Summer Love✔

mainly when he sees you

,,ale myslím ,že u nás doma by asi Mal prošla ,protože táta stejně není věčně doma ,kvůli praci'' řekla jsem. ,,aha ,kde pracuje?'' Zeptal se Tobias. ,,on je v armádě ,momentálně na misi na Afghánistánu'' řekla jsem a trochu pozesmutněla. Už mi chybí..

,,ou aha ,promiň jestli jsem se tě nějak dotkl, jen jsem někdy až moc zvědavej'' podíval se na mě Tobias soucitným pohledem. ,,to je v pohodě ,jen už mi chybí ,neviděla jsem ho předtím skoro tři čtvrtě roku, pak byl měsíc doma a teď je zase pryč kdo ví na jak dlouho'' odpověděla jsem. ,,chápu tě'' řekl Tobias.

,,víš ,asi to bude znít divně ,ale od té doby co jsme tady ,poznávám víc a víc jak fajn jsi. Vůbec nechápu ,proč jsme se tak nenáviděli. Mám tě i celkem rád, Dennisonová''

,,ty taky nejsi nejhorší ,Bakere'' zasmála jsem se a lehce do něj strčila mým loktem.

Dál jsme se s Tobiasem nebavili. Když jsme konečně roznesli všechny letáky po polovině Midlandu, už byl skoro večer. Došli jsme s Tobiasem do chaty a já už měla hrozný hlad.

,,rozneseno?'' Řekla mamka. ,,jo'' řekla jsem a líně si sedla na židli vedle Dylana. Ani jsem si neuvědomila, že sedí na vedlejší židli.

,, promiň'' řekla jsem, protože když jsem si sedala, tak jsem do něj trochu narazila. ,,nevadí'' řekl Dylan a usmál se. Zase dělá že nic? Aha.

Neřešila jsem ho a dala si na talíř makarony se sýrem. ,,jak vám šlo roznášení?'' Zeptal se Dylan a usmál se na mě a pak se podíval na Tobiase ,ale toho narozdíl ode mě zabíjel pohledem. Podívala jsem se na Tobiasem, který seděl naproti nám a očividně ho taky zabíjel pohledem. Připadá mi ,že mi tady něco uniká.

,,jo dobrý?'' Odpověděla jsem ,ale spíš to znělo ,jak bych se ptala. Dylan se na mě pořád smál. Jen tak jsem mihla v očích Tobiase ,který vypadal celkem naštvaně. Pak se Dylan podíval zpět na Tobiase a oba se zase zabíjeli pohledem. Fakt nechápu ,o co tady jde.

,,co vám je?'' řekla jsem skákala očima z jednoho na druhého. ,,co by?'' Řekl Dylan. ,,vypadáte naštvaně'' uchechtla jsem se a sledovala je. ,,to nic ,to jen máme nějaké nevyřízené účty'' Odpověděl Tobias a zkřížil ruce na hrudi. ,,tak si je ale vyřešíte až po večeři ,chceme se v klidu najíst'' vložila se do toho Tobiasova mamka. Oba se na sebe ještě jednou vražedně podívali a pak se oba věnovali jídlu.

Dojedla jsem, talíř a příbory vložila do dřezu a bez jediného slova odešla ven. Potřebovala jsem čerstvý vzduch ,abych si ujasnila myšlenky. V hlavě mi totiž kolovalo tak milion otázek ,na které jsem neznala odpověď. Rychle jsem vyšla ven a uviděla krásný západ slunce. Nebe bylo celé oranžové a bylo ještě celkem teplo a světlo. Sedla jsem si k světlami osvětlenému bazénu a koukala na hladinu.

Přemýšlela jsem nad tím ,jaký spor můžou mezi sebou Tobias a Dylan a taky nad tátou. Co asi teď dělá a jestli je v pořádku. Obdivuju ho ,že se dokáže obětovat pro naší zemi ,ale zároveň se o něj hrozně bojím. I když je někdy hrozně tvrdlohlavej a mrzutej ,stejně ho mám ráda.

***

Po asi dvaceti minutách jsem chtěla chtěla odejít ,ale uslyšela jsem kroky k bazénu. Zůstala jsem jen tak seděl ,než si ta osoba sedla vedle mne.

,,tak tady jsi'' řekl mi známý mužský hlas. ,,hledám tě úplně všude'' dodal Tobias. ,,proč?'' Zeptala jsem se ho. ,,nebyla jsi v pokoji ,tak jsem tě šel hledat'' řekl Tobias. ,,není ti zima?'' uchechtl se.

,,trochu'' odpověděla jsem. ,,na'' Řekl Tobias a přehodil přeze mne jeho černou rozepínací mikinu. ,,děkuju'' usmála jsem se na něj. ,,nad čím přemýšlíš?'' Zeptal se mě a koukal na hladinu bazénu.