Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Theův táta.....

Procházela jsem se po lese a snažila se ze sebe dostat vztek na Thea a nějak přijít na to jak by mamka nepoznala že už jsem Foxin. Z toho mě začala bolet hlava tak jsem si sedla do mechu a zkusila se opravdu uklidnit seděla jsem v tureckém sedu a držela jsem v ruce náhrdelník od prababičky. V tu chvíli jsem se proměnila a tentokrát jsem to chtěla nějak využít. Rozběhla jsem se a nasála jsem všechny vůně ale tu co jsem hledala jsem nenašla a tak jsem to zkusila znovu a BINGO!Theova vůně nalezena super!
Rozběhla jsem se tím směrem naivně jsem si myslela že dojdu k jeho domu. Dorazila jsem na mítinku kde ležela jeho mikina. Sebrala jsem jí a znova jsem našla vůni a zamířila jsem k jeho domu konečně jsem tam byla. Všude bylo zhasnuto až na jedno okno v druhém patře. Přelezla jsem plůtek a došla až k domu v tu chvíli jsem si uvědomila že tu někde může být Kiara ale nikde jsem jí neviděla. Tak jsem zkusila dosáhnout na výklenek od kterého bych se dostala k jeho oknu ale byl vysoko a tak jsem zkusila povyskočit ale nečekaně jsem skočila strašně vysoko. A tak jsem dopadla těsně vedle Theovo okna. Schovala jsem se a jen jsem nakoukla. Hned mi došlo proč Kiara nikde nebyla , byla totiž u něj v pokoji a ležela mu u nohou. On ležel v posteli a koukal do telefonu. Až o něco později jsem si všimla že nemá tričko a hrudník má obvzaný. Bylo mi ho líto ale pořád mě štvalo že mi to neřekl. Najednou se začal zvedat a to byl pro mě signál že mám uhnout aby mě neviděl ale já to jaksi nevychtyla a místo toho abych uhla tak jsem zavrávorala a málem jsem spadla před pádem mě zachránila velmi povědomá ruka. Vytáhla mě zpět na nohy a podepřela mě kolem pasu. Zvedla jsem hlavu a koukala jsem do krásně modrých očí.
,,Co tady děláš? Říkal jsem ti že jsem v pořádku. Nechtěl jsem aby jsi sem chodila. A proč jsi přišla oknem?"
Odtáhl mě od sebe dál aby mi viděl normálně do očí a já abych nejspíš viděla jak se na mě mračí.
,, Tak to pardón že jsem chtěla vědět jestli je můj kamarád v pořádku. A že jsem mu přinesla mikinu. Že jsem sem vůbec šla. Fakt nechápu promin že jsem o tebe měla strach tak já zase půjdu čau!" Vyprostila jsem se z jeho sevření hodila jsem mu mikinu do pokoje a chystala jsem se skočit dolů protože jak mi došlo měla jsem pružnější kosti a tak mi to nijak neublíží. Ale Theo mě zase chytil a otočil mě k sobě. Já si sedla na parapet a čekala co po mě chce.
,,Tak promiň já jen nechtěl aby jsi kvůli mě měla nějaký problémy doma nebo tak už jsi včera kvůli mě zapomněla jít za tou starou paní a....."
Nedořekl to protože jsem mu skočila do řeči.
,,Počkááát!! Jak o tomhle víš nepamatuju si že bych ti to říkala."
Dala jsem si ruce v bok a pozorovala jsem jak si sedal na parapet zevnitř okna.
,, No já jsem šel za tebou abych se přesvědčil že jsi trefila domů. A zaslechl jsem tvůj rozhovor s mamkou. Promiň." Sklonil hlavu a projel si rukou ve vlasech jak to dělal vždycky když byl nervózní.
,,Aha. Tak to bylo od tebe moc hezké ale rodiče tě naučili že se nemá poslouchat za dveřmi?" Chytla jsem mu ruku co měl ve vlasech protože mě tím štval. Jako ostatně pokaždý.
,,Jo učili ale nenaučili mě zkrotit vlčí sluch který slyší doslova i za roh."
V tu chvíli jsem si řekla že to myslel dobře a nemá cenu se na něj zlobit a tak jsem se zasmála.
,,To je možný. Chápu to neboj a děkuju že jsi na mě dával pozor." Zvedl hlavu a začal mluvit.
,,Nemáš za co a slibuju že příště nebudu poslouchat. A taky ti řeknu když mi něco bude. Ale ty mi slib že už nikdy nepolezeš mým oknem nebo mě jím nebudeš špehovat." Pohrozil mi ukazováčkem jako ráno mamka.
,,Dobře dobře. Slibuju." Podívali jsme se na sebe a nějakou chvíli jsme mlčeli pak promluvil.
,, Moc ti to sluší jako lišce." Podívala jsem se na sebe a uvědomila jsem si jak vypadám v tu chvíli jsem chytla prababičin přívěšek a proměnila jsem se zpátky do roztrhaných ryflí a staré mikiny. V koluzla jsem k němu do pokoje a sedla jsem si na opačnou stranu parapetu.
,,Tak to bylo super. Nechceš se jít proběhnout ven? Bych se proměnil a mohl bych tě někam vzít jestli chceš."
,,Theo blázníš!!! Co tvoje žebra?!"
,,No však jsem říkal že už je to dobrý. A musím zkusit proměnu. Beth prosím pojďme." Prosil několikrát za sebou že jsem nakonec řekla že jdeme.
Oba jsme seskočili na zem a vyrazili jsme k zadní části zahrady ale nečekaně nás zastavil nějaký muž předpokládala jsem že je to Theův táta. A můj předpoklad byl správný hned jak Theo řekl:
,,Tati co tu děláš."
,,Kam si myslíš že jdeš hochu?"
,,No chtěl jsem se projít s kamarádkou."
,,Ty jsi nebyl ve škole a teď chceš jít ven s touhle holkou?!"
,, Má jméno. Je to Beth a ano chci s ní jít ven už se mi to zahojilo."
,,Jasně tak když myslíš ale zítra jdeš normálně do školy žádný úlevy a příště tě taky jen tak doma nenechám. Půjdeš do školy i se zlomenou nohou."
,,Fajn jak chceš!Můžeme už jít?"
,,Jo nazdar a do půlnoci buď doma." Po tomhle si mě zkoumavě prohlédl a jeho výraz se změnil z naštvaného na udivený pak se otočil a šel.
,, Jasný ahoj."

Po vášnivém rozhovoru s tátou se otočil na mě a počkal než táta odejde a řekl.
,,Omlouvám se."
,,To je dobrý kvůli mě ti vynadal to já bych se měla omluvit."
Zašli jsme do lesa a oba jsme se proměnili Theo si mě prohlížel svýma modrýma vlčíma očima jako by se mu na mě něco nezdálo ale pak do mě strčil hlavou a několikrát mě obešel. Já jsem ho pohladila po hlavě a nasedla jsem na něj ale zase jsem slezla protože zakňučel jako by ho to zabolelo. Proměnili jsme se zpět a vydali jsme se pěšky do lesa.
,, Nejspíš to asi dáme pěšky."
,,Taky si myslím. V pohodě?"
,,Jasně..."