Deník Jocelyn Wenclové - Fred Weasley

9.

,,Hele promiň, za to co se stalo a taky že jsem tě nepozval." řekl nervózně Fred. ,,Frede, já si vážím tvé omluvy, ale dneska se mi to vážně nechce řešit", Fred si povzdechl a chtěl už odejít, chytla jsem jeho ruku a tím ho zastavila. ,,Ale zatančit si můžem, ne?", usmála jsem se na něho, mu se projasnili oči. Na parketu mě chytil za pas, začal hrát ploužák. Nevěřila jsem, že se to opravdu děje, nečekala jsem hlavně, že bych někdy tak moc chtěla tančit s Fredem. Nikdy jsem nečekala, že bych na něho mohla tak často myslet.

Po tanci za námi přišli naši partneři, na Angelinu jsem se hnusně podívala, nechtěla jsem ať tu je. Probodávala jsem ji pohledem, všimla jsem si, že Fred a Draco se na sebe taky mračí.

,,Půjdeme už? Už mě to tu nebaví." řekl Draco otráveně. ,,Já tu asi ještě zůstanu, slíbila jsem to Ginny, že s ní zůstanu na tu kapelu." ,,Dobře" usmál se na mě Draco a odešel. Dneska byl hrozně milý. Seděla jsem sama a čekala na Ginny, po chvíli přišla i s Hermionou. Bavily jsme se o klucích, já radši nic o tom neříkala, nechtěla jsem se nikomu svěřovat, že se mi možná líbí Fred. Proto jsem nechala mluvit Hermionu, která říkala samé dobré věci o Viktorovi. Byla jsem za ni ráda.

Přidal se k nám ještě pak Fred a George, tančili jsme hrozně dlouho. Když jsem měla sucho v krku, zašla jsem si pro pití, Fred šel hned zamnou. ,,Nestačil jsem se ještě ani zeptat kde skončil tvůj partner Draco", ani se na mě nepodíval. Povzdechla jsem si: ,,Frede, s Dracem jsme jenom kamarádi. A říkala jsem, že tohle dneska řešit nebudu" ,,Jo, dobře, promiň. Já jen, že teď nevím jestli jsme v pohodě." řekl už v klidu a podíval se na mě. ,,Jasně, že jsme. Nikdy bych nedovolila, aby se mezi námi něco stalo.", Freda to zarazilo, přikývl s nervózním úsměvem. Až později mi došlo jak to vyznělo, ale nechala jsem to být. Nechtěla jsem, aby na mě šlo znát, že se mi líbí. ,,Jdem tančit?" usmál se upřímně, ale furt se smutkem v očích. S úsměvem jsem přikývla a my se vydali zpátky za ostatními.

Ani jednomu z nás se ještě nechtělo jít spát, proto jsme na parketu zůstali skoro jako jediní. Ke konci už pouštěli jen ploužáky, Ginny tančila s Nevillem, Freda si bohužel vzala Angelina a mě pozval George, kterému jeho partnerka už odešla. Bylo to hezké, s Georgem jsme se bavili úplně o všem a spoustu času se smáli. Asi něco po půlnoci jsme se rozhodli všichni odejít. Kluci mě doprovodili ke společenské místnosti, kde jsme se rozloučili.

Měly jsme s Ginny a Hermionou sraz před knihovnou, Ginny tam už čekala. ,,Ahoj, kde je Hermiona?" ,,Já ji neumím najít, nikde není". Chtěli jsme ji jít hledat, ale profesorka McGonagallová už nás hnala na další úkol, který byl na vodě. S Ginny jsme zrovna šly po travněné cestičce a naproti nám šel Fred a George. Zase nabízeli sázky a k tomu vykřikovali nějaké věci, které jsem neslyšela. Dívala jsem se na Freda s úsměvem, byl hrozně roztomilý. Ginny se ani nezastavila a tak jsem pokračovala taky, když jsem procházela vedle Freda, lehce jsem se na něho usmála. Úsměv mi oplatil. ,,Jste nechutní" otočila se na kluky Ginny a znechuceně se na ně podívala. Oba se jen šibalsky usmáli a pokračovali, musela jsem se nad tím pousmát.