23.

1.8K 58 5
                                    

Nora

,,Kde si byla?"vypálí na mě okamžitě Honza, když vejdu do předsíně. Nekřičí, ale zní dost podrážděně.

,,Luisa ti to neřekla?"odpovím mu na otázku otázkou.

,,Řekla, že si šla za Dominikem? Co si tam dělala až do dvanácti?"

,,Potřeboval s něčím pomoct. Bylo mu špatně a chtěl mě u sebe. Nic za tím nehledej. Ani není co."snažím se ho uklidnit.

,,Můžu ti věřit?"zeptá se mě už v klidu.

,,Můžeš. Tohle bych ti nikdy neudělala."přijdu k němu a obejmu ho. Obtočí si ruce kolem mého pasu a dlaněmi mi sjede na zadek. Najednou mi jsou jeho doteky protivné a nelíbí se mi to. Snažím se si na jeho místě představit Dominika, ale nejde mi to. Nik to totiž dělá líp.
Začne mě líbat a kousat na krku. Je mi jasné kam to směřuje.

,,Nechceš jít do ložnice?"zapřede mi do ucha. Oproti Dominikovi má o dost hlubší hlas, který je mi nepříjemný.

,,Promiň, ale včera jsem to dostala."vymluvím se.

,,Aha. Tak si to pak vynahradíme."zmáčkne mi zadek a odejde. Oklepu se nad ním a jdu se vysprchovat, protože se mi to včera díky Nikovi nepodařilo. Pod proudem teplé vody jsem měla čas přemýšlet. Přemýšlela jsem, jak mu to říct. Vím, že mu tím zlomím srdce, ale jednoho dne by to mezi námi s Dominikem stejně prasklo a bylo by to ještě horší. Rozhodnu se mu to říct dneska. Už mě ta přetvářka nebaví a chci být s Dominikem. Chci, aby měla moje dcera svého otce a stálou rodinu. Ne takovou, ve které bude její matka každou noc utíkat za svým milencem. Vylezu ze sprchy a na vlasy si hodím ručník. Kolem těla si omotám druhý a jdu do ložnice se obléknout.

,,Mamí."přiběhne za mnou Amálka.

,,Copak?"zeptám se jí a vezmu si ji do náručí.

,,Kde jsi byla?"začne si hrát s mými vlasy.

,,Byla jsem za strejdou. Nebylo mu dobře a potřeboval pomoct."

,,Aha."nakrčí obočí ,,Kdy k nám zase přijde Dominik?"začne se vyptávat.

,,To nevím. Asi brzy."pokrčím rameny a sejdu i s ní dolů.

,,Zítra odjíždím zase na služebku."oznámí mi Honza, když dojdu do kuchyně.

,,Nejezdíš na ty pracovní cesty nějak moc často?"zeptám se ho. Je mi to už trochu divné.

,,Ne. Proč?"podiví se.

,,No mně přijde, že trávíš víc času bez nás, nežli s námi."vezmu si z lednice hroznové víno.

,,Však víš, že bych rád, ale teď je šance dostat velký balík peněz a musím kvůli tomu cestovat."obejme mě zezadu.

,,Já to chápu."usměju se a jdu si sednout na gauč. Pustíme si s Ami nějakou pohádku. Já ji moc nevnímám, ale i tak tam sedím.
•••
Je už večer a konečně se mi podařilo Amálku uložit ke spaní. Poslední dobou je to docela boj, ale nakonec se mi to vždycky podaří. Rozhodnu se si dojít pro nějakou knihu na čtení. Už dlouho jsem nic nepřečetla a Honzova pracovna je plná různých zajímavých výtisků. Dojdu tam tedy a nakonec si vyberu knížku s titulem Pýcha a předsudek. Vždycky jsem to chtěla přečíst, ale nějak jsem se k tomu nikdy nedokopala. Už jsem byla na odchodu, ale na pracovní desce stolu mojí pozornost upoutala faktura za zaplacení hotelu v Itálii. Vzala jsem ji do ruky a prohlédla si ji. Byly u toho i dvě letenky. Netušila jsem, jak si to vysvětlit. Myslela jsem, že na služební cesty dostávají pouze jednu letenku a hotel si sami neplatí. Navíc pro dva. Najednou mi to došlo. Vypálila jsem z pracovny jako blesk a došla na terasu, kde seděl Honza a něco dělal na notebooku.

,,Tak pracovní cesta říkáš?"hodím před něj fakturu i letenky.

,,Kdes to-"vykulí oči.

,,Příště si tyhle věci musíš líp schovávat. Podvádíš mě? Jako opravdu?"zeptám se ho se slzami v očích.

,,Ne já ti to vysvětlím."stoupne si a chce se mě dotknout. Já se mu vysmeknu a stoupnu si dál od něj.

,,Tady není co. Tohle jsou ty tvoje služební cesty. Proto nejsi pořád doma. Žádný velký balík peněz, ale nějaká kurva!"rozkřiknu se, ale ne moc nahlas, abych nevzbudila Amálku.

,,Tak fajn. Nechtěla si semnou prcat, tak jsem si našel nějakou jinde."zvedne odevzdaně ruce.

,,Vypadni. Zbal se a vypadni!"zařvu na něj a zajdu dovnitř. Vyběhnu schody do patra a vběhnu do naší ložnice. Ze skříně začnu tahat jeho věci a házet je z okna ven. Pak vezmu i jeho kufr a ten hodím k tomu všemu taky.

,,Zbláznila si se?"vypálí na mě z pod okna a začne si všechno sbírat.

,,Možná."s těmi slovy mu k tomu všemu přihodím i jeho hygienické potřeby. Dál už se nezajímám o to, co dělá a jdu si lehnout. Je mi z toho smutno. Bála jsem se, že mu zlomím srdce. Nechtěla jsem spát s Dominikem, dokud se s ním nerozejdu, abych mu ještě víc neublížila a on už si bůh ví jak dlouho šuká někde jinde. Možná je to vlastně dobře. Jde nám oběma z cesty a já teď můžu být šťastná s někým, kdo mě opravdu miluje i navzdory všem mým prohřeškům. Nemůžu usnout, tak se zvednu a jdu k Amálce. Potřebuju být u ní, takže si lehnu do její postele a přitáhnu si ji k sobě. Není to bůh ví jak pohodlný spát v dětské postýlce, ale na to v tu chvíli vůbec nehledím. Snažím se uklidnit a usnout, což se mi po nějaké době podaří.




HUPS OMLOUVÁM SE ZA MENŠÍ ZMATKY. OMYLEM SE MI PODAŘILO ZVEŘEJNIT 25. ČÁST MÍSTO TÉHLE, TAK AŤ VÁS TO NEMATE. ALE UŽ JSEM JI ODSTRANILA, TAK SNAD DOBRÝ A NEVYSPOILEROVALA JSEM VÁM TO CELÉ🙂

SNY A NOČNÍ MŮRY(fanfikce Nik Tendo)✔️Opowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz