SNY A NOČNÍ MŮRY(fanfikce Nik Tendo)✔️

30.

Dominik

Hned jsem jel domů. Nějak nemam na nikoho v tuhle chvíli náladu. Asi bych neměl bejt sám, ale co už. Potřebuju se s tim nějak vyrovnat sám. Je mi z celý situace smutno a je mi to líto. Na druhý dítě jsem se těšil, protože bych ho konečně mohl vidět vyrůstat od samýho začátku, ale co nadělam. Chci teď bejt oporou Noře a věřim, že se to jednoho dne podaří. S těmahle myšlenkama jsem odbočil mimo směr náš dům a vzal to do mýho starýho bytu, kde to pořád okupuje Tokáč, ale už sám. Zastavim před domem a vyjdu ven na noční ulici. Zhluboka se nadýcham čerstvýho vzduchu a pak se rozhodnu vejít dovnitř. Vyjdu schody do posledního patra a odemknu si dveře vlastníma klíčema. Tomáš doma neni a tak nepozorovaně dojdu do svýho bejvlýho pokoje a zavřu za sebou. Všechno zůstalo tak, jako když jsem to tu opouštěl. Vedle postele pořád leží použitý nádobí a postel je rozestlaná. Na stole jsou stopy po tom, jak jsem rýsoval čáry. Zakroutil jsem nad tim hlavou. Byl jsem debil. Až teď si uvědomuju, jak moc mě Nora a Amálie změnily. Z narkomana a alkoholika udělaly otce a muže domácnosti. Ne že by u nás doma vládnul patriarchát, protože se s Norou snažíme o všechno se dělit, ale chápeme se. Zkrátka drog a chlastu už se skoro vůbec nedotknu a cíga už jsem zahodil úplně. Sice jsem na začátku řikal, že se nebudu pro žádnou kundu měnit, ale tohle přišlo tak nějak samo. S myšlenkami na moje holky jsem v šuplíku stolu vyštrachal to, co už jsem pět let neviděl. Poházel jsem si s malou krabičkou v jedné ruce a pak si i s ní lehnul na postel. Otevřel jsem ji a prohlídnul si zlatý prstýnek uvnitř. Byl osazený jednim diamantem a dvěma menšíma perličkama z každé strany diamantu. Pamatuju si, že jsem ten prstýnek vybíral nesmírně dlouho. Znal jsem totiž přesnou Nořinu představu zásnubního prstýnku a chtěl jsem ji splnit, takže jsem jí nakonec nechal udělat prstýnek na míru. Ranilo mě, když se semnou rozešla. Tehdy jsem ji chtěl seznámit s mejma rodičema a při tý příležitosti ji požádat o ruku. Bohužel se tak nestalo, ale já neměl to srdce se prstýnku zbavit, takže jsem ho zaklidil, abych ho už neměl na očích. No a po nějaký době jsem na něj zapomněl. Zaklapnul jsem krabičku a strčil si jí do kapsy u tepláků. Chvíli jsem se ještě rozhlížel po pokoji, ale nakonec jsem usoudil, že bude lepší už jít. Nechci se tu srazit s Tomášem a vyslechnout si lítostný proslov ohledně události, která proběhla pár hodin zpátky. Zvednul jsem se a opustil byt. Nasednul jsem zpátky do auta a tentokrát už vážně jel k nám domů. Tam jsem se znaveně rozplácnul do postele a s myšlenkama na Noru usnul.

Nora

Probudila jsem se po měrně brzo ráno. Cítila jsem se už líp a doktor mi potvrdil, že už budu moct jít domů, takže stačilo počkat, až Dominik pro mě přijede. Ani jsem mu nemusela volat, protože přijel sám od sebe pár minut po mým vyšetření.

,,Dobrý ráno."přitáhne si mě s úsměvem do objetí, které mu opětuju.

,,Tobě taky. Nebylo ti smutno?"vyzvídám, když opouštíme budovu a jdeme přes parkoviště k autu.

,,Bylo, ale nakonec jsem usnul."otevře mi dveře od auta, abych mohla nastoupit.

,,Takže to zase tak hrozný nebylo."zasměju se, když si taky nastoupí a rozjedeme se směr domov.

,,No ale smutno mi bylo."řekne naoko vážně.

,,Dobře."zasměju se ,,Hodíme pak Amálku k rodičům tedy?"změním téma.

,,Jakub řekl, že si jí u sebe klidně ještě nechá a ať si uděláme den jenom pro sebe, takže teď pojedeme domů se najíst s ty se trochu refreshneš. Ne že bys nebyla okouzlující už teď, ale víš jak to myslim."mrkne na mě a donutí mě se usmát ,,Dál to vezmeme na nějakou procházku. Oba potřebujeme všechno vyventilovat a doma to nebudeme dělat. No a na večer si dáme mazlení u televize. Původně jsem chtěl saunu, ale došlo mi, že to pro tebe teď neni uplně vhodný, takže na tu si uděláme volnej večer zase někdy jindy."představí mi celý svůj plán.

