Z NULY NA STO

Sid a Nancy

Seděla jsem v autě vedle Jakuba a jeli jsme většinu času mlčky.
Na Jakubovi bylo vidět, že má vztek. Nechtěla jsem ho dráždit otázkami a tak jsem raději mlčela.
Nevydržel to a konečně promluvil.
"Zasloužil by si pár facek. Občas se chová jako čůrák."
Nevěděla jsem, co na to říct. Byla jsem ráda, že je v pořádku a to ostatní jsem tak nějak opomíjela.
Až když Jakub pronesl tuhle větu, napadla mě myšlenka, jestli je správný si s někým takovým jako je Dominik něco začínat.
Měla jsem svůj vysněný život, užívala si ho, co to jen šlo a teď se mi do něj připletl kluk, který mi ho může pěkně zkomplikovat.
Jenže citům člověk nepřikáže. A já jsem si dobře uvědomovala, že jsem v tom až po uši.
"Hlavně že je v pořádku." Řekla jsem potichu.
Jakub se na mě podíval. Zamumlal jen něco jako hm a zase se díval na cestu. Myslela jsem, že tím je to téma uzavřené, ale to jsem se spletla.
"Nechápu, jak tě ten kokot mohl nechat samotnou." Jel si Jakub dál to svoje.

Jakube, nedělej mi to ještě těžší. Právě teď vedu boj sama se sebou.

Raději jsem dál mlčela a přála si, aby cesta co nejrychleji utekla.

Dojeli jsme ke klubu, kde jsem se včera viděla s Dominikem naposled. Jakub zaparkoval a otočil se na mě.
"Vidíš tu kavárnu naproti klubu?" Přikývla jsem.
"Tam sedí a čeká na tebe. Já tam nejdu, musel bych ho praštit."
Podívala jsem se na něj a začala odepínat pás.
"Děkuju, Kubo."
Díval se na mě a já mu dala pusu na tvář. Objal mě a řekl mi něco, co se mi vrylo do paměti a jen těžko to už půjde vymazat.
"Nebudeš to s ním mít lehký. Ještě se nezbavil všech svých démonů. Ale třeba se mu to teď podaří."
Políbil mě do vlasů a já vystoupila.
....................................................
Jakub
Vezl jsem Niku za Dominikem...
Nejradši bych otočil auto a jel zpátky domů a na toho kokota se vykašlal.
Ale při pohledu na ní mi bylo jasný, že má v hlavě jen jeho a chce být u něj co nejdřív.
Nejradši bych mu dal pár facek. X dní tady poslouchám, jak ji chce získat. Nakonec ji přiveze sem a udělá takovou strašnou píčovinu.
Kdyby mě aspoň štvalo, že se o ní musím postarat. Ale mě to těšilo.
Když jsem jí večer uložil do postele a nechal ji u sebe v pokoji, seděl jsem do noci v křesle a přemýšlel, proč zrovna ona musí být jeho.
Chodil jsem se na ní každou chvilku dívat. Dokonce jsem si k ní sedl na postel a hladil ji po vlasech. Spokojeně spala, dokonce mi řekla Dominiku. O to větší vztek mnou cloumal, když jsem jí vezl na místo, kde na ní čekal on.
Teď se se mnou rozloučila. Přičichl jsem si k jejím vlasům... Tu vůni nezapomenu. Bude se mnou.
Pozoroval jsem ji, jak kráčí směr kavárna.
Chtěl jsem ji zastavit, říct jí, že jí můžu nabídnout víc. Ale neudělal jsem to. Nemělo by to smysl. Viděla jen jeho.
Byli jako Sid a Nancy a já se mohl jen dívat, kam až to zajde...
....................................................
Od setkání s Dominikem Nikol dělí už jen pár kroků. Poslechne rozum nebo se rozhodne následovat city?
Čtěte dál... Fandíte Dominikovi a nebo byste raději...?