𝟭𝟮. 𝗸𝗮𝗽𝗶𝘁𝗼𝗹𝗮

396 21 15
                                    


Celá škola se hroutila z domácích úkolů od neslavného profesora lektvarů. Teda až na dva studenty, kteří se vesele procházeli kolem Černého jezera.

,,Pořád tomu nemůžu uvěřit, Draco. Dokážeš si to vůbec představit! My dva? A dvojčata?" Zachichotala se Hermiona a v modrých očích jí svítily jiskřičky štěstí. Draco se usmíval od ucha k uchu a pouze přikyvoval tomu, co říkala.

,,Musíme to všem říct!" Vyhrkla Hermiona jedním dechem, ale Draco ji nevěřícně zarazil rukou. Zastavili se uprostřed cesty a hleděli do očí toho druhého.

,,Počkej, Hermiono. Já myslel, že to bude naše tajemství" zarazil ji. Hermiona se nepatrně začervenala a kousla si spodní ret.

,,Máš pravdu, promiň. Jsem jen strašně nadšená, jenže…" odmlčela se s povzdechem ,,k čemu nám to je, když se naše cesty rozplynou, tak rychle jako se našly. Možná jsme se vůbec neměli dozvědět, že-"

,,Takhle nemůžeš přemýšlet! Copak ti to vůbec nedochází!" Uchechtl se blonďák ,,Kdyby to tak osud nechtěl, tak bychom se nepotkali. Ale, Hermiono! Nepotkávám svou ztracenou sestru každý den! Nechci o tebe znovu přijít, tak jako tehdy. Chci, abychom byli spolu…jako…víš…rodina."

To poslední slovo zamumlal téměř neslyšně a sklopil zrak k zemi. Přál si mít svou rodinu pohromadě. Ale to bylo naprosto nemožné.
Hermiona to však chtěla také a i když si říkala, že je to nejspíš nesplnitelné přání, chtěla najít způsob jak ho uskutečnit.

,,Taky to chci, abys věděl. Ale naši spolu pravděpodobně nemluví a podle toho kolikrát se v naší přítomnosti zmínili o tom druhém, neřekla bych, že se mají rádi" řekla se smutným úsměvem a povzbudivě ho chytla za ruku. Usmála se přitom na prsteny, jejíchž třpyt se odrážel ze slunečních paprsků.

,,Pravda. A stejně by to nefungovalo. Taťka si v červenci bere Katherine. Pokud to opravdu udělá asi spáchám sebevraždu. Stejně mě má drahá macecha plánuje poslat na hodně dlouhý výlet někam do háje, abych jim nepřekážel" konstatoval trpce Draco a Hermiona byla poprvé své matce vděčná, že si mužů nevšímala. Maličko se pro sebe usmála, ale najednou jí proletěl hlavou nápad a spiklenecky se podívala na Draca.

,,Co je?" Zeptal se pobaveně.

,,No…možná by se našel způsob jak být znovu rodina" oznámila a Draco se ironicky zašklebil ,,jen mě poslouchej. Co kdyby…se našel někdo, kdo by tvému otci změnil pohled na Katherine. A on by se pak zamiloval do mámy. Rozumíš?"

Draco zavrtěl hlavou a Hermiona frustrovaně vydechla.

,,Tak fajn. Prostě mě napadlo, že bychom tu svatbu mohli překazit a přitom nějakým způsobem donutit naše, aby se setkali. Nechápeš to? Stará láska nerezaví a pokud se ti dva setkají, tak spolu budou chvíli muset trávit čas kvůli škodě, kterou napácháme ze svat-"

,,Počkej" zarazil ji prudce Draco a zhluboka se nadechl. Vypadal, jako kdyby na něj právě dopadla svatozář a osvítila mu mozek nějakým chytrým nápadem.

,,Ty jsi génius, Hermiono. Ale…zkusme je dát dohromady nějak jinak. Hele, pokud zjistí, že o sobě víme, úplně nás odříznou, jasný? Navíc si myslím, že mám o něco lepší nápad ke kterému jsi přispěla právě tím svým. Vždycky jsi chtěla poznat otce, je to tak?" Ujišťoval se a neubránil se úsměvu, když Hermiona bez váhání přikývla ,,Bezva, já totiž chtěl vždycky poznat matku. Takže to uděláme takhle, sestřičko" dramaticky se odmlčel a Hermiona už z jeho pouhého pohledu poznala, že má plán.

,,Během těchto měsíců, kdy budeš tady si vyměníme role. Uvařím mnoholičný lektvar, který nám umožní se převtělit do toho druhého. Na konci školního roku se vyměníme a já pojedu do Francie za mámou a ty zůstaneš v Anglii s tátou. A až se na to přijde, tak-"

𝗧𝗵𝗲 𝗣𝗮𝗿𝗲𝗻𝘁 𝗧𝗿𝗮𝗽 | 𝗗𝗿𝗮𝗺𝗶𝗼𝗻𝗲, 𝗟𝘂𝗰𝗶𝘀𝘀𝗮 ✔Where stories live. Discover now