Norris Family

15.kapitola

,,Snídaně do postele pro mou malou sestřičku," usmál se ode dveří Josh a tak jsem rozlepila oči.

,,Nemusel jsi mi jí nosit," zamumlala jsem s úsměvem.

,,Sešla by jsi do kuchyně, když tam je celá rodina?" Zeptal se s pozdvyženým obočím.

,,Ne," zamumlala jsem.

,,Tak vydíš," usmál se a podal mi tác se snídaní.

,,To je jak pro princeznu," usmála jsem se.

,,Však si vždy byla princezna," zamumlal a posadil se vedle mě.

xxx

Odpoledne mě Josh vytáhl do parku. Prý mi čerstvý vzduh a sluníčko pomůže.

Nevěděl, že mi nejvíce pomůže jeho přítomnost.

Ve stánku se zmrzlinou jsme si koupili točenou zmrzlinu, limonádu a šli se posadit o kousek dál na lavičku.

,,Joshy, je mi moc líto, že jsem tě donutila přijet z přípravy na mistrovství?" Zamumlala jsem.

,,V klidu Mell, tato byla jsem s Quinnem a nebyla nějak moc důležitá. Tá důležitá bude až za měsíc," usmál se a pohladil mě po tváři.

,,A jak se má vůbec Quinn?" Zeptala jsem se ho jen abych oddálila tu konverzaci, která se nedalo vyhnout.

,,Jo, docela dobře. Říkal, že jsi vyrostla do krásy a mám tě moc pozdravovat i od Jacka," usmál se.

,,Páni, toto že by někdy Quinn, dokázal říct?" Zasmála jsem se.

,,Jo, všichni jsme vyrostli," zamumlal a zadíval se někam do prázdna. Jako by nad něčím hluboce přemýšlel.

Pozorovala jsem ho, koukal na to samé místo. Čekala jsem až něco řekne a po chvilce to udělal.

,,Hele Mell, měla by jsi se usmířit s rodiči. Vím, že je to pro tebe těžké, ale víš jak těžké to musí být pro ně? Nedělali to pro to aby ti nějak ublížili, dělali to proto aby tě ochránili. Víš jak by to vypadalo, kdyby to všichni věděli?"

,,Hrozně, všichni by se na mě koukali skrz prsty," zamumlala jsem.

,,Správně, hele víme to jen my, naše rodina. Je na tobě jak s tou zprávou vynaložíš. Buďto se od nás můžeš odříznout a žít si svůj život a nebo můžeš vést život tak jako do teď s rodinou, která tě miluje," usmál se.

Měl pravdu, proč jsem na to jen nepřišla sama? Je mi hrozně moc líto, že jsem se k rodině, která se o mě tak moc starala, zachovala jako kráva.

,,Teď mě fakt moc mrzí, že jsem se chovala, tak jak se chovala," zamumlala jsem a podívala se na něj.

,,Hele v tvé situaci by jsem se nejspíše zachoval stejně, takže si z toho nic nedělej.

xxx

Když jsem došla domu udělala jsem tři čaje a do misky nasypala sušenky. Zavolala jsem na rodiče a omluvila se jim.

Všechno se vrátilo do starých kolejí a za to byla neskutečně vděčná.

Dokonce jsem se omluvila i Coaleovi, kterého jsem potkala na chodbě a nakonec zavolala Daltonivi, který byl několikset kilometrů vzdálen od našeho domu.

Naše rodina byla, alespoň na chvíli stejná jako kdysi.