Summer Love✔

i don't understand it

Byla jsem v šoku i z toho, že ještě někdo přijede tak i z toho, že nás naše matky nechají spát spolu v pokoji. A navíc v jedné posteli. Určitě to na nás ušily. To nevím, jak bude fungovat. Naštěstí je v mém pokoji manželská postel ,takže nemusíme být moc blízko u sebe. Alespoň ,že tady nebude do konce dovolené. Ale taky jsem přišla o poslední místo, kde můžu být sama.

To je fakt skvělý.

Koukala jsem na Tobiase a ten byl taky překvapený ,ale nevypadal, že mu to nějak vadilo. Proč jsem sem vůbec jezdila. Tenhle rok je to tady fakt hrozný. Nejdřív Tobias a teď ještě další kluk. Není tady už dost lidí? Bože.

Už zapadalo slunce, tak jsem se šla převléct. Vzala jsem si džíny s dírami na kolenou a světle růžovou mikinu.

Šla jsem na terasu ,kde už mamka měla připravenou večeři pro všechny. Sedla jsem si ke stolu a byla na mobilu. Seděl tam i Tobias. ,,a kdy přijedou ty nový?'' zeptal se Tobias mé mamky a vzpřímil se na židli. ,,no zítra nějak dopoledne'' řekla moje mamka a dávala mi na talíř večeři. ,,aha'' řekl Tobias a znovu se opřel o opěradlo židle. Vypadal trochu neklidně.

***

Po dvaceti minutách všichni dojedli a opustili terasu, teda až na mě a Tobiase. Když jsem dojedla, vzedla jsem se a chtěla jít do mého -ještě pořád mého- pokoje, ale Tobias mě chytil za zápěstí.

,, víš, tykdo to je?'' řekl Tobias a mluvil celkem vážně. ,,jako ten kluk co přijede? Netuším'' odpověděla jsem a nakrčila jsem obočí. ,,proč?" zeptala jsem se, když pustil moje zápěstí. ,,jen mě zajímá, kdo to bude ,když je v našem věku'' řekl Tobias zamyšleně. ,,to je super ,ne? Alespoň se budeš mít s kým bavit ,když tady jsem jen já'' řekla jsem a myslela jsem, že tím trochu ulehčí situaci ,ale on se tvářil tak nejistě, jako by se bál nebo tak něco. Opravdu tady vše přestávám chápat.

Jestli z téhle dovolené odjedu mentálně v pohodě, asi půjdu studovat psychologii.

Řekla jsem si, že asi půjdu do mého pokoje ,což jsem měla v úmyslu předtím ,než mě odchytil. Nechápu co se děje. Je nějakej divnej ,no nechám to být. Asi je unavenej.

Došla jsem ke mně do pokoje a lehla si na postel. V tu chvíli mi ještě víc došlo ,že budeme muset s Tobiasem spát v jedné posteli. Nevím, jestli mi to vadí nebo ne ,ale asi mi to nějaký velký problém nedělá, když se mi asi líbí ,ale zase nevím, jak se na to tváří on. Možná proto byl tak mimo. Je to vše tak složité, když nevíš, jak se ten druhý cítí.

Chvili jsem tam ležela a vytvářela horrorové predstavy, jak by to zítra mohlo dopadnou, když v tom se otevřely dveře. Byla to moje mamka. Konečně někdo jiný, než Tobias.

,,ahoj zlato, můžu?'' Řekla mamka ,když stála ve dveřích. ,,jo, jasně'' řekla jsem a posadila se na posteli. ,,dlouho jsme nepokecaly ,jako jen my dvě'' řekla mamka a sedla si vedle mě. ,,jo, tak to je pravda'' usmála jsem se na mamku a čekala co z ní vypadne. ,,tak co, jak se tváříš na to ,že tady budeš muset být s Tobiasem?'' Řekla mamka a usmála se na mě šibalsky. ,,že vy jste to na nás ušily'' zeptala jsem se mamky a ,,naštvaně,, se na ní podívala.

,,no možná trošičku, ale když se ti líbí, tak ti to asi nevadí co?'' řekla mamka opět s lišáckým úsměvem. Byla jsem překvapená z mamčiny otázky ,ale rychle jsem odpověděla ,aby nebylo vidět ,že mě její otázka vyvedla z míry.

,,proč by se mi měl líbit?''.

,,no já to na tobě celkem poznám a navíc to je hezký kluk a poslední dobou jste se dost sblížili'' řekla mamka a pořád se nepřestávala usmívat. Rychle jsem v hlavě dala dokupy odpověď.