Ráno jsem vstal brzo. Chtěl jsem tam být v u něho v kanceláři první a sám. Nemusel u toho být nikdo jiný. A taky se mi to povedlo. Když jsem vešel do čekárny, nebyl tam nikdo, jen za pultem seděl jeho sekretář. Ani jsem ho nepozdravil a nedbal jeho protestů, když jsem vtrhl do jeho kanceláře. Zabouchl jsem za sebou dveře a užíval si jeho strnutí. Nečekal mě tu. Očividně. Ale já to jen tak nenechám. Od příštího týdne mám přehrabovat a třídit odpadky a to jen kvůli němu. "Co tu..." Nedořekl, jelikož jsem ho zarazil. "Co si o sobě dnešní právníci myslí, je opravdu hrůza. Jak si vůbec můžeš myslet, že mi zařídíš práce a já to nechám jen tak?" Bouchl jsem mu do stolu. "Nemlať do toho stolu." Zavrčel a chytl mě za límec. No. Není tak klidný jak jsem si my... Aha, tak je. Nic nedělá, jen si mě přidržuje a v tváři je naprosto klidnej. "A ne. Bylo mi jasné, že se ti to nebude líbit, ale co já s tím? Takhle si to přál tvůj otec, můžeš si jít stěžovat k němu. Navíc už bylo potřeba ti přistřihnout křídla, choval ses jak idiot." Vypadalo to, že chce pokračovat, ale já ho umlčel. "Ne. Otec by tohle nedopustil. Nechtěl bych, abych měl záznam, protože by to poskvrnilo i jeho. Ještě jsem mu to neřekl, ale dneska to udělám." Varoval jsem ho, ale on mě jen vyhodil z kanceláře. Debil.
ČTEŠ
Ty máš právo akorát na...
AdventureMladý JungKook vystudoval teprve před rokem, ale už teď je uznávaným a jedním z nejlepších právníků v Jižní Koreji. Pomohlo mu k tomu nejen jméno jeho otce, ale i jeho píle a vůle dosáhnout svého. Jednoho dne si ho tak najme majitel největší Korejsk...
