Life in the forest

Nepovedený ples

Začalo se stmívat. Byl čas odjet na ples. Zbojníci postavili ukradený kočár na cestu. Všechno bylo přichystané, čekalo se pouze na Keru. Ta si v pokoji oblekla honosné rudě červené šaty a na obličej si dala masku. Anna jí pomohla učesat vlasy a vybrat nějaké šperky k šatům. Kera se podívala do zrcadla. Vypadala jako jedna z těch namyšelných šlechtičen, které nedbají na své poddané. Měla raději svoje normální oblečení, ale okolnosti si vyžádaly změnu. Nechtěla, aby ji tak vyděli její lidé, a tak si šaty schovala pod plášť a nasadila si kápy přes hlavu.

Prošla chodbou ven do tábora, skrz tunel v jeskyni k připravenému kočáru, kde na ni čekal Will s Filipem a dalším mužem, který jim měl dělat lokaje. Kera si sundala plášť a odkryla svoje šaty."Páni sestřičko, jsi to vůbec ty?"zeptal se udiveně Will. Pokud to nebylo nutné jako dnes, tak by si na sebe Kera šaty ani nedala. Navíc William byl taky oblečený do šatů hodných šlechtice."Vypadáš nádherně."

"Někdo by řekl, že z tebe dokáže být i dáma,"rýpnul si do ní Filip, když přišla ke kočáru."Jako bych viděl tvojí matku, když jsme ji poprvé přepadli."Kera milovala ten příběh, jak se její rodiče poprvé seznámili. Matka jí ho často vyprávěla před spaním. Lásku znala hlavně z jejich příběhu a sama se jí snažila vyhnout.

"Děkuji, Filipe. Je všechno připravené?" Filip Keře přikývnul a předal jí pozvánku na ples, kterou mu dal Marek v táboře lesních lidí. Kera si sedla do kočáru, v kterém na ni už čekal Will. Filip zavřel dvířka od kočáru a řekl:"Přeji vám krásnou zábavu a šťastné pořízení."Při těch slovech se kočár rozjel. Kera se opřela o napohodlnou stěnu kočáru.

"Proč jsi vůbec chtěla jet na ten ples? Kdyby jsi potřebovala informace, stačilo se jen zamíchat mezi služebnictvo a zjistit je, ale ty míříš přímo mezi šlechtice."William nebyl nadšený, že musel jet na ples, kde se mohl setkat se Sophií, jejím snoubencem a králem, který je chce vidět viset. Kera se na něj jen klidně podívala."Ty mi to nechceš říct, že?" Kera přikývla. Nerada se někomu svěřovala se svými plány, ale přesto udělala vyjímku.

Kočár projel kolem stráží u městké brány a projel až na hradní nádvoří. William vystoupil jako první a pomohl sestře ven z kočáru. Cesta v kočáře byla nepříjemná a neustálé drnkocání nebylo zrovna dvakrát příjemné.

"Připravena."Will nabídnul Keře rámě a ta ho vřele přijala. Zhluboka se nadechli a vešli do přijímací síňe, kde se ples konal. Hudba hrála, šlechtici tančili, popíjeli víno a konverzovali.

"Nezapomeň, že musíme splynout,"zašeptala Kera.

"Pak tedy smím tě požádat o tanec, sestřičko."Kera přikývla a Will ji vtáhl mezi tančící šlechtice. Ještěže je matka učila tančit a způsobům šlechticů, jinak by je hned poznali. Kera si tanec užívala, ale poté následovala otočka a prostřídaly se tančící páry. Kera se podívala svému partnerovi do očí a to neměla.

"Mlho."Při tom oslovení se lekla, ale nedala na sobě nic znát. Thomas ji musel poznat, ale jak.

"Zvláštní, že bez masky mě nepoznáš, ale s ní ano. Zajímalo by mě jakto."Thomas se usmál.

"Ty modré oči bych poznal kdekoliv."Kera cítila, jak se začíná červenat. Podívala se Thomasovi do očí, a když zjistila, že ji pozoruje rychle uhnula pohledem."Vypadáš nádherně."

"Ty taky nejsi k zahození."Thomas se zasmál.

"Není to příliš riskantní přijít sem přímo mezi krále."Kera se rozhlédla po sále a uviděla Willa tančit s nějakou menší šlechtičnou. Když jí uviděla do obličeje, tak i přes masku poznala, že se jedná o Sophii.

