Deník Jocelyn Wenclové - Fred Weasley

8.

V knihovně jsem ztrávila asi dost dlouho, protože jsem usla. Zdálo se mi jak jdu po schodech, pod kterými na mě čeká Fred, nastavil mi paži ať se ho můžu chytnout a vyrazili jsme do sálu. Začali jsme tančit a všichni se na nás koukali. Ze snu mě probudil něčí hlas. Doufala jsem celkem, že mě budí Freddie, ale stál tam George a koukal na mě starostlivě. ,,Ahoj Georgi, co se děje?", utřela jsem si slinu. ,,Co se děje? Jsi tu už snad pět hodin." ,,Cože?" lekla jsem se a podívala se na hodiny, poté jsem se podívala do okna kde jsem viděla sebe. Leknutím jsem nadskočila, kruhy pod očima a mastné rozcuchané vlasy. Vypadala jsem hrozně, George se mi začal potichu smát. Když přestal, tak se vážně podíval: ,,Fred mi říkal, že se dneska popral s Malfoyem, ale nechtěl říct proč." začala jsem se zvedat a sbírat si své věci. ,,O tom pochybuju, říkáte si všechno" uchechtla jsem se. ,,Aspoň jsem to zkusil, Jo, ale teď vážně. Řekni mi co se stalo, vím jak to má Fred a zajímáš mě i ty." ,,Jak to má Fred?", zaraženě jsem se podívala na George a čekala co dál řekne. ,,Sakra, to jsem asi neměl říkat." ,,Co?", začala jsem nechápat ještě víc. George mlčel. ,,Hele Georgi, jestli mi něco chceš říct, tak teď. Jinak přeji dobrou noc", řekla jsem už celkem protivně, nechtěla jsem taková být, ale spala jsem asi čtyři hodiny v sedě a s položenou hlavou na stole, mám na to právo být protivná. George se díval na zem a stále mlčel, proto jsem se otočila a byla na odchodu. ,,Fredovi se líbíš," najednou z něho vylezlo: ,,když tě viděl s Dracem, tak mu to zlomilo srdce." nevěřícně jsem se otočila na George. Začala jsem mít motýlky v břiše, ale nemohla jsem tomu uvěřit. ,,Georgi, promiň, ale tomuhle nevěřím, dokud mi to neřekne sám, tak ani věřit nebudu.", otočila jsem se a už odcházela, ale pro sebe jsem se usmála, ať to George nevidí. ,,Dobře, ale tak mě nech tě aspoň doprovodit.", usmála jsem se a nechala ho mě dohnat.

Byla jsem hrozně nervózní, furt jsem se prohlížela v zrcadle. Byla jsem už tolikrát na různých plesech, ale nikdy jsem se nebála tak jako teď. Ani nevím z čeho jsem byla tak nervózní. Byl čas jít, Draco na mě čekal ve společenské místnosti. Když jsem do ní vešla mohl na mě oči nechat: ,,Vypadáš úžasně" šibalsky se na mě usmál a já na něho: ,,Ty taky nejsi k zahození". Společně ještě s dalšími páry jsme došli do sálu a čekali na příchod šampiónů se svými partnery. Jako první jsem zahlédla Hermionu, byla nádherná. Šla s Viktorem, celkem jsem to čekala. Všímala jsem si jak po sobě pokukují. Do kruhu se začali přidávat tančící páry, Draco mě chytil za ruku a začali jsme tančit. Zahlédla jsem jak se Fred na mě divá s otevřenou pusou. Musela jsem se pro sebe usmát, byl roztomilý.

S Dracem asi po třech tancích jsme se šli napít nějakého červeného džusu, bavili jsme se o Potterovi, kterému ten tanec vůbec nešel. Vyrušila nás Pansy s tím, že jestli si s ní Draco zatančí. Viděla jsem Draca jak se mu do toho moc nechce, proto jsem začala mluvit za něho: ,,Půjde moc rád". Než Draco stačil cokoliv říct Pansy už ho táhla na parket, otočil se ještě na mě s nenávistným pohledem než zašli za studenty. Musela jsem se mu zasmát. ,,Ahoj" vylekal mě pozdrav od Freda.