1. Fénixův řád

165 12 2
                                    

Tris seděla na posteli. Vedle ní, na svých postelích seděli Ron a Hermiona. Museli být spolu v pokoji, protože ostatní místnosti nebyli vyčištěny od Bubáků a dalších nebezpečných věcí, například zakletých předmětů, které tu nechala rodina Blackových, když tu ještě bydleli. V místnosti panovalo nepříjemné ticho. Hermiona se každých pár minut koukala na své hodinky, očekávající Harryho příchod. V jídelně zrovna probíhala porada členů Řádu.

Když se dveře otevřely, Hermiona skočila Harrymu do náruče během pár sekund. „Slyšeli jsme o tom útoku mozkomorů. Musíš nám všechno říct!" „Nech ho chvíli vydechnout," ozval se Ron a přitáhl si ho do objetí. Hermiona jeho prosbu přehlédla. „A to disciplinární řízení! To je prostě hrůza!" Harry zakýval, rozhlédl se po místnosti, dokud jeho oči nenarazily na Tris. „A co tu dělá ona?" Tris na něj obrátila znechucený pohled. „Sirius je můj otec, zapomněls? Nejsem tu proto, abych tě přivítala." Jejich pohledy svítily vztekem. Pak se Harry otřepal, a obrátil svůj pohled zpátky na Rona a Hermionu. „Kde to vůbec jsme?" „V hlavním štábu Fénixova Řádu." Odpověděl nadšeně Ron. „To je tajná společnost," doplnila Hermiona, „založil ji Brumbál po prvním boji s Ty-víš-kým."

„To jste mi nemohli aspoň napsat? Celé léto jste se neozvali!" „Chtěli jsme ti napsat, vážně. Jenže-" „Jenže co?" Slova se ujala Hermiona: „Brumbál nechtěl, abychom ti psali." Po chvilce zaraženého ticha, Harry povytáhl jedno obočí. „Cože Brumbál?" Tris celou scénu pozorovala s pobaveným úšklebkem. Pak se zachechtala. „Vážně, Harry? Tohle je tajná společnost, proč asi nechce, aby ti lidi posílali sovy o tom, jak tráví čas v tajném sídle s vrahem na útěku a diskutují o tom, kde se nachází Voldemort." „Když už mluvíme o sovách," ozval se Ron, „mohl bych ti připomenout, že ty jsi taky Fredovi za celé léto neposlala ani jednu, i když si to slíbila." To Tris umlčelo.

„Proč nechtěl, abych něco věděl. To já jsem ten, kdo viděl Voldemortův návrat! Já s ním bojoval! Já viděl, jak Cedrika zabil!" Odnikud se objevil Fred a George. „Harry!" „Zdálo se nám, že tě slyšíme!" „Nedus ten vztek v sobě, pusť ho ven!" Chechtali se na všechny strany. „Jestli už jste skončili..." „Chcete slyšet něco zajímavého?" Zeptal se Goerge, zatímco si Fred zalezl k Tris a ukradl si pár polibků. „Máme uši," zazubil se George. „Cože?" „Pojďte."

Vešli na chodbu. Fred z kapsy vytáhl ucho na provázku a poslal ho dolů k zemi, ke dveřím jídelny, kde se konala porada.

„Jestli má někdo právo to vědět, pak je to Harry! Nebýt Harryho, nevěděli bychom, že se Voldemort vrátil! Už to není dítě, Molly." „Ale ještě není ani dospělý, Siriusi. Není to James." „Není to tvůj syn." „Je to, jako by byl. Má snad někoho jiného?" „Má mě." Tris smutně zavrtěla hlavou. Pocit, že jí Harry přebírá otce, v ní rostl. „Vážně skvělý rodičovský přístup, Blacku. Možná z Pottera vyroste stejný kriminálník, jakým je jeho kmotr." „Nepleť se do toho, Srabusi."

„Snape je členem řádu?" Zeptal se Harry. Tris se zamyslela. Snape i Tris kopou za obě strany.

Křivonožka, Hermionin kocour, se rozhodl, že ukradne ucho. Tak přišli o své odposlouchávací zařízení.

