Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Objev....

,,Jsme tu! Kde chceš vysadit?" řekl Theo po deseti minutách cesty.

,,Stačí tady u toho zeleného domu. Díky. " Odpověděla jsem při sesedání z motorky.

,,Dobře měj se zítra v ....." zasekl se protože si nepamatoval v kolik.

,, V 7:45 😉" Poradila jsem mu.

,, Jasný hned si to napíšu ale nevim kde." Řekl a podíval se na mě.

,,To ti napíšu neboj." A s těmi slovy jsem se mu podívala do Azurově  modrých očí.

,,Lizbeth...!" Křikl mužský hlas který moc dobře znám. Byl to můj dědeček který mě od 5 let učí střílet z luku.

,,Už jdu!" Křikla jsem zpět.
,,Už musím. Ahoj a moc děkuju."
Řekla jsem už zády k Theovi.

,,Ahoj Beth" Řekl a nastrartoval motorku.

V tu chvíli jsem si uvědomila že mi takhle ještě nikdo neřekl. Najednou jsem měla takový příjemný pocit.
                            ****
,,Lizbeth! Vůbec se nesoustředíš. Co se to s tebou děje?" Řekl děda když  už jsem po 4 netrefila  terč ,ale zeď za ním.

,,To je nadlouho dědo" řekla jsem a znovu naplnula tětivu na luku.

,,Máme dost času jak na střelbu tak na vyřešení toho co s tebou je. Jelikož takhle nevyrovnaná střílet nemůžeš."
Řekl a vzal mi luk z rukou.

,,Dědo!" Vyjekla jsem když mi ho vzal.

,,Tak povídej" Řekl a posadil se na starou rozvrzanou židli.

U dědy vím že mu můžu říct všechno.
Tak jsem se do toho pustila. Řekla jsem mu o Erikovi a o Theovi. Ale vynechala jsem tu ruku na kterou se sice ptal ale já jsem jen řekla že jsem se spálila. ,,A to je vše." Ukončila jsem své vyprávění.

,, Dobře takže si to schrnem Erik se s tebou rozešel a druhý den čekal na tvou spolužacku?! To je tedy zajímavý kluk. A taky hloupý kluk když nechal tak pěknou holku během pěti vteřin. A pak jsi potkala Thea." Když to dořekl tak jsem si k němu sedla a on mě objal.
,,To bude dobré Lizbeth."
,,Já vím dědo."

Pak jsme trénovali ještě hodinu během který jsem se skoro pokaždé trefila přímo do středu.
                                ****
Už jsem zase nemohla spát no ono se nebylo čemu divit když jsem o prázdninách byla vzhůru vždycky až do půlnoci. Ale tentokrát bylo jen deset a tak jsem si vyhledávala něco o podivných čárách na ruce. Ale nic jsem nenašla.
A jelikož jsem byla ve svém stromové domku trochu jsem ho uklidila a z nástěnky jsem vyházela všechny fotky s Erikem. Až na jednu. Tu jednu fotku jsem uložila do krabice vzpomínek jak ji říkám mám tam všechny možné věci co mi něco nebo někoho připomínají.

Najednou se mi rozzsvítil telefon a přišla mi zpráva od Erika kterou okamžitě přebila zpráva od Thea.
                             ☆☆☆
Jako první jsem si přečetla zprávu od Thea.

Ahoj Beth. Kde se ráno sejdem?🙄

Ahoj Theo. Omlouvám se úplně mi vypadlo že ti mám napsat.😮😕

To je v pohodě jen mi řekni kde bydlíš abychom našli dokonalé místo střetu.🙄

Jasně. Bydlím v ulici Black day.😏

Dobře tak se sejdem na rohu ulicí Folk street a Could been? Je to stejně daleko do mého domu jako od tvého🙄

Dobře. Takže v 7:45.🤗

Jojo.Jakto že ještě nespíš?😮

Nemůžu spát.😕

Já taky ne.🙂

Ale už nejspíš půjdu abych zítra nezaspala.😄

Jasně dobrou Beth. Já taky zkusím spát.😪

Dobrou noc Theo.😴

                              ☆☆☆
A pak jsem si přečetla zprávu od Erika.
Liz mrzí mě to jak ses dnes dozvěděla že moje nová holka je tvá spolužacka. Už jsem se s ní domluvil že na ní budu čekat jinde aby jsme se nepotkávali.👌😔

Zobrazeno ve 22:30
☆☆☆

No myslím si, že odepisovat mu by byl blbej nápad. Odložila jsem telefon na stůl a sundala jsem nástěnku. Za nástěnku bylo jediné místo které nebylo vymalované šedě nebo bíle.
Chvíli jsem na něj civěla než mi došlo na co koukám byly tam rýhy ale tvořili nějaký obrazec ,Ale nešlo poznat jaký. A tak jsem vzala křídu a několikrát přejela přes rýhy. A najednou z toho vystoupilo něco podobného co jsem měla na ruce. Tenhle domek na stromě přežil asi všechny dokonce i mou prababičku po které máme tenhle dům. Vyfotila  jsem si ten ornament. Pak už jsem si jen upravila nástěnku a šla jsem spát snad už konečně usnu pomyslela jsem si když jsem si lehala do postele....