The Lonely Girl /Fred Weasley/

12.

„Frede! Přestaň a dej mi botu!" Ječela Angelina, dívka, kterou pozval na bál. Byla to jeho kamarádka, ale nic víc. Bylo očividné, že po něm Angelina toužila, ale Fredovi v myšlenkách vězela jen Tris. Milovat ji pro něj bylo tak přirozené. Fred jí vrátil botu, kterou až doteď škádlivě držel nad hlavou.

Tris se snažila zapnout zip na svých šatech. „Cede? Mohl bys-" Vyšel z koupelny s rozepnutou košilí. Tris zírala na jeho vypracovanou hruď. Těžko se jí od ní odtrhával zrak. Odkašlala si. „Mohl bys mi zapnout zip?" Cedrik se zazubil a kývnul. Došel k jejím zádům a uchopil zip. Vyjel s ním asi centimetr, pak přestal. Začal jí kreslit na záda obrázky a vtiskávat polibky.

„Vypadáš úžasně," podotkl a dopl jí zip. Tris se začervenala, otočila se k němu a zapnula mu košili. „Ty také, sice se mi víc líbíš bez té zbytečné košile, ale ujde to." Cedrik se zasmál a přitáhl si jí k polibku.

Ve společenské místnosti už nikdo nebyl, když odcházeli. Kráčeli bok po boku, ruka v ruce. Když scházeli po schodišti před Velkou síní, všichni na ně otáčeli pohledy. „Páni," vydechla Angelina, která stála opodál s Fredem a Georgem. Fred se otočil a zapomněl, jak dýchat. V Cedrikových očích možná vypadala úžasně, ale Fred ani nedokázal slovy vyjádřit, jak dokonale vypadala. Měla na sobě žluté šaty. Korzet měla prošitý elegantními květinami, které byly našité i na části sukně. Vlasy měla sčesané do drdolu, protkané stejnými květy jako na šatech. Usmívala se od ucha k uchu, a když si všimla, jak na ní Fred zírá, stočila pohled na špičky a zčervenala jako vždy. Fred by nikdy nepřiznal, že ho jejich propletené ruce doháněly k šílenství. Měl chuť dát Cedrikovi pěstí.

Tris a Cedrik společně vešli do Velké síně společně s ostatními šampiony a jejich doprovodem. Všechny oči spočívaly na nich. Vrhali zářivé úsměvy na všechny strany. Došli do středu parketu. Orchestr začal hrát valčík. Jejich těla kopírovala své pohyby. Nevypadali, že tančí. Vypadali, že se vznáší. Tančili plynule bez jediné chyby. Fred musel uznat, že ti dva spolu vypadali úžasně. Akorát tam postrádal ten oheň, lásku, vášeň, s jakou tančil Fred s ní. Přesto byl pohled na to, jak na sebe koukají a tančí, příliš bolestný, že musel odejít. George si šiml, kam mizí a vydal se za ním. Fred se zastavil uprostřed venkovního nádvoří a nechal na sebe padat vločky. Sníh se pomalu rozpouštěl na jeho teplých tvářích a mísil se se slzami. „Frede," začal George, „říkal jsi mi, že už jí nemiluješ." Fred zakýval hlavou na souhlas. Otočil se, George spatřil, že pláče. „Freddie," Přišel k němu, aby ho objal, ale Fred ucukl. „Georgi, já nedokážu snášet pohled na to, jak tam tančí s klukem, který se k ní chová jako... Prostě si jí nezaslouží!" „Já vím, Freddie. Ale musíš toho nechat. Je hloupá, že si vybrala Cedrika. Nemůžeš se prostě odmilovat?" Fred po něm vrhnul zlostný pohled. „Děláš si ze mě srandu? Jsi moje dvojče a řekneš mi tohle?!" „No právě, Frede!" Rozkřikl se po něm George. „No právě. Jsi moje dvojče Frede. A jediná věc, které si všímáš je Tris, a ta na tebe kašle, copak to nevidíš? Nemyslíš, že mi třeba chybí můj nejlepší kámoš?!" Fred se kouknul na Georgeův zdrcený obličej. V jeho očích byla bolest tak tížívá, že by málokdo dokázal uvěřit, že George ještě zvládá držet slzy na uzdě. „Georgi, já-" „Nechci to slyšet, Frede. Chci, abys ji nechal jít." Fred kývnul. „Dobře."

Vydali se společně do sálu. „Tak běž a zatanči si s Angelinou." Fred se zazubil. „Pět srpců na to, že se dostanu na druhou metu." „Platí," odpověděl George. Podali si ruce a zpečetili tak svou sázku. George z dálky pozoroval svého bratra, jak bere Angelinu za pas a vydává se do středu sálu.

