Vlčí život [TEEN WOLF] - stále rozpracované, pozastaveno

3.

Ztuhla jsem. Jakmile jsem se dostatečně uklidnila, drápy a tesáky mi zmizely a konečně se mi odmlžilo vidění. Když se tak stalo, ucítila jsem na sobě hned několik párů očí, jak na mě upřeně koukají výrazem jsi hrozně krvelačná bestie. Svěsila jsem ruce podél těla a zůstala jenom stát, čekajíc na jejich reakce.

„No, takže jsi jako Liam - časovaná bomba plná vzteku. Myslím, že začínáme hezky." řekl Stiles a Liam po něm hodil vražedný pohled.

„Takže, ty fakt nevíš, co s tebou je, jo? Tomu jsme měli jako uvěřit?" řekla vyděšeně Lydia a já si provinile přešlápla.

„Vlastně ne..." přiznala jsem.

Po chvíli mlčení jsme se shodli, že bude lepší, když už pojedeme domů, přece jen se stmívalo. Nastoupili jsme do Jeepu a vyjeli z lesa.

...

Po půl hodině Jeep zastavil před mým domem. Paige už před ním stála a když mě viděla s cizími lidmi, začala šílet. Něco jsem si uvědomila...já jí ani nezavolala a nebyla jsem ještě ani doma! No dopr...teď si to pěkně schytám.

„Angie, okamžitě si vystup z toho Jeepu a vy odsud zmizte. Hned!" řekla až překvapivě zneklidňujícím hlasem.

Bohužel mi nezbylo nic jiného, než starší sestru poslechnout. Sklonila jsem hlavu a vyhýbala se jejímu pohledu až k sobě do pokoje, kde jsem se posadila na postel a čekala na jistou smrt, co bude následovat po sestřině vstupu do místnosti. Jeep mezitím zmizel z dohledu. O chvíli později přišla Paige a na místě mi řekla tak 10 důvodů, proč nenastupovat k neznámým lidem do auta.

„Jsi normální? Mohlo se ti něco stát!"

„Ne, to nemohlo! Kdyby mě chtěl někdo zabít, nepřivezl by mě až před barák!"

Zkoušela jsem jí to nějak vysvětlit, ale jak někomu vysvětlím, že jsem vlkodlak? Prostě to nešlo.

„Příště si dej pozor a alespoň přijď na oběd, když už někam půjdeš s tou svojí partičkou, a dej mi o tom laskavě vědět."

Paige odešla z pokoje a zabouchla za sebou dveře, až to se mnou škublo.

Noh, budu doufat, že brzy vychladne. Tak to nakonec nebylo zas tak strašný, jak jsem si myslela, že to od ní pořádně slíznu. Ruka se už naštěstí zahojila sama, takže díky Bohu nic nezjistila. Chvíli jsem seděla na posteli a pak zničehonic popadla polštář a s agresivním zavrčením ho mrskla do zdi. Chvíli jsem jen vztekle funěla, ale pak jsem dostala hlad. Překonala jsem tedy vzdálenost mezi postelí a dveřmi od pokoje, vedoucí na chodbu. Ještě před tím, než jsem zvládla stisknout kliku, se za mnou ozval cizí hlas.

„To měl bejt vztek?" zeptal se.

Zarazila jsem se...hlas zněl jako mužský, pomalu jsem se otočila. V okně seděl muž s krátkými vlasy, mírným strništěm a zelenýma očima. Koukala jsem na něj jako sůva z nudlí. Nahodil pobavený výraz, slezl z okna a pro změnu se přesunul na židli vedle.

„Takže, ty jsi Angie?" zeptal se.

„Pro vás Angelina. Co po mě chcete? Peníze nemám." doufala jsem, že ho nějak odradím.

Muž se jen zasmál a pokračoval.

„A to si kvůli tomu musíme vykat? Tykej mi, na vykání jsem ještě moc mladý. Navíc, nechci po tobě peníze ani nic jim podobný. Jenom si říkám, že by bylo fajn, kdyby tě někdo naučil se ovládat.” řekl na úvod a moje obočí vyjelo až do nebe.

„Dám ti nabídku, ty mi řekneš něco o sobě a já ti naopak pomůžu ovládnout vlka, platí?" mluvil docela klidným tónem a právě to mě znervózňovalo.

