Fall for her // hokejová U20

what are we gonna do?

Další den ráno se nedělo nic zajímavého, odpoledne šli chlapci do arény už ve dvě, aby se stihli rozehřát před zápasem naplánovaným na půl pátou.

Eliška fotila rozcvičku, rozbruslení i zápasové momenty, byla nadšená, když zazvonila siréna, která značila konec zápasu. Unaveně se doplazila do hotelu, na večeři a hurá odpočinek. Kluci museli zápas ještě vyběhat a hodně z nich si došlo i pro nsmasírování.

„Můžu?" nakoukl do otevřených dveří od dívčina pokoje hnědovlasý chlapec.

„Co potřebuješ, Kauly?" zeptala se.

„Jen, jak je na tom tvůj táta?" koukl na ni.

„Mamka psala, že ho probudili a je snad mimo ohrožení," odpověděla s úsměvem.

„Tak to je fajn," usmál se.

„To je všechno, co jsi potřeboval?" zeptala se.

„No vlastně ne, nechceš se jít projít?" řekl.

„Teď? V osm večer?" vykulila oči.

„Fajn, takže tady je bunda," sebral ji z věšáku a hodil jí po Elišce.

„Nemám na výběr, co?" usmála se.

„Nemáš, to jsi uhodla," odpověděl a hnal ji ze dveří směrem ven.

Atmosféra byla podobná, jako včera, možná ještě více uvolněnější. Šli menším parčíkem, kde na ně svítila lampa a tiše jeden druhého pozorovali.

„Proč jsi mě sem vytáhl?" zeptala se z ničeho nic dívka a zastavila se naproti němu, aby se mu mohla podívat do očí od kterých se odrážel svit lampy. I tak, ale nepřehlédla jejich krásnou, neobyčejnou barvu.

„Chtěl jsem jen být s tebou a mít klid od všeho ostatního," odpověděl upřímně a udělal krok dopředu, aby byl u ní blíž.

„A on není Šalina tvůj dobrej společník?" zeptala se.

„O něho tady teď nejde," pošeptal a pohladil jí po tváři. Dívka sebou trochu cukla, protože ji jeho ledové prsty překvapily.

„Proč?" zakroutila hlavou. Sotva to slovo dořekla, chlapec už byl obličejem těsně u ní.

„Protože tě mám moc rád," odpověděl a spojil jejich rty. Dívka se nebránila, naopak položila své ruce kolem jeho krku, aby mu byla co nejblíž.

„Já tebe taky," špitla, jakmile se od něj odtáhla a koukala do toho páru šedo-modrých očí.

„Nojo, tak co my s tím uděláme?" zeptal se tiše.

„Nemám tušení," řekla a objala ho.

„Nechci tím rozhodit tým," naznal po chvíli ticha.

„Možná bychom tomu měli dát víc času," pošeptala.

„Nechci tě do ničeho tlačit," odpověděl a hladil ji po zádech, zatímco ji pevně svíral v náručí.

~-~-~

Tududuu a je to tadyy..🙈 no, ale myslíte, že to bude celý dál tak růžový? :O jinak děkuji za přečtení 💖