Tris se koukala na Cedrika. Měl růžové tváře a usmíval se. Stále hrál ploužák, do kterého se přidávalo víc a víc lidí. Spatřila Freda a Angelinu. Cítila ostrý trn žárlivosti, o kterém věděla, že by neměl existovat. Před pár dny mu vymazala paměť a teď toho lituje? Vždyť vypadal spokojeně! Kdyby se ale dívala pozorně, všimla by si, že po ní Fred pokukuje kdykoli má možnost. Tanec skončil a všichni začali tleskat. „Cedriku, můžu si jí na chvíli půjčit?" Ozval se Malfoy. Cedrik na ni vrhl nejistý pohled. Kývla na znamení, že je to v pořádku. „Zajdu pro pití," oznámil a odešel. Draco jí vzal za ruku a začali tančit. Rytmus téhle písně byl rychlejší. „Co se děje, Draco?" „Proběhne to v posledním úkolu." Oznámil. Ona na něj vrhla překvapený pohled. „čím můžu pomoct?" teď naopak zíral překvapeně Draco. „Musím ho přesvědčit, ať mi věří, Draco." On kývnul. „Tris, já vím, že chceš udělat něco pro Pána zla, aby neudělal nic tvým blízkým. Já ale ani nevím, co chce přesně udělat. Jediné, co jsem slyšel od otce, je že musí vyhrát Potter. Má to předem naplánované, Tris. Jediné, co můžeme dělat, je koukat se. Potter nesmí vyhrát, jinak ho Vold... Ty-víš-kdo zabije." Tris ztuhla. „Ne, Draco, to ne." „Tris, je mi líto, ale musí vyhrát Krum nebo Diggory. Fleur to nezvládne." Udělali elegantní otočku. Tris byla vyděšená. „Tris, jinak to nejde." „Draco, Cedrikovi se nesmí nic stát. Zapomeň na jakýkoli plán," odsekla a vymotala se z jeho sevření.

„Tris, jsi v pořádku?" Ozval se Cedrik. „Já, jo. A-ano, jsem. Jen mám fakt hroznou žízeň. Co ti tak trvalo?" Pousmála se Tris, ale Cedrik se neusmál. Koukla se na něj zmateně, vyděšeně. Chtěla se zeptat, co provedl, protože bylo jasně vidět, že něco tají. Cedrik už otvíral ústa na svou obhajobu, v tom ale přiběhla Cho. Vzala Tris kolem pasu a utnula její otázku. Možná se to Tris zdálo, ale viděla, jak Cedrik zrudl, když Cho přišla. Taky by přísahala. Že vidí trochu rtěnky na jeho ústech, která rozhodně nebyla její. „Máš něco na rtech, Cede," zašeptala Tris. Cedrik si to rozpačitě utřel do rukávu a vrhl na ní zděšený pohled. Tris pokrčila rameny. Cítila se podvedená. Nedělalo jí dobře, že Cedrik něco tají. Ale nemohla si stěžovat. Vždyť přesně to stejné dělala Tris jemu. „Cede, udělalo se mi špatně. Asi půjdu na vzduch." „Mám..?" „Ne, zůstaň tady s Cho. Jsem si jistá, že budete v pohodě." Tris vyběhla na stejné místo, jako předtím Fred. Jeho stopy už byly zasněžené. Špatně se jí dýchalo. Bylo toho na dnešek hrozně moc. Otočila se, vběhla zpátky do hradu. Motala se jí hlava. Šla podél stěny, odrážela se od ní, protože si byla jistá, že by jinak spadla. Dýchala, čím dal prudčeji a její hlava začala šíleně bolet. Viděla před sebou Freda, jak tančí s Angelinou, Ceda jak se líbá s Cho. Snažila se ty představy odehnat. Ale čím víc se snažila, tím víc se jich začalo tvořit. Viděla mrtvého Cedrika, jak leží uprostřed pole, nad ním Voldemorta ďábelsky se smát. Viděla Fredovi ruce na těle Angeliny.

„Tris? Tris!" teď už Freda i slyšela. Zastavila se uprostřed chodby zarývala si nehty do tváří. Cítila, jak ji stéká krev po tváři. „TRIS!" Už zase ho slyší. Snažila se zacpat uši, aby ho neslyšela. Měla oči pevně semknuté k sobě. Cítila, jak se celý svět točí. Její ruce zničehonic povolily a ona se sesunula k zemi. Nedopadla ale na tvrdou zem, jak předpokládala, ale do měkké náruče. Otevřela oči a spatřila Freda. „Freddie," zašeptala. Pak jí pohltila tma, a ona už necítila žádnou bolest, neviděla Cho ani Cedrika. Pořád ale cítila Fredovi ruce, jak jí zvedají do vzduchu a někam nesou. Byla unavená. Tak moc unavená. Přestala bojovat s tmou a nechala se jí ukolébat do hlubokého spánku.

Ráno se probudila na nemocničním lůžku. Otočila svou hlavu, kde spatřila Freda. Natáhla k němu ruku a pohladila ho po tváři. Hned se probral a šokovaně na ní zíral. „Tris, jsi v pořádku?" Tris pomalu kývla. „Co se dělo?" Zeptala se a Fred jí začal vše vysvětlovat.

Začal u toho, jak ji viděl odbíhat ven. Chtěl se vydat za ní, ale Angelina mu to nedovolila. Když ji viděl vběhnout zpátky dovnitř, vykašlal se na Angelinu a běžel za ní. Viděl, jak sebou plácá o zdi, jak se zastavila a ryla si díry do tváří. Prý ječela, ale na to se Tris nepamatovala. Točila se do kruhu s rukama přitisklýma na uších, dokud nespadla.

„Málem sis rozbila hlavu o kachličky. George byl u tebe dříve než já a stihl tě chytit. Tris, co se stalo?" Fredův pohled byl plný starostí. Usmála se. „Nic, jen mě příšerně bolela hlava z alkoholu." Fred kývnul, i když věděl, že lže. Sledoval ji celou noc a věděl, že se nenapila ani jednou.

„Ale přijdu na tvou party," zamumlala a Fredovi se rozzářil obličej. „Vem si něco sexy." Tris se zasmála a hodila po něm krabičku od léku, která byla vedle ní. domů, Weasley. Ples už skončil. Máme prázdniny." Fred vstal, a ještě na ni od dveří zakřičel: „Myslím to vážně, krásko!"

Po chvíli přišla Pomfreyová a řekla jí, že je v pořádku a že by se měla jít sbalit domů. Vlak odjíždí za dvě hodiny.

-----------------------------------------------------

<33