rip trip 2// 1d

*devatenáctá kapitola*

,,Božeee, kam to jdeme? Přijde mi, že jsme už prošli snad celý Londýn" zaskučela jsem po tom, co jsme se jen procházeli několika ulicemi a ten náš "výlet" se neměl ke konci. 

,,Klid ty lenochu, kousek odtud je dětský hřiště a tam si dáme i zmrzku, co tam mají ve stánku" zasmál se Daniel a rukou mě popohnal dopředu. 

,,Tu frázi že je to kousek, jsem od vás už slyšela několikrát a nikdy to nebyla pravda" zamumlala jsem a znuděně je následovala.

,,Opravdu je to kousek" přitakal Damon a já nad jejich sehraností protočila oči. 

,,Vidíš? Měli jsme pravdu" začal se mi vysmívat Damon a já se musela uchechtnout. 

,,Jak je možný, že to tu znáte líp jak já? Vždyť jsem tady přece vyrůstala" podivila jsem se a na oba se podívala . Přece jen, Daniel je z Ameriky, Damon též není odsud a já, která tu vyrůstala objevuje stálé nová a nová místa. 

,,Už jsme tu nějakou dobu a mezitím co jsi chodila k rodičům, tak já objevoval nová místa" zasmál se Daniel a Damon mu hned skočil do řeči.

,,No a já už tady bydlím pár let, takže už jsem byl snad všude" uchechtnul se a hned pokračoval ,,Vlastně je dost možný, že jsme se už někdy potkali a ani o tom nevíme, jsem tu možná už pět, šest let" doplnil se a já místo slovní odpovědi jen kývla hlavou. 

Nechala jsem ty dva svát na kraji toho hřiště a s Bellou se rozešla k jedné z pěti houpaček. Vyndala jsem Bellu z kočárku, položila jsem ji do té dětské ohraničené houpačky a malinko ji pohupovala. 

,,S Damonem jdeme pro tu zmrzlinu, jakou chceš?" přišel za mnou Daniel asi o tři minuty později. 

,,Děláš, jako kdyby jsi mě neznal, vezměte mi kopeček jahodový" uchechtla jsem se a otočila se na něj. 

,,Jo vlastně, ty a tvoje jahodová zmrzlina.. no a co Bella? Máme vzít něco pro ní?" kývnul hlavou k Belle a usmál se na ní.

,,Ta je na zmrzlinu moc malá.. vezměte jí když tak jen kornoutek" usmála jsem se a on se slovem ,dobře' odešel zpět za Damonem ke stánku. 

Po pár minutách ke mně oba přišli, podali mi zmrzlinu, Belle podali kornoutek a sedli si na trávník vedle houpačky. 

Po nějaké době klábosení a hraní si s Bellou, jsme se zvedli a začali se vracet domů. 

Po cestě jsem z tašky vyndala láhev vody, odšroubovala víčko a pokračovala dál, jako kdyby se nic nedělo. Po chvíli jsem rádoby zakopla a na Damonovo triko vylila celý obsah flašky. 

,,Ups" pronesla jsem a potulně se usmála. 

,,To má být odplata nebo co?" zamrmlal a pozoroval své triko do které začalo prosakovat vodou. 

,,Co? Samozřejmě že ne, přece mě znáš" nevinně jsem zamrkala řasami a pobaveně ho pozorovala. On nade mnou protočil oči a udělal něco, co jsem absolutně nečekala. To polité tričko si totiž sundal a přehodil si ho přes rameno. 

,,No ať je to jakkoliv, tak ti to každopádně nevyšlo" zasmál se a vesele pokračoval v cestě dál. Já uvnitř své hlavy zaskuhrala a též se rozešla dál, abych Daniela a Damona dohnala. 

Potom co jsme došli k bytu, tak jsem se od těch dvou odtrhla a s Bellou zašla k nám do bytu. Tam jsem ztrávila zbytek dne a večer se opět vydala do baru. 

---------------

Zbytek týdne se nic zajímavého nedělo a já měla neustále nějakou práci. 

Možná i právě proto jsem se nejvíce těšila na neděli. Spala jsem do oběda a mým plánem bylo zůstat celý den doma. 

Seděla jsem s Bellou na gauči, v pozadí hrály nějaké dětské písničky a já Belle dávala do vlásků nějaké sponky s motivem Hello Kitty. 

Na krátkou chvíli se bytem rozezněl zvuk zvonku a já jen začala přemýšlet nad tím, kdo za mnou přišel tentokrát. 

Otevřela jsem dveře a čekala za nimi jednu možná dvě osoby, ale opravdu jsem nečekala, že za nimi budou doslova všichni. 

,,Čau Amyy" zasmál se Harry a bez jakéhokoliv dalšího slova vešel do bytu, stejně tak jako všichni ostatní. Každého jsem si prohlížela a každému na tváři zářil velký úsměv. 

Když jsem jako posledního spatřila vcházet Zayna, tak jsem se mírně zarazila ale snažila jsem se nedat najevo to, jak moc mě to vykolejilo. 

,,Um co tady všichni děláte?"  zeptala jsem se jich a opřela se o futra dveří v obýváku. Všechny jsem se pozorovala a všichni měli podle všeho dobrou náladu. 

Louis seděl opřený o stěnu a o něj se opíral Harry. Liam s Niallem se věnovali Belle. Holky seděly na zemi v kroužku a Zayn postával opodál. 

,,Přišli jsme vás navštívit a někam vás vytáhnout, dneska máš volno ne?" odpověděla mi Emma a já kývla na souhlas. 

,,No dneska nepracuju ale plánovala jsem že" chtěla jsem se z toho celého nějak vyvléct, jelikož jsem opravdu plánovala celý den proležet na gauči. 

,,Smůla mamko, s tvýma rodičema je vše domluvené, pohlídají ti Bellu a nám přenechají celý barák, takže dneska se bude pííít" zajásal Louis a na konci dvakrát tlesknul. Já na ně vyvalila oči a přemýšlela zda to myslí vážně, či zda si ze mě dělají srandu. 

Už jsem chtěla něco namítnout ale byla jsem přerušena Zoe. ,,Opovaž se něco namítnout, musíme si ty dva roky aspoň takhle vynahradit. Takže jdi Belle sbalit věci, vezmi si i svoje věci a pojď" nakázala mi a já se po chvilce opravdu otočila a odešla Belle zabalit nějaké věci. 

Potom jsem odešla ještě k sobě do pokoje a do plátěné tašky si dala pár téměř nepotřebných věcí. 

Když jsem se vrátila do obýváku, tak už tam byl pouze Zayn, který zrovna Bellu pokládal do kočárku. V pohybu jsem sice nezamrzla ale překvapená jsem byla dost. 

,,Uh už jsi tady? Ostatní šli něco nakoupit, jelikož nikdo nečekal, že na to fakt kývneš" podíval se na mě a mírně se usmál ,,Každopádně já tady měl počkat, aby jsi si to nerozmyslela a budeme spolu muset odvést a předat Isabellu vašim" vysvětlil, sebral mi Belly tašku z ramene, dal jí pod kočárek, chytnul jeho rukojeť a rozešel se s ním ke dveřím. 

,,Tak jdeš?" zasmál se a otočil se na mě, když jsem se nehnula z místa. 

,,Uh jo promiň" zamumlala jsem a rozešla se za ním.