26.

2.3K 60 12
                                    

Dominik

Ráno jsem se probudil dřív. Vedle mě spokojeně oddechovala Nora a já ji nechtěl rušit, tak jsem odešel a rozhodl se si udělat kafe. S hrnkem hotový kávy jsem si i s krabičkou cíg sednul na terasu a užíval si teplýho rána. Chtěl jsem si v klidu vyřešit telefon. Vytočim Jakubovo číslo a čekam, až mi to zvedne.

,,No čau ty vole. Že ses rozhodl taky konečně někdy zavolat."ozve se v telefonu.

,,Nazdar, vole. Potřebuju s tebou něco probrat."zapálim si cígo a pořádně si potáhnu.

,,Jde o ty články, co?"zeptá se mě.

,,Jo. Musíme zjistit kdo to byl. Nikdo takhle do detailu naší situaci znát nemůže. Donedávna ani nevěděli, že se s Norou známe. Natož abychom tvořili pár a měli nedejbože dítě."

,,No to je jasný. Zkusim se poptat kluků, jestli o tom někde nežvanili. Když si přihnou, jsou to hrozný drbny."zachechtá se.

,,Teď mi to nějak nepřijde vtipný. Museli jsme to Amálii říct."promnul jsem si čelo ukazovákem a palcem.

,,Jako fakt? A jak to vzala?"začal se vyptávat.

,,Asi to vzala dobře. Chtěla dokonce, abych ji uložil sám."pokrčil jsem rameny.

,,To víš že to vzala dobře. Teď hlavně nic neposer. Jak s Norou tak s Amálií."zní vážně.

,,Nemam to v plánu. Dneska akorát jedu za našima. Máma se o Amálii z těch článků dozvěděla a teď ji chce poznat."

,,Dobře, tak si to užijte. Jo a už víš co dáš Ami k narozeninám?"touhle otázkou mě vykolejí. Nikdy mě vlastně nenapadlo zajímat se o datum jejího narození.

,,Počkat? Kdy je má?"zeptam se zmateně.

,,No přesně za týden. Je květnová. To sis mohl dopočítat, ne? Však víš, že se narodila o měsíc dřív."uchechtne se do telefonu.

,,Neni to vtipný. Měl jsem jiný věci na starosti."utrhnu se na něj.

,,No tak fajn. Já už budu muset jít. Když budeš něco potřebovat, zavolej."

,,Tak nazdar."

,,Čau."típne to. Chvíli ještě sedim na terase, ale pak se rozhodnu zvednout a vrátit se zpátky za Norou. Pořád spí, takže si k ní opatrně nehnu a přitáhnu si ji k sobě.

,,Děje se něco, lásko?"zachraptí mi po chvíli do prsou.

,,Všechno je v pohodě. Jenom jsem vstal dřív a dal si kafe."prsty jí vpletu do vlasů a hraju si s nima.

,,A cígo."dodá ,,Je z tebe cítit. Za normálních okolností bych tě z postele vyhnala, ale-"přerušim ji v půlce věty.

,,Ale teď jsem ti tak moc chyběl, že bez mýho dokonalýho objetí nedokážeš vydržet."uculim se.

,,To jsem říct nechtěla, ale taky máš pravdu."zasměje se.

,,Máma nás čeká na oběd, takže bychom měli pohnout."oznámim jí.

,,Však už vstávám."zamračí se a víc se ke mně natiskne.

,,To vidim."začnu ji provokovat a zmáčknu jí zadek pod peřinou.

,,Dominiku, přestaň."začne se smát ,,Může sem přijít Ami."snaží se mě od sebe odtrhnout, ale nedaří se jí to. Přetočim si ji pod sebe a vpíjíme se tomu druhýmu do očí.

,,Aspoň uvidí, jak moc tatínek miluje maminku."zašklebim se a věnuju jí něžnej polibek. Spolupracuje a já svejma rukama začnu zkoumat její kůži pod tílkem od pyžama. Přísaham, že v další vteřině jsem zažil svůj první infarkt. Dveře se totiž s hlukem otevřely a v nich stála Amálie. Odskočil jsem od Nory a snažil se dělat jakoby nic.

SNY A NOČNÍ MŮRY(fanfikce Nik Tendo)✔️Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt