Jsi jen a jen moje

124 2 0
                                    

Pomalu jsem začala zjišťovat, že moje nervozita z tohohle setkání byla celkem oprávněná.
Vedle mě seděl Dominik, který nečekaně vstoupil do mého života, aby ho úplně obrátil a naproti mě byl jeho kamarád na život a na smrt, který mě spaloval pohledem a z kterého čišelo sebevědomí takovým způsobem, že jsem si připadala úplně maličká. Přesně tak... přála jsem si být neviditelná.
Jenže nejsem ten typ, který se tak snadno vzdá a uteče z boje.

Milý Jakube, budeme si muset ujasnit pár věcí. Jsem sice tak trochu magor, na druhou stranu jsem ale zásadový člověk a rozhodně mám své limity.
Možná vypadáš dobře, ale jsou věcí, který se nedělají.
A civět tomhle způsobem na holku svého nejlepšího kamaráda není absolutně vhodné.

Tak asi takhle nějak jsem si to myslela. Ale říct to nahlas bylo něco jiného.
Co když si to jen já sama domýšlím, že tady na mě takhle kouká a ono je ro třeba jinak.

"Niko?"
Až po chvilce mi došlo, že na mě Dominik mluví.
Jakub na mě hodil úšklebek a já si v ten moment jen potvrdila svoji domněnku.

"Promiň, neslyšela jsem." Zvedla jsem oči na Dominika a čekala na reakci.
"Co kdyby jsme jeli potom do klubu. Docela dobře tam hrajou."
"Klidně můžeme."
Dominik mě políbil a naklonil a se ke mému uchu.
"Jen na chvilku, chci být s tebou sám," zašeptal.
Usmála jsem se věnovala mu polibek.
Jakub nás celou tu dobu pozoroval.
Snad jsem mu tímhle dost jasně naznačila, že patřím Dominikovi.
Pak už se povídání stočilo na moji práci a to bylo přesně to téma, ve kterém se cítím sebejistě.
Samozřejmě se hned Jakub nezapomněl zeptat, jestli  bych mu taky nezanechala svůj otisk na kůži.
"Když budeš vědět, co chceš, není problém."
Pěkně jsem si naběhla.
"Vím přesně co chci a většinou toho taky docílím,"mrkl na mě, aniž by si toho Dominik všiml.
"Jednou ale taky může přijít den, kdy to nevyjde," rýpla jsem.
Jakub se usmál a ukázal na mě palec nahoru.
Hned jsem se cítila silnější.

Všimla jsem si, že je Dominik docela potichu. Bylo mi to líto. Doteď jsme si užívali každou vteřinu. Smáli se a mluvili spolu a teď byl najednou tichý.
Pohladila jsem ho po noze a on mě pevně chytil za ruku.
....................................................
Dominik
V tichosti jsem sledoval dění a samozřejmě mi neuniklo pár Kubových narážek. Naštěstí se s tím ale Nika zvládla poprat i bez mojí pomoci.
Žárlivost ale rostla s každým dalším Kubovo slovem.
Držel jsem Niku za ruku a nejraději bych a s ní odešel pryč.
Bylo nám spolu tak krásně, než jsme přišli sem.
A zase bude...
Čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc jsem si musel přiznat, že jsem se do ní zamiloval.
Byla jiná než všechny ostatní. Nebyla tak odporně umělá. Za to ale byla originální.
A já ji měl. Tady vedle sebe. Byla tu se mnou. Patřila ke mně.
Je jen a jen moje...
....................................................
Vstali jsme a vydali jsme se na noční jízdu do klubu.
Já, Dominik a Jakub.
....................................................
Jaká bude noční jízda téhle trojice, když se k alkoholu přidá ještě něco navíc?

Z NULY NA STOKde žijí příběhy. Začni objevovat