Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Co po mě chcete....

Když jsem se probrala už nademnou zase stál ten záhadný cizinec. Nejspíš už byl další den. Ale neuměla jsem to posoudit. ,,Tak zkusila jsi to co se ti stane, když nebudeš poslouchat tak se snaž, abych byl spokojený s tvými odpověďmi.
,,Trhni si!" Vyjela jsem na něj, ale jeho to z míry nevyvedlo. Namočil nůž v modře světélkující  vodě a začal si s ním zase hrát. ,,Tak začneme od začátku. První otázka patříš k nim?" Podívala jsem se na něj naštvaným pohledem a s ledovým klidem jsem pronesla. ,,Co ti je do toho!?" ,,Boužel pro tebe nemám dobrou trpělivost." řekl a přejel mi nožem přes ruku. ,,Ty hovado jsi normální!!" ,,Já  tady dobrovolně nelžu, když vím, že za každou lež nebo nezodpovězenou otázku bude trest." ,,Ty jsi fakt psychopat!" Dívala jsem se na něj jako bych se snažila očima propálit tu mikinu co má na sobě a zjistit kdo to je. Ještě několik dalších hodin se mě ptal a já mu odpovídala stejným způsobem. Byla jsem pořezaná na rukou ,nohou břichu i tváři tam si to zvláš vychutnal. Cítila jsem jak se  chladná čepel nože prořezává skrz mojí kůži, ale jelikož jí nenamočil do světélkující tekutiny věděla jsem, že mi tam nezůstane ani jizva, ale asi se to bude hojit dýl protože se moje tělo soustředí na hojení ran ve kterých je roztok měsíční mušle. Divila jsem se, že mě nohy ještě drží, protože z nich vážně teklo hodně krve smíchané s modrou tekutinou. A taky jsem se musela zasmát, protože týpkovy v mikině nedocházelo, že se prostě nevzdám a taky to, že se mi některé menší ranky opravdu rychle zacelují.
Po těch několika hodinách mě konečně nechal být ,ale hned po něm přišel další v podobné šedé mikině s černým šátkem na puse. Stoupl si na stejné místo jako ten předtím, ale neptal se, jen mi zvedl náhrdelník od babičky k očím a připlmi ho na krk. ,,Myslím že tohle patří tobě." Prolomil nastalé ticho. Já se zatím nezmohla ani na slovo. Začal mi rozvazovat ruce jelikož jsem mu nevěřila okamžitě jak provazy povolili sáhla jsem pro nůž a svalila ho na zem. Dala jsem mu nůž ke krku a strhla mu kapuci i šátek. A překvapením jsem oněměla. Erik, byl tu přišel pro mě. ,,Co tu děláš? Jak jsi věděl kde mě najít? "  Pustila jsem ho a sedla si na zem. ,, Pssst!" Přikryl mi rukou pusu a po chvíli se postavil. ,,Musíme jít zachvíli se vrátí ten co z tebe má dostat informace." Pomohl mi vstát. Já si uklidila nůž do pouzdra a pátrala jsem po tom kde mám svuj luk. Evidentně v téhle místnosti nebyl a tak jsem následovala Erika nahoru po schodech. Na chodbě stál nějaký hlídač Erik ho elegantně a v tichosti složil k zemi. Pokračovali jsme dál a já v jedné z místností uviděla svůj luk. ,,Počkej." Řekla jsem šeptem. ,,Co se děje?" Udiveně se na mě otočil.
,,Musím pro luk." Vydala jsem se přímo za svým lukem, ale Erik mě chytil za ruku a nechtěl mě pustit.,,Nech ho být seženu ti nový a Alf jich tam má dost." Švihla jsem po něm pohledem a vyškubla jsem se mu.
,,Jenže žádný luk nebude jako tenhle jasný!? Takže mě nech dojít pro ten luk." ,,Fajn, ale buď opatrná." ,,Jojo" Dodala jsem už nevnímajíc mířící si pro svůj luk, už jsem ho téměř měla, když mi najednou někdo podtrhl nohy a já se zkácela na zem.  Z jedné nohy mi zase začala téct krev. Doplazila jsem se k luku natáhla jsem ruku  a konečně jsem ho měla napnula jsem tětivu a prudce jem se otočila a namířila na útočníka. Byl to ten kluk co do mě řezal v tom sklepě a já jsem mu slíbila že se mu pomstím. Pustila jsem tetivu a trefila jsem ho do ramene. Padl k zemi a já se s námahou zvedla a nahodila jsem na záda toulec s lukem vyběhla jsem ze dveří ale Etik tam nebyl. A tak jsem se snažila najít východ po chvilce bloudění jsem usoudila, že je to velká vila a má nejspíš patra tak jsem si otevřela okno, abych zjistila kde jsem. Nebyla jsem vysoko asi jen v druhém nebo třetím patře. Uslyšela jsem za sebou kroky a uspíšila jsem svůj útěk celé tělo mě bolelo a nohy mě sotva nesly. Stoupla jsem si na parapet a skočila jsem dolů dopadla jsem, ale moc tvrdě a levá noha mě přestala poslouchat tvrdě jsem dopadla na zem a marně se snažila zvednout, když se u mě najednou objevil Erik. Cítila jsem jak mi ze všech ran zase teče krev. Pak jsem nejspíš omdlela protože jsem cítila jen ruce které mě zvedaly ze země a teplou mikinu prehozenou preze mě.

