Fall for her // hokejová U20

everything or nothing

„Kluci, hodně štěstí,” pousmála se dívka, když se šli kluci rovnat na příchod směrem k ledové ploše.

„Věříš nám?” zeptal se Záďa.

„Hodně, vím, že když budete hrát naplno, tak to dáte,” odpověděla.

„Tak co, hoši, jdem na to?” vyjekl Šalda.

„Jdem na to!” křikli všichni a dívka utekla k ledové ploše, aby zvládla vyfotit pár dobrých fotek z příchodu.

Po dvou třetinách bylo vyrovnáno a dívka moc dobře věděla, že to bude ještě boj. Zůstala na svém místě u tribuny s velkým objektivem.

Po sedmi minutách hry už kluci ztráceli, viděla to zklamání na střídačce, ale sama dobře věděla, že to zvládnout můžou.

„To dáte!” křikla směrem na střídačku a všichni se na ni na chvíli otočili.

Chvíli na to sebrali druhý dech a s odkrytou bránou vyrovnali, ale jelo se dál.

Rozhodly až nájezdy, ale byly to nervy. Dívka měla spousty fotek a už jí docházela baterka, ale do konce zápasu to fotoaparát přežil mohla tak zachytit českou postupovou radost.

Po zápase se vkradla do šatny, aby fanouškům na sítě přenesla záběry z té radosti.

Na kluky ani nečekala a utíkala na hotel, aby fotky poupravila.

Na chodbě slyšela šrumec až v jedenáct, proto šla hned otevřít, věděla co ji čeká.

„Eli, my jsme postoupili!” křikl Šalina a všichni se sesypali kolem ní do týmového objetí.

„Říkala jsem vám to,” usmála se.

„My víme,” odpověděl Záďa.

„A teď už jen tu jednu placku, kluci,” řekla s úsměvem.

„Pokusíme se, pro tebe,” naznal Chýťa.

„Ale teď potřebujem zrelaxovat na zítra,” odpověděl Neči.

„Jojo, chápu, já si zajdu na čaj,” usmála se, když jí Kauly opatrně signalizoval, ať jde ven.

Po chvíli na chodbu vylezl i on.

„To schovávání mě nebaví,” zakroutila hlavou, jakmkle došel k ní.

„Je to pro tým,” odpověděl.

„To mi připomíná, že ti moc gratuluju,” pošeptala a objala ho.

„Děkujem,” usmál se a táhl jí do jeho pokoje.

„Takže zítra máte volno?” zeptala se.

„Jojo, takže co spácháme?” pošeptal a přitáhl si ji k sobě.

„To je jedno, s tebou cokoliv,” pousmála se a opatrně ho políbila.

„Neříkala jsi, že chceš čas?” odpověděl tiše.

„To jo, ale přišla jsem na to, že to co se má stát, tak se prostě stane,” řekla dívka.

„Seš si tím jistá?” zeptal se.

„Stoprocentně,” pousmála se.

„Jé, pardon, nenechte se rušit, jen jdu pro náhradní ovladač,” objevil se ve dveřích Šalina a rychle zase zmizel.

„On o tom ví?” zeptala se dívka.

„Jo, ví, vadí ti to?” odpověděl.

„Ne, dobrý,” pousmála se.

„Tažee.. co podnikneme teď?” zeptal se chlapec a pohladil ji po tváři.

„Nevím, třeba tohle?” špitla a opatrně ho políbila.

„To je taky dost fajn nápad, ale nemyslím si, že nás to bude dlouho bavit,” nadzdvihl jedno obočí.

„Tak nevím, máš tu třeba nějakej film?” zeptala se.

„Víš co? Pojď, zajdeme si na horkou čokoládu,” usmál se.

„Jestli se ti chce,” odpověděla.

„S tebou? Kamkoliv a kdykoliv,” pošeptal.