Hádův syn

Bye, bye hapiness...

~Marcus~

Probudil jsem se zpocený až po uši. No super. Tábor je v maléru. Jemně jsem se vymanil z reynina objetí, abych ji neprobudil. Ať si ještě hodinu spí. Možná je to její poslední možnost.

Vyběhl jsem na palubu. Už tam byl Leo a Percy. Asi měli stejný názor na to, že holky by se měli prospat.

"Tak co, jdem na to?" usmál jsem se na ně.

"Dneska." povzdechl si Leo. "Jako by svět nemohl počkat na někoho jiného, kdo ho bude chtít zachraňovat."

"Moje řeč." přikývl Percy.

"Jo." souhlasil Nico, který seskočil ze stěžně.

"Tábor je v maléru." oznámil jsem jim. To je překvapilo.

"Jak...?" nechápal Percy.

"Spousta nestvůr." poznamenal Nico. "Dva nebi tři dny by to měli udržet." ujistil nás, ale to jsem věděl i bez něj.

"To je zlý." vytřeštil oči Leo.

"To je teď jedno." podíval jsem se na ně. "Nejdřív musíme vybojovat svoji bitvu."

"To je v tom necháme?!" vyjel na mě Percy.

"Nemáme na výběr." řekl jsem mu.

"Ale ano, máme." usmál se Nico.

Všichni jsme se na na něj podívali. Nevěděl jsem, jak by šlo stihnout oboje najednou.

"Rozdělíme se." pokračoval. "Já vezmu zpátky Lea, Kalypsó a Grovera a pomůžeme Táboru. Vy zatím zastavíte Tartara."

Ten jeho plán se mi nelíbil, ale bylo to jedinné možné řešení.

"Tak fajn. Co vy na to?" mrknul jsem na Percyho a Lea.

"Je to blbost." zavrtěl hlavou Percy. "Ale zároveň jedinná rozumná věc, kterou můžeme udělat."

"Asi jo." přitakal Leo. "Jdem vzbudit holky??"

"Jo." řekl jsem a rozešli jsme se do kajut.

"Reyno?" jemně jsem s ní zatřásl. "Lásko, vstávej. Jdeme zachránit svět."

Otevřela oči a protáhla se. Byla jako kočka. Krásná, rychlá, pružná...a nebezpečná.

"Když mě se ještě nechce." usmála se. Tohle by nikdy nevypustila z úst před některým ze svých legionářů a centurionů. Ale já jsem nebyl ani jedno ani druhé.

"To mně taky ne." poznamenal jsem. "Ale svět se sám nezachrání."

"Ach jo." povzdechla si. Vytáhl jsem ji z postele a přitáhl ji k sobě. Políbil jsem ji.

"A teď už se ti chce?" povytáhl jsem obočí.

"A co mi zbývá?" protočila panenky.

Vyšli jsme nahoru za ostatními. Nico už jim vykládal svůj plán. Nikomu se nelíbil, ale všichni chápali, že je to nutné.

"Takže..?" nadhodila Kalypsó, když Nico domluvil.

"Takže se nenechte zabít." poznamenal jsem. "A opatrujte se."

"Musíme vyrazit." upozornil je Nico.

Do minute se všichni rozplynuli do stínů. Na lodi jsem zůstal jen já, Reyna, Percy a Annabeth.

"Tak jdeme na to?" podíval jsem.

"Dneska, nebo nikdy..."