla jsem a otočila se na druhý bok.

,,Ale no tak ségra, už jsi tři dny nejedla," řekl prosebným hlasem.

,,Ségra?" Zamumlala jsem.

,,Hele Mell, je mi úplně jedno, že jsi od jiné mámy. Žiješ semnou odmalička a vždy budeš má malá ségra," zamumlal, položil talíř na podlahu a odešel.

xxx

Schylovalo se k večeru a mně bylo opravdu špatně. Josh nedorazil i když jsem mu do telefonu brečela. Už jsem nebyla jeho sestra, tak proč by sem jezdil?

Hned jak se tu zprávu dozvěděl, odjel. Nedal mi žádně vysvětlení, neřekl mi o tom a prostě abych všemu co mi rodiče řekli věřila, potřebovala jsem jeho.

Po nějaké hodině jsem ze spoda uslyšela křik.

,,Já vám jasně řekl aby jste jí to neřikali. Věděli jste jak je citlivá a jak všechno špatně bere. Vůbec se vám nedá věřit."

Poznala jsem ten hlas.

Byl to Josh.

Přijel.

A to jen kvůli mně, protože jsem mu to řekla. Teď jsem mu zničila přípravu na hokej s Hughesovýma. Bože já jsem kráva.

Po chvilce se ozvalo zaťukání na dveře.

,,Nepustí tě tam, nepustila tam ani mě," řekl mu Coale.

,,Mell, prosím otevři. Jsem tady, přesně jak si řekla. Tři dny," šeptal a tak jsem se vydala ke dveřim.

Josh vlétl dovnitř a rozsvítil světlo. Hnedka mě obejmul a prohlédl si mě.

,,Proboha Mell, jedla si něco? Spala si?" Ptal se a já na každou odpověď odpověděla stejně negativně.

Položil mě do postele a odběhl do kuchyně, po několika minutách se vrátil i s vývarem, který jsem vždy milovala.

,,Na vem si to a jez, já se jdu vysprchovat, převlíknou a pak dorazím," usmál se a podal mi misku, do které jsem se s chutí pustila.

Proč to najednou bylo všechno tak jednoduchý?

Josh přišel po nějaké půl hodině. Miska už byla prázdná a ležela na nočním stolku.

,,Joshy já," chtěla jsme se mu omluvit, ale on mě nenechal.

,,Hele Mell v tomto stavu není rozumné abys něco vysvětlovala. Prostě si lehneme a pustíme si film. Tak jako za starých časů. Na mluvení bude času dost později," usmál se, přikryl mě dekou, lehl si vedle mě a pustil film.

Nevim co to bylo, protože já hned usla.