8.

170 14 6
                                    

Bylo pátého prosince. Vánoce se kvapem blížily a ona zatím pro nikoho neměla dárek. Hodně se stresovala. Potom ji napadlo, že by mohla každému důležitému člověku darovat jejich společný portrét, protože skvěle malovala. Byla neděle a ona se zrovna nažila nakreslit ji a Siriuse jako dva vlky. Vůbec jí to nešlo. Nedokázala se soustředit. Promnula si oči rukou a vydala se do jídelny. Vůbec jí to netěšilo, protože to znamenalo, že uvidí Freda. Cedrik byl na nedělním doučování, a tak musela být sama. Od jejích narozenin jí byla Fredova společnost velmi nepříjemná. Znamenalo to totiž, že na něj bude muset být naštvaná a drzá. Poslední dobou už jí to přestávalo vadit. Draco se rád smál Fredovi, kdykoli ho odkopla. Právě s Dracem teď trávila většinu svého času. V podstatě spolu byli kdykoli, kdy byl Cedrik pryč. Seděli spolu v astronomické věži a naslouchali si. Draco jí povídal o tom, jak se teď věci v jejich sídle hroutí. Taky jí radil, jak si držet Freda od těla. Samozřejmě ne tak přehnaně, jak si třeba Draco držel od těla Hermionu. „Proč jí vlastně tak nenávidíš?" Když mlčel, došlo jí, že Draco Hermionu miluje. „Je to mudlovská š- Prostě je z mudlovské rodiny. Voldemort, vlastně i můj otec, by ji zabili, kdyby se dozvěděli, že pro ni chovám slabost." To jí tehdy odpověděl. Bolest v jeho hlase byla neskutečně ničivá. Opřela si hlavu o jeho rameno. Přesně jak to dělávali, když byli ještě malí a svět se zdál v pořádku. Řekl jí, že nejlepší zbraní bude ignorace. A popřípadě útok. A tak Freda ignorovala. Její vztek na Freda se bezdůvodně zvyšoval. Draco jí pověděl, že je to dobře, protože pak její vztek nebude vypadat tak předstíraně. Ona mu na oplátku poskytovala rameno, na kterém se mohl vyplakat, a pozorného naslouchače, kterého celý život potřeboval. Byli si navzájem nápomocní. Nikdo by nedokázal roztrhnout jejich pouto. Odteď byli ve všem spolu.

Vešla do jídelny, kde sedělo několik žáků. Vzala si bagetu se sýrem, protože zrovna na to měla chuť. Už se chystala odejít, ale Fred jí zadržel. „Tris!" Přitiskla k sobě víčka a zaklela. Když se na něj otočila, nasadila lhostejný výraz.

„Co?" Fred se na ní zamračil. Poznal, že tohle není ona. Nic neříkal, a tak kývla. „Fajn, dobrej pokec, Weasley." Řekla bez zájmu. Vykročila zpátky. Když jí uprostřed jídelny doběhl a chytl z zápěstí, začala litovat, že si šla pro bagetu ž na konec jídelny. „Nedotýkej se mě," procedila skrze zuby. Měla zaťaté pěsti. Vytrhla se mu. „Tis, tohle nejsi ty. Nejsi taková." „Možná si mě jen neznal." Celá jídelna ztichla a pozorovala jejich hádku. Malfoy byl během pár sekund u nich a dělal Tris podporu, kdyby jí potřebovala. „Nech ji být, Weasleyi." „Ty se do toho nepleť, Malfoyi. Tohle je mezi námi dvěma." Tris vybuchla smíchem. Nedokázala se ovládat a netušila proč. Všichni, i Malfoy, na ni koukali jako na blázna. „P-promiň, Frede," smála se a nedokázala se zastavit, „promiň, ale řekl jsi mezi námi?" Z ničeho nic se přestala smát. Přikročila k Weasleymu a zakoukala se mu do očí. Jedovatě sykla: „Mezi námi totiž nic není, Frede. Ani přátelství, ani nic jiného. Běž se bavit. Nezajímáš mě." Fred na ni koukal velmi ublíženě. Nechápal, co se s ní děje. „Ale Tris-" „Mám ti to vyhláskovat, Frederiku?

