𝗧𝗵𝗲 𝗣𝗮𝗿𝗲𝗻𝘁 𝗧𝗿𝗮𝗽 | 𝗗𝗿𝗮𝗺𝗶𝗼𝗻𝗲, 𝗟𝘂𝗰𝗶𝘀𝘀𝗮 ✔

𝟭𝟰. 𝗸𝗮𝗽𝗶𝘁𝗼𝗹𝗮

Narcissa stála jako přikovaná. Bellatrix jí přeci řekla, že se ho zbavila a teď tady před ní stojí a vypadá stejně šokovaně jako ona.

,,Narci-"

,,Vypadni" zarazila ho ostře rukou ,,mám dojem, že jste si spletl obchod, pane Malfoyi. Drogerie s kondicionéry a šampony je o X ulic dál" ušklíbla se krutě a její milé já, bylo ta tam. Potřebovala se ho co nejdřív zbavit, aby utlumila ten zběsilý tlukot srdce v její hrudi.

Lucius přimhouřil oči a povýšeně zvedl bradu. , Tak takové přivítání jsem teda nečekal ' řekl si v duchu a otočil se ke dveřím. Ovšemže se jen tak nemínil nechat vyhodit, ale rozhodně nechtěl být ponížen před celým obchodem.

,,Jak si přejete, slečno Blacková" odpověděl a její příjmení znechuceně vyprskl. Dveře za ním práskly až Narcissa nadskočila a poté roztřeseně vydechla.

,,Neměla jste na něj tolik křičet" ozval se slabý dětský hlásek zdola. Narcissa se ohlédla na malou Hermionu, která se mračila a její drobné ručky byly založené na hrudi.

,,Opravdu? A pročpak bych neměla?" Opáčila zvědavě blondýnka. Dívenka našpulila spodní ret a kriticky se na ni zadívala.

,,Protože nebýt něj, tak bych svou maminku nikdy nenašla" pravila Hermiona a odcupitala za matkou. Narcissa měla chuť do něčeho pořádně kopnout. , Neměl tady co dělat ' říkal jí jeden hlásek v hlavě, kdežto druhý mu odporoval , ale je to veřejné místo ' a třetí...no ten si říkal to, co Narcissa opravdu nepotřebovala , ten jeho voňavý parfém je cítit až sem k pokladně .'

Narcissa rychle zavrtěla hlavou a otevřela okna. Nechtěla mít ve svém obchodě ani kousek Luciuse Malfoye. Jak říkala Bellatrix, je to imbecil a nikdy nic jiného nebude.

,,Pche, čtrnáct let o sobě nedá vědět a najednou si přileze. Tak to teda ne, ty egoisto" brblala si pro sebe a byla hrdá, že ho úspěšně vyhodila, protože čekala, že to bude náročnější. Měla smíšené pocity, co se týkalo tohoto muže. Byla na něj naštvaná, ale na druhou stranu by mu odpustila téměř cokoliv. A aby toho nebylo málo, tak se ve dveřích objevil člověk, který Narcisse moc nervů nepřidával - Simon Collins.

S širokým úsměvem prokličkoval kolem zákazníků a odhodlaně kráčel k Narcisse.
Ta si přála, aby se v tu chvíli propadla do země. Nejen, že za ní dolézali muži, teď už dokonce i její exmanžel.

,,To je snad zlý sen" zasténala a s falešným úsměvem se otočila tváří v tvář Simonovi. Narcissa nechápala, kde Simon bere tolik trpělivosti. Tolikrát už ho odmítla, a on za ní chodil jako nějaký ocásek a pořád měl na rtech ten přiblblý úsměv.

,,Simone!" Vykřikla Narcissa hořce ,,ty...jsi zase tady" zaťala zuby a založila si ruce na prsou, protože to byla první věc na kterou se Simon podíval. Narcissa nevolila žádné odvážné výstřihy jako Bellatrix, spíš upřednostňovala nějaké vhodnější do společnosti. A napomáhalo tomu i to, že neměla zrovna velká prsa, ale s tím se samozřejmě nikde nechlubila.

,,Ovšemže jsem tady, drahoušku! Nemohl bych tě ani jeden den nechat samotnou" odpověděl nadšeně a chtěl ji políbit na tvář, ale blondýnka ho silně odstrčila.

,,Začínám mít z tebe migrénu, Simone" odsekla a rázným krokem si to zamířila do panského sortimentu, kde začala spravovat přeházené kalhoty.

,,Fakt? Mám být polichocen nebo ne?" Usmál se a předvedl jí své bílé zuby. Narcissa si odfrkla a měla obrovské nutkání ho kopnout do rozkroku. , Aspoň by se mu rozsvítilo ' pomyslela si , přinejhorším by přišel o své pohlavní orgány, ale kdo by chtěl být s takovým hňupem.'