Fall for her // hokejová U20

watching opponents

„Tak jo, dělujem za všechny otázky a shlídnutí, fakt si vážíme toho, že jste se kvůli nám koukali tak pozdě do noci," usmál se Šalda do kamery.

„Jojo, moc děkujem a fanděte nám i dál," řekl Neči a Eliška vypla živé vysílání.

„Fůha, to byla makačka," naznala dívka a začala se protahovat.

„No, bylo to vyčerpávající, nechcete se jít projít?" zeptal se Radim.

„No,nejradši bych šla spát, ale myslím, že v pokoji budu mít plno," odpověděla Eliška.

„Můžeš se prospat tady, jestli chceš," usmál se Neči.

„Ne, to ne, půjdu se dívat z komentátorské pozice na trénink Rusů, myslím, že by jste měli alespoň někdo jít taky," řekla a sesbírala si pár věcí.

„Tak my se klidně objetujeme, ale narovinu ten playstation by byl lepší," odpověděl Neči.

„Nemusíte chodit, nikdo vás nenutí," naznala a mířila ke dveřím.

„Počkej, já půjdu s tebou," pousmál se Šalda, otevřel jí dveře a šel s ní až k pokoji, kde stačilo zaklepat a už jí otevíral jeden z kluků.

„Tak co teď, kluci?" zeptal se Záďa, který se s Chýtěm váleli na volné posteli.

„Teď se zde chovejte nějak normálně a pak zabouchněte, až půjdete pryč," řekla dívka.

„A já jdu s ní," řekl Šalda a Kauly na něj hodil nechápavý pohled.

„Jdete ještě někdo sledovat trénink Rusů?" zeptala se a Kauly se ihned zvedl.

„Jdu taky, ať vidíme, jak hrají," odpověděl hnědovlasý chlapec a šel směr dveře.

„Tak ať tady pak není chlívek," řekla dívka, než vyšla ze dveří.

„Neboj, pohlídám je," pousmál se Neči když se míjeli ve dveřích.

Tiše šli všichni tři vedle sebe a mířili rovnou ke komentátorskému stanovišti v hale, kde se připravoval Robert Záruba. Ihned kluky zpovídal a dívka seděla v uličce na schodech, sledovala led a psala si poznámky.

„Tak co, jak to vidíš?" zeptal se Šalda a přisedl si k ní, zatímco Kauly dál mluvil se Zárubou.

„Budete to mít těžký, vypadá to, že mají dobře nacvičený jak přesilovky, tak oslabení," odpověděla a dál hypnotizovala ledovou plochu.

„To zvládnem," ozval se po chvíli Kauly a sedl si k nim.

„Nemluvila bych o tom jako o tutovce, být tebou," namítla Eliška.

„Budu si říkat, co chci," řekl.

Dívka jen vykulila oči a z tribuny zamířila do bufetu v hale, kde si koupila silnou kávu, se kterou se pak vrátila tiše zpět.

„Můžeš se aspoň chvíli přestat chovat takto?" zeptal se Radim.

„Nejde to, prostě nesnesu, že je tady někdo cizí," odpověděl tiše.

„Alespoň trochu by ses mohl klidnit, ne?" koukl na něj tázavě.

„Zkusím to, trochu, ale dělám to pro tým," pousmál se a dál mlčeli.

Dívky, která při návratu slyšela jejich rozhovor si ani nevšimli, proto zůstala sedět pár schodů nad nimi a dál si dělala poznámky.

„Myslel jsem, že už jsi utekla," řekl Šalda, jakmile se otočili a rozhodli se k odchodu.

„Nene, jen jsem si šla doplnit zásoby energie," odpověděla.

„My už jdeme, ještě máme poradu s koučem skrz zítřek," pousmál se.

„Jojo, taky tam za chvíli doběhnu," řekla a šla do studia České televize pro nějaké papíry skrz sestavu.