"Ne pokud víš, co dělat, aby tě nepoznali."

"Ale já tě poznal. Nebojíš se, že bych to řekl králi?"Kera se usmála. Thomas si musel myslet, že ji dostal do kouta, ale to by nebyla ona.

"A zničit tím, tak zásnubní ples tvojí sestry. To by jsi jí neudělal, až příliš ti na ní záleží."

"Bod pro tebe."Hudba dohrála."Smím požádat o vaši společnost."Kera přikývla a Thomas ji vedl k jedné ze stěn, dál od ostatních šlechticů.

"Už jsi ho pro mě získal?"zeptala se Kera.

"Co?"Thomas dělal, že neví o čem mluví.

"Ty víš co. Já svoji dohodu dodržela, teď jsi na řadě ty."Kera chtěla svůj přívěšek, co nejdřív získat.

"Neboj brzo ho získáš."Kera věděla, že mluví pravdu, ale trpělivost nebyla její vlastnost. Snažila se najít Willa. Stál u východu ze sálu společně se Sophií. Kera měla zvláštní pocit jako by se mělo něco stát. Rychle prošla k Willovi a postavila se o kousek od něj. Hudba v místnosti ustala a všechny pohledy se upřely na muže uprostřed sálu. Byl to král, ale neměl masku.

"Milé dámy a pánové smím vás poprosit o sundání masek, aby se naši snoubenci mohli najít a společně si zatančit."Kera i Will ztuhli. tohle nebylo v plánu. Pokud si sundá masku Thomas i Richard ji poznají. Šlechtici krále uposlechli a sundali si masky kromě Kery s Willem.

"Jdeme hned,"zašeptala Kera a chytila Willa za ruku.

"Prosím sundejte si masku,"ozval se za nimi tichý hlásek. Kera se otočila a uviděla pohledy šlechticů, jak se na ně dívají. Musela odtud Willa dostat. Když je poznají zabijí je a králi bude jedno jestli tím zničí dnešní ples. Kera pustila Willovu ruku a šla pomalu k dívce, které hlas patřil. Byla to nejmladší dcera krále, princezna Anastázie.

"Omlouvám se,"řekla a vytáhla z rukávu dýku, kterou zezadu přiložila princezně ke krku. Sálem se pronesl šum.

"Okamžitě ji pusť,"ozval se králův hluboký hlas.Princezna byla vystrašená a celá se třepala.

"Mám lepší nápad. Určitě vám již došlo, kdo jsem a že se odtud chci dostat živá, takže pokud chcete, aby se vaší dceři nic nestalo, tak nás necháte jít."Její hlas byl klidný, ikdyž se do místnosti začali hrnout vojáci." Zelenáči ke mě." Will si stoupnul k sestře a pomalu začali couvat ven ze sálu. Kera stále držela dýku u princeznina krku.

"Kero nech ji být!"zařval na ni Thomas. Chtěl její jméno skrýt před králem, ale teď mu ty slova vyletěla z úst. Keře se blísklo v očí, ale nijak ji to nepřekvapilo, že jí Thomas oslovil jménem. Jednou by se to stejně dozvěděl.

"Podívejme. Takže už znáš mé jméno, ale ne mne. Princezna bude žít pokud se odtud dostaneme živí, slibuji."

Král se prodral davem šlechticů dopředu, aby viděl přímo na Keru."Můžu tě nechat zabít, dřív než ji podřízneš."

"Ale riskovat to nebudete. Vaše děti jsou pro vás příliš drahé."Kera se s Willem dostali ke dveřím. Will byl připravený je na jediný signál zavřít a zabarikádovat."Ráda jsem vás poznala výsosti."Kera odstrčila Anastázii přímo do králové náruče a Will rychle zavřel a zabarikádoval dveře.

"Tohle nebylo v plánu, co."Will se na Keru naštvaně díval.

"Ne. Ale teď se musíme dostat k tunelu než ty dveře otevřou a zmizet." Kera chytila Willa a běžela s ním chodbami k tajnému tunelu, který končil přímo v lese.

"Tebe to baví si s nimi takhle hrát, že,"řekl zadýchaně Will v tunelu.

"Jo a ve své hře míním pokračovat."Kera se jen usmívala. Netušila, že snešní ples takhle skončí, ale měla z toho radost.

Smím znát vaše názory na příběh? :) A doufám, že se Vám příběh stále líbí a až do konce nezklame. :)