Les

392 37 2
                                    

Proto jestli se chceš někdy podívat do světa živých, musíš se cestování naučit, není to tak lehké jak si myslíš...

Dny ubíhaly strašně rychle.Každou noc jsem přemýšlela nad jedním a tím samým, nad tím jestli budu ještě někdy človek.Chci být člověk, ale být mrtvá...není taky špatné.

Každý den mě Luke zaučoval v cestování a dneska jsem měla cestovat doopravdy s ním a né jen cestovat ve své mysli.Měla jsem z toho strach že když to nedokážu, můžu zmizet...ale on říkal že jsem připravena...

Probudila jsem se ve vyhřáté posteli a otevřela oči.Viděla jsem Luka který stál ke mě zády a díval se do zrcadla...

V jeho odrazu jsem viděla jak se jeho oči mění.Černá, červená, žlutá, zelená...jeho oči vypadali jako duha která je pokaždá jiná.Měl ruce v pěst a tak šli vidět jeho svaly.

,,Luku?" Šeptla jsem a sledovala ho.Pomalu se na mě otočil a šel ke mě. ,,No?" Zeptal jsem se a sedl si ke mě na postel. ,,Luku já to asi nezvládnu, bojím se že v tom cestování něco pokázím...a-a zmizím" Šeptla jsem a přitiskla si k sobě víc peřinu. ,,Neboj se, už to umíš, neříkám že i když to umíš, že nemůžeš zmizet, ale zmizet by si mohla jen díky tomu, že bereš do světa duchů něco co nesmíš, nebo tě někdo napadne a tak dál, ale neboj se ano?, budu cestovat s tebou" Usmál se a pohladil mě.

Vstala jsem a šla do koupelny.Osprchovala jsem se a oblékla se do čistého.

Vrátila jsem se k Lukovi který se usmíval jako sluníčko a seděl na posteli.

,,Připravena?," Zašeptal a já přikývla.Šli jsme nakonec města, kde byl klid a on mě chytl za ruku.Zčernali mu oči a mnou projela jaká si divná síla...

Cítila jsem jak se mé oči změnili a potom jsme se oba dva přemístili...

Bála jsem se otevřít oči.Bylo ticho a já se ani nepohla.Bylo vše v pořádku, nebo jsme se ocitli jinde?

,,Otevři oči" Šeptl a já je opatrně otevřela.Sluneční paprsky mě udeřili do očí a já je zase rychle zavřela.

Slyšela jsem že Luke ustoupil a pod ním křupla větvička.Otevřela jsem oči a pochvíli si zvykla na ostré světlo slunce.

Porozhlédla jsem se okolo a viděla les, hned před náma byla moje chatka ke které jsme šli...

Vešla jsem a viděla spoustu rozházeného oblečení a také střepy od nádobí. ,,Sakra!" Zamumlal si Luke a nakrčil obočí. ,,Co se tu stalo?" Zeptala jsem se potichu Luka který se na mě podíval. ,,Musíme vypadnout, hned!" Řekl a rychle mě vzal za ruku.

Běželi jsme z chatky a utíkali lesem.Mlha v lese stoupala až do té doby, dokuď nešlo vidět nic.

Tiskla jsem se k Lukovi a my se zastavili. ,,Nevíš kudy se dostaneme do města?" Zašeptal a já zakroutila hlavou.

Ochlazovalo se a my si sedli ke stromu a tiskli se k sobě. ,,Je mi strašná zima" Zadrkotala jsem zubama.Dal přeze mě jeho mikinu a hladil mě...

Luke ale najednou zbystřil a podíval se rychle před sebe.Poslouchala jsem a slyšela...kroky a funění...větvičky křupaly a někdo se k nám rychle blížil...

--------------------------------------------------

Hi! Omlouvám se že jsem dlouho nepřidala díl:((

--Hemmo--

💙Death song(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO💙Onde histórias criam vida. Descubra agora