*sedmá kapitola*

5 1 2
                                    

,,Hej Amy?" zavolal na mě Daniel chvíli před koncem směny a já se na něj nechápavě podívala.

,,No? Co je Daniely?" zamručela jsem a pokrčovala jsem v mytí skleničky kterou jsem držela v ruce.

,,No ty máš zase náladu.. no každopádně, co kdybych koupil nějakou flašku alkoholu a vypili by jsme jí po směně spolu? Třeba by ti to zvedlo náladu a netvářila by jsi se už jako tělo bez duše" zasmál se a míchal u toho nějaký drink.

,,Jo tak jo, klidně" pousmála jsem se a trochu pokrčila rameny.

,,Počkej vážně? Wow, tak to se stalo něco vážného, normálně bych tě tady musel přemlouvat půl hodiny" znovu se zasmál a já tentokrát s ním.

Zbytek směny uběhl celkem rychle a Daniel opravdu koupil nějaký alkohol. Typovala bych to na vodku nebo něco takového ale nejsem si tím jistá, jelikož štítek z flašky strnul.

,,Tak co? Jdeme se opít?" zasmál se po tom, co jsme vyšli z baru a já pouze s úsměvem kývla. Oba jsme si sedli na kraj chodníku před barem, otevřeli jsme tu flašku a pomalu z ní začali upíjet.

Ani nevím, kdy naposled jsem s Danielem něco podobného podnikla, vždy jsem spěchala za Bellou a nebo jsem ho odpálkovala s tím, že nemám náladu. Ale možná tohle bylo to, co jsem přesně potřebovala, třeba jsem se prostě jen potřebovala uvolnit a nebýt tak upjatá.

,,Takže ty my chceš říct, že tě zamkli na vlakovém nádraží společně s holkou, před kterou jsi se tam snažil schovat?" smála jsem se jeho historce jako pominutá, možná ve skutečnosti ani nebyla tak vtipná, ale s tím množstvím alkoholu v krvi to byla aktuálně ta nejvtipnější věc na světě.

,,Přesně tak! Bylo to příšelný, musel jsem přelézt ten plot a při tom všem jsem si o něj roztrhl kalhoty" vyprávěl dál a obou se nám značně motal jazyk. Okolo nás procházeli lidé, kteří se na nás pohoršeně dívali, nebo byli ve stejném či horším stavu než my dva.

,,Jé hele Daniely, to je Niall!" vypískla jsem a sledovala jsem blonďáčka jak se chystá vstoupit do baru, z kterého jsme my dva před zhruba půl hodinou odešli.

,,To je jeden z těch šesti debilů před kterýma se tu schováváš?" zeptal se pro jistotu a též si ho prohlížel.

,,Jen z pěti, není jich šest" zasmála jsem se.

Niall se zarazil když slyšel své jméno a podíval se mým směrem. Za normálních okolností, bych už tam dávno neseděla a byla bych někde hodně daleko.

Můj stav mi nedovoloval racionálně uvažovat, a tak jsem tam jen seděla a smála se celé té situaci. Niall chvíli pouze stál a pozoroval mě.

Po chvíli se ale z pomyslného transu probral a přišel k nám. ,,No tak to mě poser, já hledám ožralého Zayna a místo něj najdu opilou Amy" zasmál se a sednul si přede mě do dřepu.

,,Zayna? Toho nehledeeej ten si nezaslouží nic jiného než samotu" zasmála jsem se a opřela se o Daniela, který nás pouze se zájmem sledoval.

,,Co tady děláš Amy?" povzdechl si a já se jen potulně usmála.

,,Sedím" vyplázla jsem na něj jazyk a utáhla jsem si culík, který se mi začal povolovat.

,,To vidím, ale já myslím tady v New Yorku, co se stalo?" protočil nade mnou pobaveně oči, ale celou dobu na mě mluvil velmi opatrně a šetrně. Přesně tak jako kdyby se bál, že by mi mohli jeho slova ublížit.

,,Božeee, na to se zeptej toho debila co za mnou taky dneska bylll, mě už s tím neotravujte. A teď už jdi pryč Nialle, kazíš sranduu" zasmála jsem se a opět jsem se napila z flašky která vedle nás ležela.

rip trip 2// 1dWhere stories live. Discover now