Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Soutěž...

Celé tři týdny bylo všechno super měla jsem Thea ,Sam a připravovala jsem se na soutež ,která se měla konat den před Vánoci a Vánočními prázdninami. Chodili jsme za Alfonsem sice né úplně radi ,ale museli jsme.

Den soutěže...

Od rána jsem byla nervozní vystupovat před tolika lidmi ,ale byl tu Theo a Sam ty dva mě uklidnili tak ,že jsem byla až do začátku v pořádku. Byla jsem docela zklamaná ,protože u sestry na škole se kona něco podobného a tak šla mamka  s Clér. Ale chápala jsem to.
A pak další pecka soupeřem byla Zrzka a Erik hráli nějaký divadlo a pořád to opakovali dokola na zkoušce po zkoušce pořád ,my jsme si to s Theem zkusili jednou a řekli jsme si ,že to stačí a pak mě překvapil dědeček přinesl mi stříbrnou krabici s mašlí. Když jsem jí otevřela byli tam šaty krásný černo zlatý šaty okamžitě jsem si je šla obléct ,ale dědeček zmizel. A já se mu v nich nemohla ukázat.
,,Beth máme.......problém." Theo se zasekl uprostřed věty obdivně pískl a pokračoval.
,,Jaký? Co se stalo?" Ukázal mi naše kytary na kterých byli zničené dvě struny.
,,Co s tím uděláme?" Zděšeně jsem vzala svojí kytaru a nechápala jsem kdo to mohl udělat ,ale během chvíle se mi naskytla odpověď. Zrzka se zasmála za mými zády a pronesla.,, Jé to vypadá ,že nevystoupíte co? To mě mrzí." Svou velkou hrstí sarkazmu mě vytočila do ruda ,ale musela jsem řešit problém. A ještě se smála jako šílená. Erik jen pokrčil rameny a následoval zrzku. Celá naštvaná jsem začala přemýšlet jak to napravit a pak mi došlo že můžu vytvořit novou strunu ,ale k tomu bych potřebovala něco z čeho jí udělám. Pak se naskytlo plno věcí ze kterých jsem je díky schopnostem udělala. Dokonce i měli správný tón. Dodělala jsem to právě v čas. Přišel Theo a celý šťastný mi dal pusu. Stoupli jsme si ke vchodu na pódium a mě se začala klepat kolena Theo si toho nejspíš všimnul ,protože mě chytil za ruku ,která hřála a jakoby mi dodávala odvahu. Na pódiu vyšel pan řiditel ohlásil nás a my s úsměvem došli ke svým židlím. Mikrofony byli připravené a tak jsme se do toho daly hráli jsme jak nejlépe jsme uměli ,když najednou někdo vypl mikrofony. V ten okamžik jsem se jen zasmála postavila se a začala hrát a zpívat tak nahlas že mikrofony nebyli třeba Theo mě napodobil a nakonec stálo celé publikum ,kromě Erika a Zrzky. Ty seděli vepředu a koukali na nás jako bychom jim něco udělali. A v Erikových očích jsem viděla smutek ,nenávist a pak už jen prázdno. Dozpívala jsem a podívala se naposled na Erika ten seděl se zrzkou na koleni a koukal na mě jako na vraha.
Nechápala jsem jeho výraz a vztek v očích ale muj nepokoj se rozplynul s dotykem Theovo ruky na mých zádech. Usmála jsem se uklonila a odešla s Theem do zákulisí. Položili jsme kytary a radostí že to vyšlo jsem ho objala. A pak jsem se rozhodla pozvat Theodora Wintra do domu Brokenů.
,,Theo?"  Promluvila jsem nesměle.
,,Ano?" Theo se na mě podíval a posadil se k oknu.
,,Chtěla bych tě pozvat na  Vánoční večeři. Jestli by jsi měl chuť tak jsi zvaný."
,,Moc rád přijdu.Pokud mě tam pustí tvoje rodina." Usmál se ale na čele se mu objevila vráska.
,,Neboj se mámu na to připravím." Usmála jsem se na něj a svraštělé čelo zmizelo. Sedla jsem si k němu a čekali jsme na výsledek mezi tím mi satihl pochválit všechno a až na konec si všiml ,že na ruce mám ten šatek co jsem od něj dostala k narozeninám. Byl moc rád a když vyhlásili za vítězku jednu holku ze čtvrťáku a nás jako druhé vypadli jsme pryč. Theo si tam nechal kytaru a já si tu svou dala na záda nasedli jsme na motorku a Theo mě vyhodil u baráku.

Jelikož naše rodina Vánoci těměř žila před domem byli vanoční ozdoby už před týdnem a doma každý lítal z místnosti do místnosti. To jen já zalezla do pokoje kde nebylo ani známky po Vánocích. Dárky už jsem měla koupené a tak jsem se rozhodla zabalit ten poslední co mi zbýval byl pro Thea a doufala jsem že se mu bude líbit byl to náramek upletený z kůže a uprostřed byla hlava vlka. Uložila jsem to do malé zlaté krabičky a převázala to stuhou. K tomu jsem připojila jsmenovku na které stálo Theovi♡. A pak jsem šla mamce dolů oznámit že kromě nás pěti přijde i můj přítel.

,,Mami?" Začala jsem nesmněle.
,,Co pak je? zlato děje se něco? musím toho ještě hodně stihnout. Ale povídej." Zeptala se a nachvíli se zastavila nasadila váhavý výtaz jako by měla tušení že se něco děje ,ale nebyla si jistá. A tak jsem radši pokračovala.
,,Mohl by k nám zítra na večeři přijít jeden skvělý kluk? Je moc milý a má krásné oči a...." pst
Zarazila mě mamka.
,,Rozumím chápu a budu ráda když nám ho představíš určite je to hodný a milý hoch. Jen ho pozvy." Pohladila mě pak vlasech a vydala se pryč. Samou radostí jsem vyběhla schody div jsem nesrazila dědečka který měl na ruce už jen ortézu. Zavolal zamnou.,,Kam tak letíš Lizbeth!?"
,,Zařídit překvapení." Křikla jsem za dědečkem a zabouchla jsem dveře.
Našla jsem telefon a vytočila jsem Theovo číslo.
,,Haló?" Ozvalo se z druhé strany.
,, Ahoj mam super zprávu."
,,Jakou?" Zamručel jako by byl otrávený.
,,Co se děje?"Vyzvídala jsem.
,,Nic neboj vše je ok. Co si mi tedy chtěla Beth?" Zase zněl naštvaně.
,,Fajn chtěla jsem jen říct že zítra v sedm se můžeš zastavit na večeři." Řekla jsem už trochu flustrovaná z jeho chováním. Pak jsem přemýšlela proč se tak chová ,ale nějak jsem se toho vzdala a vyhledala jsem si pana Huntera na počítači. Byl to ten chlápek co se tu nedávno stavil ale jic moc tam nebylo. Jen že nedávno odchytil nebezpečné zvíře v San Francisku. Nikdo ale nevěděl co to bylo za zvíře. Tohe mě přivedlo k názoru že to možná byl nějaký Wolfin. Pak jsem se rozhodla zavřít notebook a jít spát...