Já nebo biatlon?

Co mám dělat?

Konečně nadešla ta chvíle, kdy jsme byly s Evčou sami v pokoji.

Sedly jsme si na postel, kde ležely naše těžce vybojované medaile a ona mě pokynutím ruky rozmluvila.

Řekla jsem jí celý příběh. Jak jsem se zamilovala do Johannese, jak jsem s ním kvůli biatlonu nemohla být, jak mě obejmul Martin a Johannes to viděl. A že vůbec nevím, s kým chci být a jestli mě Martin nebo Johannes mají rádi.

Celou dobu jsem měla slzy v očích,  protože jsem byla strašně zmatená a nevěděla jsem co se svým životem.

,,Poslouchej své srdce!" Řekla, když si mě vyslechla.

,,Hele víš co, uděláme takový test. Najdi na svém mobilu instagram Martina a já na tom svém najdu Johannese."

Když se nám oběma načetly jejich stránky Evča pokračovala.

,,Vezmi si tužku a papír, rozděl si ho na 2 sloupečky Martin/Johannes a pod každého napiš všechny vlastnosti, které se ti na nich libí. Pak to spočítáme a vois à la! Tvůj snoubenec je na světě!"

Zvedla jsem výrazně obočí, ale nakonec jsem to přece jen udělala.

Začala jsem s Martinem.

,,Vtipný, milý, galantní, štědrý, pěkný."

Pak jsem přešla ke druhému sloupci.

,,Milý, vtipný, sexy, sladký, usměvavý, obětavý, dobrosrdečný."

Chtěla jsem psát dál, ale Eva mě zarazila.

,,A teď napiš ty špatné vlastnosti."

Udělala jsem tlustou čáru pod těmi vlastnostmi a usilovně jsem přemýšlela.

,,Nemusíš psát jen přídavná jména, prostě cokoliv!"

Snažila se mi pomoct Evča, když viděla, že se mi ruka s tužkou dlouho nehýbe.

A pak mě něco napadlo.

Vlezla jsem si do sloupečku Johannese a začala tužkou svižně klouzat po papíře.

,,Rozptyluje mě, protože je moc sexy a má mega pěknej zadek..."

,,Gabi!" Vyjekla na mě Eva a umazala mi to co jsem napsala bez toho: Rozptyluje mě.

,,Já prostě nevím!" Dramaticky jsem upustila tužku.

,,Vzpomeň si, jak si se cítila, když si obejmula Martina a viděla si Johannese. Bylo ti ho líto nebo ne? Co sis v tu chvíli myslela?"

,,Je to děvkař, už měl spoustu holek, vystřídal všechny Norky a nikdy si nedá pokoj. Nezáleží mu na holkách, chce je jen dostat do postele. A trenéři to vědí, proto nechtěli, abych s ním byla. Aby mi nezlomil srdce. Myslela jsem, že to se mnou bude jiný. Ono je možná dobře, že s ním nejsem." Řekla jsem najednou. A okamžitě jsem vytřeštila oči nad tím co jsem řekla.

Eva vypadala nějak podobně. Oběma nám najednou došla slova. Jen jsme tak seděly a přemýšlely.

,,Víš co, vydrž tady na chvíli jo?" Pověděla Eva a při zvedání z postele mě poplácala po zádech.
______________________________________

Evča byla pryč už bezmála třičtvrtě hodiny. Co asi řeší? Říkala jsem si. Třeba šla oslavovat a zapomněla na mě.

Ale jak se říká: My o vlku a vlk za dveřmi.

Najednou totiž někdo rozrazil dveře. Ano dramatický příchod naší Evičky.

Nasadila na mě romantický pohled, opřela se o dveře, zahýbala obočím a jemným hláskem řekla: ,,Pojď se mnou."