(Ne)dotkni se mě ✔

28.

Zadívám se na něj. Je jasný, že nastydl.
,, Hned jak se vyléčíš, tak odsuď mizíme. " Zakryju ho pořádně peřinou.
,, Já si teď půjdu dát sprchu., jo?" Políbím ho na tvář.

"Tak jo." Šeptnu a dívám se, jak odchází do vedlejší místnosti.

Zalezu pod sprchu a smyju ze sebe všechen ten pot. To co se tu teď děje. Nechci tu zůstávat, jen jak bude Samovi líp tak odsud vypadneme. Začnu si smývat šampón z vlasů a oči mám zavřené. Nesnáším, když to štípe.
Náhle se mi kolem břicha obmotají ruce.
,, Same máš přece ležet. " Zamumlám.

Ležím v posteli se zavřenýma očima a čekám na spánek, nebo až za mnou přijde Ryan.
Spánek přijde dřív a já si mířím popovídat, do bezedné propasti s pohyblivým dnem, s Eliotem.

Začne mi rukama přejíždět po těle.
,, Same, jdi si lehnout, dnes už toho bylo dost ne? " Chci se otočit, ale přirazí mě ke stěně. Vyděšeně vyjeknu.
,, Sam..." Zacpe mi čímsi ústa a ruce mi zkroutí za zády.
,, Nejsem Sam. " Zašeptá. Začnu sebou zuřivě zmítat, ale je to marné. Do očí mi vtrhknou slzy, když mi ta osoba rozrazí nohy od sebe.

Eliot se na mě podívá. "Děje se něco, čemu by jsi měl zabránit. Vem si nějakou tlustou knihu a omrač mé oči. Vyslechni můj hlas a pomoz mu najít pravdu." Pohladí mě po tváři a já se vzbudím. Wtf? Co to bylo?
Uslyším nějaký hluk z koupelny. Měl bych se tam jít podívat. A co ta tlustá kniha? Měl bych ji s sebou pro jistotu vzít? Natáhnu se pro některou, kterou si vzal Ryan s sebou.
Vezmu ji, za to nic nedám. Potichu se s knihou v ruce vkradu do koupelny.
Zkoprním. Ryan je nacpaný na stěně a Dan ho tam drží. Oba jsou nazí a Ryan brečí. Dan se ho snaží znásilnit? Ne! To nedopustím. Ještě svůj hnusný penis nenarval do zadečku mého přítele. Jsem tu včas. Naštvaně se k nim rozejdu. Opravdu potichounku. Poklepu Danovi na rameno. Bože, já se ho dotkl. Fuj. On otočí hlavu a já mu jednu vlepím rukou a potom ho párkrát přetáhnu knihou po hlavě. Není schopen se bránit, protože je překvapený a rukama drží vyděšeného Ryana, který je k tomu, co teď dělám zády.
Bohužel ho kniha neomráčila, jak Eliot říkal. Pustí Ryana a vrhne se na mě. Pustím knihu, ta dopadne na zem vedle Ryana.
"To jsi neměl ty malej šmejde!" rozkřikne se Dan. Než se snihnu já nebo Ryan vzpamatovat, tam mě začne mlátit hlava nehlava. "Ty zrůdo! Ty si nezasloužíš někoho jako je Ryan. Vezmu ti ho, jako ty jsi mi vzal bratra!"

Dotýkal se mě snad všude. Nedokázal jsem se bránit. Nemohl jsem se vůbec pohnout. Cítím, jak se mě otírá jeho penis. Mám pocit, že se pozvracím.
Náhle se ozve křik a já spadnu na zem. Zamlženým zrakem spatřím, jak Dan mlátí Sama hlava nehlava. Sebral jsem jakousi knihu, co ležela vedle mě a vší silou jsem ho s ní přetáhl po hlavě. Jak padal praštil se hlavou o zeď a pravděpodobně omdlel. On mě ale nezajímal. Mě zajímal můj Sam. Byl dobitý a z pusy mu tekla krev.
,, S-samí, S-samí. Prosím mluv se mnou. " Přitáhnu si ho k sobě.

"Ryane..." šeptnu a bolestivě ho obejmu. Oba se klepeme. "Ryane, Ryane, všechno je v pořádku. Jsem tady, jsem tady s tebou." Šeptám.

Objímám ho kolébám se s ním. Jenom jeho přítomnost mě uklidňuje. Kdyby nepřišel tak tak mě znásilní.
,, Miluju tě. " Vzlyknu a hlavu mu zabořím do hrudi. Náhle se ozve bolestné zasyčení. Probírá se.

Tisknu se na něj. Tak, tak jsem rád, že mám Ryana u sebe. Všechno mě bolí a je mi zima. "Pšík..." pšiknu a hlavu ještě víc zabořím Ryanovi do hrudníku.
Dan se začne probouzet, tak si stoupnu. Musím být silný, i když sotva stojím, všechno mě bolí a je mi mdlo. Natáhnu se pro ručníky a po obou je hodím. Ryan si ho nechápavě uváže kolem pasu, ale v tichosti mě následuje.
Celý se klepu, když se musím k Danovi přiblížit. Myslel vážně, že je Eliotův bratr?
"Dane, vstaň a běž si sednout vedle, opovaž se něco zkusit a zavoláme policii."