54. Den D

197 13 6
                                    

54.

Den D

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Den D

--------------------

Nastal den pro Pepper a Tonyho tak očekávaný. Jejich svatba se mílovými kroky blížila a oba byli značně nedočkaví. Venku se připravovala celá scéna pro jejich obřad. Představovali si malou jednoduchou svatbu, ale stejně to skončilo ve velkém stylu. Přece jen to byla jejich svatba. Proč se tedy krotit a upouštět od svých snů. 

Naštěstí lidí moc pozvaných nebylo, jen nejbližší přátelé. Uzavřená společnost. Dnešní den si nechtěli kazit prohlášeními, pózováním před fotografy a odpovídáním na jejich nejapné otázky. Samozřejmě že jsou šťastni. Na to se jich snad nemusí ptát. Užili si této nechtěné pozornosti už dost a proto celou akci utajili před veřejností. Později jen pošlou fotografii jak byli šťastní, bez jejich vlezlé společnosti. 

Bruce pobíhal po zahradě a snažil se uvést vše k dokonalosti. Tak jak mu to Pepper nařídila. Židle, slavobrána i kytky mělo své místo. A byl to její den, to nikdo nesmí zapomenout. Všichni byli už od brzkých ranních hodin na nohou. Přijel catering s jídlem. Bylo potřeba je usměrnit nějakým směrem a vše od nich převzít. Hned na to přijely květiny. Vše bylo laděno do jemné růžové a bílé. Slavnostní tabule byla přichystána už ze dne předtím. Tony a Pepper se nechtěli o nic starat a jejich přátelé jim to mile rádi splnili. 

Tony se chystal v patře. Stále pochodoval po pokoji v trenýrkách a tričku. Byl nervózní jako už dlouho ne. Přitom to měla být příjemná záležitost. Měli si prostě říct ano a žít šťastně až do smrti. "Neměl bys pít." Napomenul ho Rhodey, který seděl kus od něj a pozoroval ho. 

"Já vím, ale jsem nervózní." Pokračoval ve svém korzování po pokoji. "Je to normální?" 

"Myslím že ano." Usmál se jeho přítel. 

"Brní mě ruce." Zacvičil si s prsty a přešel k oknu. Měl výhled na místo, kde si za nedlouho řeknou ano. Nejdříve chtěli udělat obřad u nich před domem, ale při představě jak tam všechno a všechny dostat, když teď bydlí někde na samotě u lesa. Dohodli se na centrále Avengers, přece jen příroda kolem byla krásná. Měli na výběr z několika scenérií. Les, řeka nebo oboje. Nežádoucí lidé se sem také nedostanou. Zdálo se to dokonalé. 

"Měl by ses už obléct." Pobídl ho a vstal pro jeho bílí oblek. 

"Pepper, jsi v pořádku?" Natasha klepala na dveře od záchodu, kam před nemalou chvílí Pepper zmizela. Odpověď nedostala, ale za chvíli se otevřeli dveře a vyšla úplně bledá nevěsta. Přešla ke stolu u kterého ji česali a posadila se. Natasha neváhala a podala jí vodu. 

"Možná jsme s tím měli počkat." Zamračila se a hlavu si opřela do dlaně. Byla to směs únavy a nervozity. 

"Ale no tak, nemáš být z čeho nervózní." Pohladila ji po rameni. "Vezmete se a bude to ta nejhezčí chvíle vašeho života." Usmála se a potom její oči sklouzly na její břicho. "Tedy, než se vám narodí to malé, to to jistě trumfne." 

Avengers - Doba temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat