výprava za záchranou Vánoc

7. kapitola: hloupý výmysl

Ačkoliv již Wanka v království strávila několik dlouhých dnů, stále nedokázala uvěřit, že by Ledová královna existovala. Byl to pro ní, už od dětství, pouze hloupý výmysl. Myslela si, že se jím strašily malé děti, aby chodily před Vánoci včas spát a později vstávali. Ale pokud to byla pravda, a Ledová královna se měla vrátit, Wanka si byla jistá, že ji dokáže porazit i bez vílých schopností. Ve své zemi, v Clerfortu, města u velkého měsíčního moře, jí síla vždy dokázala pomoct. A ona věděla, že ani nyní tomu nebude jinak.

Vzpomínala si, jak jí to vyprávěl táta. Už tehdy to mohlo být snad i více jak třicet let od údajného poražení Ledových. Možná i jejímu otci, to ještě dříve vyprávěly rodiče.

„Když budeš zlobit, tak tě Svatý Denethor napíše na seznam zlobivých víl, Wanko. A víš co se stane, když se ten seznam dostane k Ledové královně?" nadzvedl muž své zrzavé obočí.

„Nepřinese mi Denethor dárky," zamručela zklamaně malá Wanka a smutně pohlédla na svého tatínka.

„A Ledová královna tě promění v kostku ledu, jako svoje poddané," dodal a založil si ruce na hrudi čekající, že si Wanka uklidí binec, který po sobě zanechala. „A protože žijeme v Clerfortu, příliš daleko od Perpiris, královna Shiva tě nezachrání," zavrtěl odmítavě hlavou.

Wanka smutně pohlédla z okna vysoké věže. Bílé vločky se snášely z nebes a připomínaly jí tak čas, který rychle ubíhal.

„Až vyrostu, zničím Ledové jednou provždy. A děti si pak nebudou muset uklízet!" vyhrkla rozhodnutě pro svůj nápad a rozběhla se do pokoje. Tam popadla dřevěný meč a začala s ním mávat kolem svého tatínka. „Všichni skončí v řece, zamrznou, a královna!" vykřikla a píchala tátu mezi žebra, „královna zemře před očima všech!" uchechtla se.

„Wanko, to důležité je ve světě udržet mír," zavrtěl nad ní tatínek hlavou a vyzdvihl jí do vzduchu. „Proto královna ponechala zakleté poddané v jejich království."

Bylo to jen pár týdnů před tím, než Wančin tatínek klesl na nižší kastu. Když se onehdy pokusil bojovat za práva padlých víl, čepel meče mu projela tím místem, kam ho bojující Wanka lehce šťouchla dřevěným mečem. Tenhle meč... Ten byl však opravdový. Možná proto byla rozhodnutá bojovat. Probodnout srdce Ledové královny, zbavit se Ledových, osvobodit Perpiris a do Clerfortu se vrátit jako hrdinka. Jako někdo, postavený mnohem výš. Jako někdo, kdo bude moct něco udělat se vším, co bylo v Clerfortu špatně. Padlé víly si totiž zasloužili stejná práva jako ty čistokrevné...