Ošetřovna aneb pravdu už víte

377 15 4
                                    

Z pohledu Siriuse
Doběhli jsme k Ari která ležela na schodech a krvacela. ,,Ne, ne, to snad ne!" Moje hlava přímo křičela, že nemůže být mrtvá. Rychle jsem se k ní rozběhl a vzal ji do náruče.
,,Musíme na ošetřovnu a rychle!" Běžel jsem s ní a dával pozor, aby mi nespadla nebo se nestalo něco jiného. ,,No tak Ari vydrž to, prosím." Doběhli jsme na ošetřovnu. ,,Poppy! Poppy pojďte sem!" Zakřičel James a já položil Ari na jednu z volných postelý. Poppy přiběhl k lůžku a začala ji prohlížet. ,,Co se stalo?" Všichni jsme začali mluvit a ona nám zřejmně nerozuměla. ,,Jeden po druhém." Přerušila nás Poppy. Slova se tedy chopila Lily. ,,Zkutálela se ze schodů když zakopla a nejsem si jistá kdy naposled pořádně jedla. Moc se s náma už nebaví prý by ji to bolelo, kdyby si nás držela blízko. Nikdo z nás neví co se s ní děje." No myslím, že to Evanska celkem vystihla. ,,Neřekla vám nebo někomu jinému jak poslední dobu spí? Vypadá to, že má problém usnout." ,,Ale čím to může být způsobeno?" Zeptala se Sandra. ,,Tak logicky asi protože má nejspíš špatné sny." Odpověděl jsem. ,,Ale o čem by mohly být když nás nechce vidět?" Zeptal se Rem. ,,Prosím opusťte ošetřovnu slečna se za chvíli Probudí a musí mít klid." ,,No tak Poppy nemůžeme tu u ní zůstat? Aspoň než se probere." ,,Nepřichází v úvahu pane Blacku" ,,Ale no tak Poppy" Přidal se ke mě James. ,,Dobře, ale jen než se probudí poté bude muset mít slečna klid." ,,Děkujeme." Řekla Evanska a já si sedl na postel co byla hned vedle. James s Remusem si sedli vedle mě a holky si sedly na židle vedle postele. ,,Co si myslíte, že se jí zdálo?" Zeptal se Dvanácterák. ,,Nic pěkného to nebylo když říkala, že nás už nikdy nechce vidět." Řeknu směrem do podlahy.

Z pohledu Remuse
,,To se určitě zlepší." Řekl jsem klukům a koukal se do země stejně jako Sirius. Holky seděly u Kat a my jsme se tu, no nedá se tomu ani říkat rozhovor, prostě jsme se bavili, ale není to nic srandovní ho jako když se bavíme normálně. Tohle je trochu víc závažnější situace. ,,Kluci" ,,Co?" Kouknu se na Lily. ,,Probouzí se" Rychle jsem vzal a došel k nim. Sledoval jsem Arianu.

Z pohledu Ariany
Pomalu jsem otevřela oči a byla jsem v nějaké bílé místnosti a kolem mě jsou holky a taky Remus. Pokusím si sednout. ,,Ne jen lež Ari." Stejně jsem neměla síly na to si sednout tak si lehnu. ,,Co se stalo, co tu děláte?" ,,Zkutalela jsi se ze schodů a byla jsi v bezvědomí Sirius tě sem donesl. Potřebujeme vědět co se děje Ario" Vychrlil to ze sebe Remus. ,,Nic se nestalo jen chci, aby jste se se mnou už nebavili. Na tom prostě není nic zvlastniho" ,,Kat to nemůžeš myslet vážně jsme tvý přátelé a dokonce nejlepší přátelé a ti se nemůžou jen tak rozloučit a nechat toho druhého jít. Jsou tu proto, aby si ten druhý stěžoval nebo cokoliv jinýho." Posadím se. ,,Madam Pomfreyová říkala, že máš nějakou noční můru. Svěř se nám. Jsme tu pro tebe." Řekla San. ,,Dobře tedy. Řeknu vám co se děje." Sirius s Remem si sedli na kraj postele, holky seděly vedle postele a James stál vedle Lily. Nadechnu se a dám se do vyprávění. ,,Začalo to zhruba před týdnem. V noci jsem měla noční můru. Byla o nás všech spíše vás. Byli jsme tam všichni, celá naše parta. Stála jsem na útesu a vy jste se ke mě přibližovali. Couvala jsem před vámi jako bych jsem z vás měla strach. Rem najednou promluvil: ,,Zklamala jsi mě Katrin." A pak zase bylo ticho, pořád jsem před vámi couvala. Najednou jste začali všichni něco mumlat, nerozuměla jsem vám. Bála jsem se, že mě nenavidíte, že si šeptate nenávist e slova. A pak mě poslední krůček dělil od pádu z útesu a rychlé smrti. To byl ten důvod proč jsem s vámi nechtěla být. Měla jsem strach, že mě začnete nenávidět. Bála jsem se vás zklamat. Moc se omlouvám měla jsem takový strach." Tečou mi z očí slzy. Všichni se na mě vrhli s objali mě. ,,To je v pohodě Kat chapeme to, ale měla jsi nám to říct. Nikdy bych nic takového neřekla jsi moje nejlepší kamarádka."  Řekla Lils. ,,I má nikdy by jsi nezklamala." Pokračovala San. ,,Ari věř mi nikdy bych ti tohle neudělal, nikdo z nás. Navíc jdi moje sestřenka." ,,Díky Reme. Děkuji vám všem moc to pro mě znamená s vypadá to, že se zase po dlouhé dobře zase dobře vyspím. Jsem ráda, že jste mě donutili se svěřit." Zavřu těžká víčka ple úlevy a odpuštění. Po dlouhém týdnu jsem se zase dobře vyspala.

Veselé a šťastné Vánoce všem čtenářům.
Užijte si tento des se všemi svými blízkými.

Kika00001

Tajemství zjevené dívkyWhere stories live. Discover now