Fall for her // hokejová U20

still got that feeling

„Bylo to náročný," špitla dívka, jakmile si s taškami sedla ke stolku v místní restauraci.

„Ale zvládli jsme to," odpověděl Neči po chvíli si objednali salát a čekali na večeři.

„Díky, za hezký odpoledne," usmála se.

„Jsem rád, že jsme byli spolu, je to fajn, po tak dlouhý době," řekl tiše.

Po hodině a půl se dostali ven z restaurace a šli pěšky směrem k hotelu.

„Je to pěkný, skoro jak za starejch časů," naznala dívka, když šli ulicí se spousty lidí a všude kolem nich byla pověšená vánoční světýlka.

„Jo, kéž by to tak taky bylo," pošeptal a s úsměvem na ni koukl.

„To neříkej," odpověděla a zakroutila hlavou.

„Eli, musím to říkat, protože k tobě pořád něco cítím," řekl po chvíli ticha.

„Nech toho, je to za námi, byla by to chyba, zkoušet to znovu, když to nefungovalo," naznala.

„Nefungovalo to, protože jsme od sebe byli daleko," odpověděl.

„A co bude, až přiletíme domů? Ty pojedeš do Brna a já mám práci v Praze," řekla.

„Asi máš pravdu, Eli," špitl.

„Buďme prostě jen kamarádi, jako to bylo vždycky předtím," pousmála se.

„Nejlepší, jo?" odpověděl Neči.

„Pořád," řekla dívka a objala ho.

„Tak pojď, jdeme," pousmál se po chvíli a popostrčil ji.

„Počkej, stoupni si sem, vyfotím tě u stromku," odpověděla dívka.

„Nee, vždyť vypadám hrozně," zakroutil hlavou.

„Ale notak," zamračila se.

„Jen když se vyfotíš se mnou," odpověděl.

„A to mám jako odchytávat někoho, aby nás vyfotil?" zeptala se.

„Ne, to udělám já," řekl a vzal jí foťák z ruky a mířil si to za prvními turisty, které potkal.

Dívka a chlapec si v objetí stoupli ke stromku a cizinci mačkali zběsile spoušť jejího menšího foťáku. Poté už se vydali směrem k hotelu.

„Ještě jednou díky za pomoc," špitla před dveřmi do jeho pokoje.

„Není zač a měj se," odpověděl a zašel dovnitř.

Dívka došla do pokoje a převlékla se do týmové teplákovky a sedla si k notebooku s foťákem.

Po chvíli slyšela zaklepání, tak šla otevřít.

„Jé, tady nikdo není, tak já dojdu potom," řekl Kauly, jakmile dívka otevřela.

„Klidně pojď dál," usmála se.

„Nebudu tě otravovat, když tu nikdo jinej není," odpověděl.

„Neotravuješ," řekla dívka.

„Zahraješ si se mnou?" zeptal se a ukázal na obrazovku v jejím pokoji.

„Nikdy jsem to nehrála," zakroutila hlavou a zavřela za ním dveře.

„To nevadí, všechno je jednou poprvé," odpověděl a sedl si na volnou postel.

„Nevím, možná někdy příště," pousmála se.

„Zase jsi dnes něco vyfotila?" zeptal se a ukázal na notebook, kde byla otevřená fotka Eli s Nečim.

„Jo, něco málo, při procházce," odpověděla a notebook zaklapla.

„S Nečim se znáte dlouho, co?" pousmál se.

„Jo, už od školky, pak jsme spolu chodili a pak jsem se odstěhovala, ale to je jedno, proč se tak ptáš?" zeptala se.

„Nevím, asi chci být na tebe hodnej nebo mě to zajímá," pokrčil rameny.

„Hlavně se nesnaž tvářit jako kamarád na život a na smrt," pousmála se.

„Hele dneska jsem o tom všem přemýšlel, hodně, a vlastně jsem přišel na to, že nejsi tak špatná a asi jsem tě neměl rád bezdůvodně," odpověděl a koukl na ní.

„Taky jsem přemýšlela a když se nechováš jak blbec, tak seš celkem fajn," řekla.

„To je hezký, myslím, že teď ten tým pošlape ještě líp," pousmál se.

„Snad jo, přála bych vám placku," odpověděla dívka.