Tajemství zjevené dívky

Hra na schovávanou a záchrana

Týden po tom co mi Sirius vyznal lasku v té věži se mi vyhýbá a schovává. Prijdu si jako by jsme byli malí a hráli si na schovávanou. A já byla ta, co hleda ostatní. Vlastně jsem měla hledat jen Siria. Netušila jsem jestli jsou jeho city právé, ale srdce mi říkalo, že mu musím říct pravdu o mých citech k němu. Nestihal jsme mu je totiž projevit. Hned co mi při západu slunce řekl, že mě má rád. Odešel a mě tam nechal. Hledala jsem ho celý den, ale nikde nebyl k zastižení.

Dnes je další den kdy se mi Sirius vyhýbá. Potřebuji ho vidět. Potřebuji mu projevit svou lásku a on nikde není. Když jsem šla z obědu zahledla jsem ho jen krajně. Musela jsem za nim jít. Rozebehla jsem se tam kde jsem ho zahledla. Lily se zastavila a jak jsem slyšela volala na mě. ,,Siriusi?" Zakřičím a běžim do sklepení směrem kde mizely jeho záda. Že by se mi to jen zdálo a Sirius tu ani ve skutečnosti nebyl?! Řekla jsme si v hlavě a protřela oči. ,,Začina ze mě byt magor. Potřebuji se hned někomu vyspovídat jinak to se zdravým rozumem nepřežiju." Zamumlám si tiše a otočím se na zpáteční cestu. Když tu ouhle, přede mnou stoji Malfoy. ,,Co tu chceš Nebelvírko?!" Odfrkne si a propali mě pohledem se slizkym úšklebkem.
,,Hledam někoho, ale ty to nejsi Malfoy." Zavrčím na něj a covnu, ale narazim do někoho a podívám se na něj. Severus Snape. Takže tu je vlastně celá ta jejich zmijozelska parta. To je super takže pokud mě teď nezabiji či nějak na doživotí nezmrzačí budu děkovat Merlinovi. ,,Když už jsi tu, co kdyby jsme se pobavili?! Ušklibla se Bella a udělala krok ke mě. Stála jsem ma místě a snažila se nedát na sobě znát, že jsem nervózní. Byla u mě na vzdálenost předloktí. Šel z ní strach to nepopírám, právě když ke mě zvedala hůlku na provedení kledby, její ruka se zastavila. Byla sevřená pevným stisknutím cizí osoby. ,,Co děláš ty jedno nevzdělaný pako!" Plivla na osobu za sebou aniž by si uvědomila kdo to je. ,,Copak sestřenko? Zase děláš problémy?!" Řekl známý hlas a můj pohled padl na osobu za Bellatrix. ,,Siriusi." Vypustila jsem jeho jméno překvapeně ze svých rtů. Celé dva dny jsem ho neviděla a najednou se tu objeví jako princ v brnění a zachrání mě před šílenou ježibabou stojící přede mnou. Sirius odstrčil Bellu dal ode mě a její skupinka patolízalů radši zdrhla než, aby se připletli do rvačky s jedním z Pobertů. ,,Nedotykej se jí. Zkusíš to jen jednou a přísahám, že ti urazím ty tvoje hnusný pracky." Zavrčel na ni nenavistně a přitáhl si mě k sobě. ,,No tak bratranku, že by jsi se zamiloval?! Někdo jako ty?" Směšně se zachechtá a vyda se pomalými a ladnymi kroky pryč. ,,Vždycky ji nebudeš moc chránit a až s ní nebudeš, obrátí se to proti tobě!" Zasyčela poslední slova a zmizela nám z dohledu. ,,Jsi v pořádku? Neudělala ti nic?" Zašeptal jemně a pohaldil mě po tváři. Nepatrně kývnu a utápím se v jeho nádherném pohledu. Kdybych ho už nemilovala byla bych do něj zamilovaná znovu, právě díky jeho nádherným bouřkovým očím.