„Večeře!" Zakřičela Molly ze dolního patra. Všichni vykročili po vrzajících schodech dolů, Fred a George se zase přemístili, což Molly vyděsilo. Okřikla je, pak se ale mile otočila na Harryho. „Máš hlad, Harry?"

„Harry Potter!" Ozval se Sirius, načež mu Harry vběhl do náruče. Tris si smutně povzdychla. Lupin jí daroval chápavý pohled.

Při večeři Tonksová rozesmávala Ginny svými proměnami obličeje. Ostatní se bavili o Harryho řízení. Když se zeptal, co proti němu ministerstvo kouzel má, dospělí mu věnovali znepokojené pohledy. Z rohu místnosti se ozval Moody: „Ukažte mu to. Stejně by to zjistil." Kingsley mu podal noviny, na kterých stálo „CHLAPEC, KTERÝ LŽE" a pod tím Harryho fotka. „Popletal využívá své moci, aby zkompromitoval každého, kdo tvrdí, že se Pán zla vrátil. Myslí si, že Brumbál usiluje o jeho místo." „To je šílenství! Nikdo si nemůže myslet, že by Brumbál-" „Popletal to nemá v hlavě v pořádku. Strach mu pokřivil a zatemnil rozum. Ze strachu dělají lidi strašné věci." Dopověděl Remus. Sirius se přísně podíval na Tris, pohledem, který vypadal, že ví, co Tris udělala. Ke komu se přidala. Upřela pohled na špičky svých nohou a stiskla si zápěstí.

„Myslíme si, že Voldemort chce znovu vybudovat armádu. Před čtrnácti lety měl totiž velmi stoupenců nejen kouzelníků, ale i všemožných tvorů temnot. Myslíme si, že Voldemortovii jde ještě o něco jiného." „Siriusi-" upozornil ho výstražným tónem Moody. „O něco, co posledně neměl." „Tak a dost! To už stačí! Je to přece jenom kluk! Ještě chvilku mluv a můžeš ho rovnou přijmout jako člena Řádu!" Vykřikla Molly. „Správně! Chci do něj vstoupit. Jestli Voldemort zbrojí, chci bojovat!" Sirius se pyšně pousmál na Harryho, který si, jak si Tris pomyslela, hrál zase na hrdinu. Posměšně si ufrkla.

„V tom případě chci taky do Řádu." Sirius na ni upřel přísný pohled. „Co? Jestli může Harry, můžu taky!" „Nikam se přidávat nebudeš, Tris." „Tati, vážně? Jsem starší, umím lépe kouzlit, nemám lidi, které by mohl Voldemort využít, aby mě zranil!" „Řekl jsem NE!" „Proč?" „Protože Harry je spojený s Voldemortem, a je částí mojí rodiny!" „Já jsem tvoje dcera!" Vykřikla tak hlasitě, že všichni kolem stolu sebou škubli. „Tris, odejdi do svého pokoje." „Páni, jsi fakt vzorem otcovství. Kdybych mohla, vyměnila bych tě za Remuse a Tonksovou."

„Kdybych mohl, měl bych za syna radši Harryho než tebe." Odsekl jí Sirius.

„Siriusi! Je to tvá dcera!" Okřikla ho Molly. Tris se zvedla ze židle a rozběhla se po schodech do pokoje. Když vešla, nezapomněla prásknout dveřmi, aby rozkřičela obraz Siriusovy matky.

„Tvůj táta je magor," ozval se hlas George, který se zase, i se svým bratrem, přemístil. „No neříkej." „Tris, pojď sem," zašeptal Fred. Všichni tři se objali. Trio šprýmařů zase pohromadě.

„Vše se zlepší, uvidíš," zamumlal ještě Fred, spíše pro sebe než pro ni.



--------

Začínáme knihu pátou, Fénixův Řád

Doufám, že se máte skvěle! Jestli ne, můžeme si kdykoli popovídat!

Pac a pusu!

The Lonely Girl /Fred Weasley/Donde viven las historias. Descúbrelo ahora