Probudila jsem se, když Erik procházel lesem.,,Kde to jsme ?" Zeptala jsem se zmateně. Jsme kousek od Alfonsova domu. ,,Ztratila jsi hodně krve musí tě ošetřit. " ,,Pusť mě zvládnu jít sama!" Nechtěla jsem v jeho blízkosti strávit už ani minutu. ,,Klid už tě pouštím." Postavil mě na zem a mě se okamžitě podlomili nohy a zase jsem tvrdě spadla do sněhu. Semnou samozřejmě skončila ve sněhu i jeho mikina. ,,Ukaž pomůžu ti." Napřáhl ke mě ruku a já jí s nechutí přijala, protože jsem nechtěla zmrznout uprostřed lesa. Přehodil si mojí ruku přes krk a chytil mě v podpaží. Ale šli jsme strašně pomalu.
,,Teď na mě budeš řvát, ale nechci strávit drahocenný čas v lese." Posměšně jsem se na něj podívala a on mě zase vzal do náručí. ,,Drahocenný čas jo? Kdo pak na tebe čeká ? Zrzka?"  Smutně, ale vyloženě smutně se na mě  podíval a řekl. ,,Byl bych radši kdyby jsi ma mě čekala v bezpečí domova ty." ,,Cítíš vinnu za to jak hnusně jsi mě odkopl nebo za to jak kvůli tobě prostřelil Thea? Ze se snažíš, abych tě zase měla ráda. "  ,,Tak to není a ty to víš, ale mrzi mě, že jsem se k tobě choval hnusně a, že jsem nepomohl Theovi....
a......Jsme tu." Pronesl nakonec a já se podívala stejným směrem jako koukal on. Stál tam Theo a Alfons. Theo už neměl  berle měl jen obvázaný chodník hned jak nás uviděl vyšel nám vstříc převzal si mě od Erika a políbil mě pak si mě prohlídl od hlavy až k patě a na jeho tváři se objevil ustaraný výraz. ,,Co pak se stalo povídej Beth."  Chrlil na mě Theo.
,,Počkej nech jí vydechnout musim se o ní postarat odnes jí dolů ještě si tady s Erikem promluvím a hned jsem dole."

V Erikově myšlenkách
Doufám, že ten lax zabral nesmí si nic pamatovat to by nedopadlo dobře a Senior by mě nepochvalili. Je moc nebezpečná, ale pořád jí miluji....

Pohled Alfonse

Myslel jsem, že je po Elit všude jsem jí sháněl a hledal, ale ona nikde a pak to zjistil Theo. A nakonec mi zavol ten agresivni imbecil, že je zraněná a, že jí nese sem. Když jí držel v náručí celou pořezanou a neschopnou chodit. Myslel jsem ze mu zlomim obě nohy. Pokaždé, když se někam připlete schytají to ti nejsilnější lidi z naší skupiny nejdřív Stuart kvůli němu spadl do studny a zůstal tam tři dny pak Theo a nakonec Elit. A tak jsem na něj vyjel.
,,Pokaždé, když se něco někomu stane si u toho ty. Já věděl, že tě nemám brát do naší "Smečky"  jestli se ještě někomu něco stane letíš. A víš co mi přijde divný, že jsem tě neviděl stejně dlouho jako jí a, že jsi jí našel zrovna ty. Kde jsi jí našel?" Podezříavě jsem se na něj koukal a nevěřil jsem mu ani slovo, když vyprávěl jak ji našel ve starém domě pořezanou a se zlomenou nohou. Mělo by se jí to hojit, ale mám podezření, že v sobě měla moc mušle a ta jí znemožňuje hojit zlomeninu. ,,No a tak tam ležela já se přestrojil za hlídače a vnikl tam zachránil jsem ji a donesl sem." Tohle bylo vše co mi řekl, ale myslim, že lže tomu klukovi jsem věřil, ale teď si nejsem jistý jestli to byl dobrý nápad....