Fall for her // hokejová U20

broken home

V půl dvanácté se na ledovou plochu dostali kluci z nároďáku a snažili se vybruslit ponocování a řízky ze včera. Dívka vyfotila pár fotek a po chvíli je šla na pokoj upravovat.

„Haló, mami," řekla dívka, jakmile zvedla telefon, který ji vyzváněl.

„Ani nevíš jak jsem ráda, že jsem tě zastihla, Eli," špitla její matka. Jakmile promluvila, tak dívka věděla, že něco není v pořádku.

„Co se stalo,mami?" zeptala se.

„Táta měl nehodu na motorce," odpověděla.

„A-a jak to s ním vypadá?" vyjekla a slzy se jí dostaly na krajíček.

„Teď ho dooperovali, ale zatím mi nic neřekli," špitla.

„Je tam s tebou brácha?" zeptala se.

„Už je na cestě, měl by tu být do deseti minut," odpověděla.

„Nejradši bych teď hned taky přiletěla, ale nemůžu," zakroutila hlavou.

„To je v pořádku zlatíčko, nenech se tím vykolejit a dělej to nejlepší co umíš, jen jsem ti to potřebovala říct," pošeptala matka dívky.

„Děkuju, že jsi mi o tom dala vědět," řekla.

„To je samozřejmý," odpověděla.

„A kdyby cokoliv, volej mi, ano?" ujistila se.

„Jojo, už je tu Lukáš, tak budu končit," řekla a zavěsila.

Dívka nechápavě seděla na posteli a koukala se z okna.

„Eli?" ťukal na dveře Neči a ona šla otevřít.

„Co se stalo?" zeptal se a úsměv mu ze tváře hned zmizel.

„Taťka měl nehodu na motorce," špitla.

„A jak je na tom?" ihned ji objal.

„Operovali ho a žije, víc bohužel nevím," odpověděla.

„Chceš donést oběd na pokoj? Nebo chceš na oběd něco jinýho?" zeptal se.

„Kdyby jsi nemusel hlídat co jíš, tak bych ti řekla, že jdeme na pizzu," pousmála se.

„Tak já si zajdu na oběd a objednám ti na pokoj pizzu," odpověděl.

„Ne, to nemusíš," pošeptala.

„Já chci, akorát musím jít po obědě do studia České televize, tak to nejspíš pošlu po někom jiným," řekl s úsměvem.

„Nechci tě tím obtěžovat," odpověděla.

„Neobtěžuješ, za půl hodinky tu ta pizza bude, jasný?" špitl a dal jí pusu do vlasů, „a nesnaž se odmlouvat, jíst budeš,” dořekl.

„Děkuju za všechno, Neči," pousmála se, ale to už Martin mířil pryč z pokoje.

Dívka otevřela dveře na balkonek a šla se chvíli kochat výhledem na arénu, během toho kolem ní poletovaly bílé vločky a slané slzy jí téct po tvářích nepřestaly.

„Em? Jsi tu?" zaťukal na dveře jeden z chlapců.

„Už jdu," špitla a šla dveře otevřít.

„Nesu ti, um, to jídlo," odpověděl Kauly s krabicí pizzy.

„Děkuju, nechceš jít dál?" zeptala se a pořád neodtrhla hlavu od země, aby schovala slzy.

„Možná na chvilku, když mi řekneš, co se stalo," řekl a krabici jí položil na stolek vedle dveří.

Po chvíli ticha, co vedle sebe seděli na posteli dívka spustila a chlapec ji ihned objal.

„Je mi to líto, ale věřím, že to bude dobrý musí to být dobrý," odpověděl.

„To já taky, nechci přijít o dalšího člověka ve svým životě," špitla.

„Kdo to byl předtím?" zeptal se opatrně.

„Můj bratránek, jel jednou na zábavu, kamarád řídil a už se nevrátil," řekla mezi vzlyky.

„Vždycky tu budeme všichni pro tebe, ať se děje cokoliv, jsme tvoje druhá rodina, tady," naznal a hladil ji po zádech.

„Před pár dny, kdyby mi někdo říkal, že mě budeš utěšovat zrovna ty, nevěřila bych mu," pousmála se.

„Život je plnej překvapení, musíš to brát takový, jaký to je," odpověděl.

„To je pravda, děkuju ti za všechno," řekla a utřela si kapesníkem oči.

„Měla by jsi se najíst, slíbil jsem Nečimu, že na tebe osobně dohlídnu," usmál se.

„Rozkaz, pane," odpověděla a došla si pro krabici, kterou položila na noční stolek.

„No vidíš jak to jde," řekl a uvelebil se na volné posteli.

„To zde jako hodláš zůstat?" vykulila oči.

„Jo, minimálně tak dlouho, dokud nepřijde Neči," pousmál se.

„Jsem dost velká, chůvu nepotřebuju," odpověděla.

„Neber to tak, že jsem tvoje chůva, když to tak není," zakroutil hlavou.

„Udělal bys pro mě něco?" zeptala se, jakmile dojedla třetí kousek.

„No?" nadzdvihl jedno obočí.

„Nešel by ses se mnou na chvíli projít ven?" pousmála se.

„Tak to má být," odpověděl.

„Co?" nechápala.

„Jestli se budeš takto víc smát a míň brečet, tak jo," řekl.

„Fajn, dej mi teda chvilku," špitla a šla si do koupelny alespoň dát řasenku a korektor na nedokonalosti.

×××

700 slov v jedné části, už se mi dlouho nepovedlo napsat, tak snad se vám líbila, děkuju za přečtení a užijte si víkend! 😊🌞