Boj mezi Stevem a Tonym končí vyhnanstvím poloviny týmu Avengers. Black Widow se jim snaží pomoct utéct. Vše ještě zkomplikuje útok na Visona.
Romanogers, Clintasha a Brutasha (jen vzpomínky), Pepperony (vedlejší dějová linka)
Časová osa:
...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Brucovi city vs. Hulkovo ego
--------------------
"Kdo tě učil počítat Legolasi?" Ozvala se všem ve sluchátku Tonyho sarkastická narážka. Pravdou ale bylo, že počet agentů Hydry přesahoval ten, jež Clint udal. Dokonce se k němu ani z daleka neblížil. Na tak silný protiútok nebyli připraveni. Ne, že by to byl problém. Byly zvyklí na silovou převahu, ale rozhodně to nebylo dobré znamení.
"Musejí mít v podzemí rušičku a zachytilo to jen ty na povrchu." Vysvětloval Clint ze své vyvýšené pozice opodál na skále. Celý terén pozoroval svým jestřábím okem, které nic nepřehlédlo. Nebyla to omluva, a ani se omlouvat nehodlal. Kolik chyb nadělal Stark při misích a bylo to v pořádku.
"Taková úroveň zabezpečení u nich není zvykem. Buď se zlepšili, nebo mají co skrývat." Vložila se do konverzace Natasha. Ve chvíli, kdy se tam objevili, z budovy se vyhrnulo nespočet agentů, jímž na rameni dominoval znak chobotnice. Pokazili jim jejich největší plán a přesto jich bylo všude ještě tolik. Jako by tahle práce neměla konce. Přesto kapacita podzemního bunkru byla omezená a ačkoli neznali přesný počet odhadem uznali, že jich uvnitř o moc víc nebude. Proto to bylo na Stevovi a Tonym, aby prozkoumali vnitřní prostory a pokud možno našli to po čem už tak dlouho jdou. Lokiho žezlo.
Clint sestřeloval ze své pozice agenty, kteří se snažili dostat zpět do bunkru. Museli je udržet venku a pokud možno zbavit se jich. Což u takového množství byl trošku problém. Natasha se sice usadila na střeše bunkru a zasypávalaje sprchou kulek, ale zdroje byli omezené. Jak šípů, tak kulek.
"Že by jsme byli na správném místě?" Konečně se do toho vložil i Steve. Byl optimistický, jako obvykle. Ani poslední události ho nepoznamenaly. Sedmdesát let zpátky vám zemře před očima nejlepší přítel a najednou se vás snaží nelítostně zabít. A téměř se mu to povedlo. Nebít toho, že jeho tělo vyplavila řeka na břeh a oni ho včas našli, byl by mrtví. Dost důvodů být nedůvěřivý a skeptický vůči světu a životu. Ale pro něj to znamenalo pravý opak. Posílilo to v jeho víře, že svět a okolnosti se mohou změnit každým dnem. Byl si téměř jistý, že ho ta řeka nevyvrhla sama, jak mu to říkali Sam s Natashou. Přece jen přišli, když už tam ležel. Byl si téměř na sto procent jistý, že ho zachránil Bucky. Že v něm něco dobrého je a že mu pomůže si vzpomenout.
"Zase tak moc bych nejásal. Zabezpečení sice mají, ale pokud bych chtěl schovat něco tak cenného, zvolil bych něco, co neprolomí děti ve školce." Ohradil se vůči jeho optimismu Tony a procházel spodní patra bunkru. Skenoval okolí a snažil se zachytit jakoukoli anomálii, která by jim pomohla, nebo je dovedla k cíli. Pár agentů, jež se je pokoušeli zastavit smetl ze scény snad jen pouhou myšlenkou. Neměli proti jeho brnění šanci, i když si mysleli opak.