„Co? Vůbec netuším, o čem mluvíte." řekla jsem na pevno.

„Takže, ty nevíš? Slyším, jak ti tluče srdce. Navíc jsem tě dneska viděl v lese i se Scottem a ostatníma, takže se z toho nesnaž vyvlíknout." varoval mě.

Trochu mě to vyděsilo. Sledoval mě? Jak to mohlo být dlouho, co jsem ho měla přímo za patama?

„Možná by bodlo se představit, když mi vleze do pokoje někdo, koho vůbec neznám." namítla jsem ne moc zaujatě.

Pozvedl obočí, jako by na to zapomněl, ale myslím, že mu to bylo fuk, jestli se uráčí představit nebo ne.

„Omlouvám se, mladá dámo. Jmenuji se Derek. Derek Hale."

...

„Jsem tady jenom se svojí starší sestrou, máma umřela a tátu si nepamatuji. Do Beacon Hills jsme se přistěhovali z New Yorku, našli jsme tenhle dům a koupili ho. Máma nedávno zemřela na následky zranění při autonehodě. Když se to stalo, šla jsem den na to do školy s tím, že to přežiju ve zdraví, ale pověřili mě, abych provedla po škole nové hráče laccrossového týmu, kteří přestoupili. Řeknu ti, ten materiál je šílený. Pak jsem šla zpátky do třídy a tam jsem se poprvé–." začala jsem vysvětlovat, ale Derek mě přerušil - uchechtl se.

Na chvíli jsem se odmlčela, abych mu připomněla, že jsem stále tady. On se jen ušklíbl a podíval se na mě s posměšným výrazem.

„Kvůli čemu jsi to neovládla?" zeptal se najednou.

„Byla jsem ponížená před třiceti lidmi." odvětila jsem.

Derek obrátil oči vsloup.

„Tak už pokračuj, chci vědět, jak to bylo dál. Nemáš popcorn? Doslova umírám hlady." pobízel mě.

„Měla jsem pocit, jako kdybych měla zastřené vidění. Kira mě pak chytila zezadu za ramena a odvedla mě pryč. Pak jsem se, nevím proč, objevila zřejmě u Scotta doma a s ním tam byli Stiles, Liam, Malia, Lydia a Melissa. Pak jsme jeli do lesa zjistit, co jsem." Derek mě opět přerušil.

„Výborně, něco lepšího?" tentokrát byl opravdu k nakopnutí.

Pro vysvětlení jsem mu ukázala drápy.

„Hele!" začal hned a zprudka vstal ze židle.

„Klid, na někoho, jako jsi ty, bych je stejně nepoužila. Nechávám si je na zvláštní příležitosti." popíchla jsem ho s úsměvem a on si sedl zpátky na židli s uraženým výrazem.

„Měla jsi tu moc vždycky? Protože je divný, aby se aktivovala až teď, pokud tě někdo nekousl." zauvažoval nahlas.

„Nevím." zalhala jsem.

„Vážně?" zeptal se nedůvěřivě a povytáhl jedno obočí.

Zrychlil se mi tep, takže nějaký zapírání bylo marný.

„Fajn! Mám jí od vždycky. Nikdy jsem o tom nikomu neřekla, až teď to o mě ví Scott, jeho smečka a ty." pokrčila jsem rameny a sedla si na postel naproti Derekovi.

Ten se začal smát jako psychopatický blázen.

„Co je?"

„Nic, připomínáš mi tvojí mámu, byla taky taková. Nic nikomu neříkala, pokud nemusela nebo nechtěla."

Hrklo ve mě.

„Tys jí znal?"

Derek dočista změnil výraz, jako by si až teď uvědomil, co vlastně řekl.

„Ježíši...že já nebyl ticho." řekl a plácl si rukou do čela.

Nechápavě jsem se na něj podívala. Vážně moji matku znal?

Ahoj! A máme tu další překvapení. Co má Derek společného s Angieinou mámou? Každopádně...budu se snažit o kapitoly 1000 slov a víc, ale někdy se mojí fantazii holt moc nechce:) jinak, teď momentálně probíhá korekce jednotlivých kapitol a probíhají tam změny jak v gramatice, tak v obsahu. Už se moc těším na vaši zpětnou vazbu! Mějte se hezky a buďte zdraví.

1130 slov.