N.

I.

C.

Nic." Zmijozelští se smáli. Všichni ostatní ale pochybovali, že se tato dívka dostala do mrzimoru. Ufrkla si nad Fredovým zraněným výrazem a vydala se na cestu zpět. Zmijozelský stůl jásal a pískal. Tris k nim vrhla zářivý úsměv. Jakmile vykročila ze síně, popadla jí úzkost. Prudce se nadechovala. Cedrik se zrovna vrátil z doučování. Spatřil ji a hned se za ní vydal. „Tris?" „Cedriku, já, já udělala hroznou věc." Cedrik jí starostlivě pozoroval. Uchopil ji za ruku a dovedl ji do jejího pokoje. „Povídej," nařídil jí. „Já jsem právě řekla hrozné věci Fredovi." Šlo vidět, jak se Cedrikovi ulevilo. „To myslíš vážně? Zasloužil si to! Byl na tebe zlý." Tris zavrtěla hlavou. „Zněla jsem, jako bych byla ze zmijozelu, Cedriku. Co když dopadnu, jako-" „Jako Ty-víš-kdo?" Tris provinile sklopila oči. „Neboj Tris, to se nestane. Budu tady vždycky pro tebe. Nic se ti nestane."

Cedrik ale neměl tušení, o tom, že jí Voldemort kontaktoval. Nevěděl, co jí čeká. Jediné, co jí zbývalo, bylo předstírání, že je vše v pořádku. „Musím jít, Cede. Uvidíme se večer."

Cedrik jí políbil na rozloučenou. Měl o ní velikou starost. Viděl, jak se mu před očima mění. Nikdy by to nepřiznal, ale občas měl také pocit, že se dává na špatnou cestu. Bál se o její psychické zdraví, protože slyšel jak večer pláče v koupelně. Jenže mlčel, protože nic jiného se dělat nedalo.

Během pár minut doběhla do astronomické věže. Draco už seděl na jejich místě. Sedla si za ním. „To bylo-" „Kruté," dopověděla za něj. Draco pomalu kývl. „Nečekal jsem, co se v tobě skrývá." „Já taky ne, Draco." Mlčeli a koukali se na nebe. „Cítím se špatně. Nic takového si nezasloužil." „Tris, dříve či později bys ho stejně musela odkopnout, jestli ho chceš chránit před Voldemortem a před," sebou samou, neřekl to nahlas, ale oba si to mysleli. „Máš pravdu."

„Tris, víš, že to samé budeš muset udělat i Cedrikovi." Věděla to. Bude mu muset neskutečně moc ublížit, aby ho ochránila. „Jo, ale mám ještě čas."

Tlachali. Tentokráte si toho moc neřekli. Většinu času jen mlčeli a poskytovali si pocit bezpečí.

„možná bys mohla na Vánoce k nám? Prosím..?" „Jasně, ale naši nebudou úplně nadšeni." „Moje mamka vám napíše. Myslím, že nebudou mít nic proti." Kývla. Cítila se pořád špatně, kvůli toho, co udělala, ale ten špatný pocit pomalu opadával. Aspoň se mu nic nestane. A pravděpodobně se zamiluje do někoho dalšího, a ti budou mít skvělý život. Možná, že se s někým ožení. Budou mít dvě děti, dvojčata nejlépe. A zestárnou spolu.

Tris si přála, aby tou dívkou mohla být ona. Ale už bylo pozdě.

Draco si přál, aby tam s ním byla, protože by to znamenalo, že by se se svou vlastní rodinou necítil sám. Taky proto, že by se jeho vlastní rodiče k němu na Vánoce nechovali jako k odpadu, když tam bude návštěva.

Tris už pomalu kráčela ke svému pokoji. Otevřela dveře a pozdravila Cedrika. Ten jí nedopověděl. Vypadal velmi sklíčeně.

„Tris. Vím, co se stalo mezi tebou a Fredem."



----------

promiňte, ale miluju drama. 

The Lonely Girl /Fred Weasley/Kde žijí příběhy. Začni objevovat