,,To zní dobře."přikývnu. Zbytek cesty mlčíme. Dorazíme domů a já hned zapadnu do koupelny. Sundám ze sebe oblečení s vlezu si do sprchy. Pustím na sebe téměř vařící se vodu a snažím se ze sebe smýt všechny události včerejška. Umyju si i vlasy a nakonec po dlouhé době dumání a přemýšlení vylezu ven. Hodím na sebe ručník a jdu si do ložnice pro oblečení. Na posteli leží Nik a má zavřené oči, ale jakmile mě zaslechne otevírat skříň, otevře je.

,,Vem si jenom něco pohodlnýho a teplýho."doporučí mi a sleduje mě, jak se natahuju do skříně pro tepláky a mikinu. Nespouští ze mě pohled ani když ze sebe sundám ručník a oblékám se do připraveného oblečení.

,,Co?"zeptám se se smíchem, když přes svoje nahé tělo přetahuju mikinu.

,,Přísaham, že za jinejch okolností už bych tě dávno ohnul."zkousne si ret a dívá se mi upřeně do očí.

,,Počkej si ještě čtyři dny."škodolibě se usměju a obléknu si i tepláky a pak si skočím do postele za Dominikem.

,,Moc se nerozvaluj. Za chvíli vyrážíme."přitáhne si mě za pas a tváří se mi položí zezadu na krk, takže mě tam lechtá jeho teplý dech. Nevím, jak dlouho jsme takhle leželi, ale nakonec Nik zavelel, že se zvedáme a tak jsme šli. V předsíni jsme se obuli a vyrazili ven. Vzali jsme to směrem do lesa a já tu cestu postupně začala poznávat. Šli jsme na naší vyhlídku na Pardubice. Překvapilo mě, že si to ještě pamatuje a je to hrozně hezké gesto. Celou cestu jsme se drželi za ruce a šli vedle sebe, takže mi nemohlo uniknout, že je Nik trochu nervózní a že se mu potí ruce.

,,Jsi v pohodě?"zeptám se ho, když už jsme skoro nahoře.

,,No jasně. Proč bych nebyl?"tváří se zmateně.

,,Ale nic."mávnu nad tím rukou a konečně vidím onu lavičku, na kterou se posadíme. Upřímně mi to přijde jako včera, co jsme tu seděli naposledy a nemůžu uvěřit tomu, že už je to pět let.

,,Miluju tě, Noro."řekne směrem ke mně.

,,Taky tě miluju, Dominiku."usměju se na něj a přitáhnu se blíž. On se ale zase odtáhne a vážně se na mě podívá.

,,A proto bych se tě chtěl na něco zeptat."jeho pohled zněžní.

,,Ano?"sleduju ho napjatě.

,,Chtěl jsem se tě na to zeptat už dávno, ale nějak jsem na to neměl odvahu. Naštěstí všechny ty nešťastný události v našem vztahu mě akorát utvrdily, že to udělat mam. Vim, že spolu zvládneme už naprosto všechno a budeme spolu držet ve zlým i dobrým. Dokážeme si navzájem odpustit a to mi přijde důležitý. Navíc tě miluju nesmírně moc. Chci s tebou žít už navždycky. Vychovat s tebou další děti a přeju si, abych po tvym boku mohl zestárnout. Proto se tě chci zeptat,"sleze z lavičky a klekne si přede mě ,,Noro Andreas, uděláš mě tim nejšťastnějšim chlapem na světě a vezmeš si mě?"vezme do ruky krabičku s prstýnkem a otevře ji. Do očí se mi nahrnou slzy.

,,Udělám. Vezmu si tě, Dominiku."rozesměju se a vrhnu se mu kolem krku. Tak nějak jsem tušila, že to chce udělat, ale pořád jsem tomu nevěřila. Ale udělal to. Požádal mě o ruku a já mám pocit, že jsme konečně naplnili to, co jsme měli. Bude to konec něčeho starého a začátek něčeho nového. Vím, že to spolu zvládneme, protože spolu překonáme úplně všechno. Ze všech těch špatných událostí vycházíme jako pár. Jako pár, který vydrží všechno a nic ho už nedokáže rozbít. Bylo to strašný, ale na druhou stranu, teď jsem za to všechno nesmírně vděčná. Za všechno co mi dal a i vzal.

PŘÁTELÉ, NECHCI STRAŠIT, ALE MÁM POCIT, ŽE UŽ SE BLÍŽÍME DO FINÁLE. BĚHEM DNEŠKA SEPÍŠU EPILOG A DO KONCE TÝDNE BUDE VENKU. JE MI TO HROZNĚ LÍTO, ALE MYSLÍM, ŽE UŽ MĚ NIC VÍC DO PŘÍBĚHU ZAKOMPONOVAT NENAPADNE A NAVÍC NA TO UŽ NEBUDU MÍT S NÁVRATEM DO ŠKOLY VŮBEC ČAS.

-xoxo