Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Hádka...

Už bylo docela pozdě a začalo se stmívat ale my jsme s Theem seděli ve stromovém domku a četli si v diáři.
Respektive já si v něm četla. A Theovi jsem to přeříkávala.
,, Co kdybychom šli zkusit co všechno dokážu s tím ohněm?" Zeptala jsem se a podívala se na Thea. Ten ale jakmile jsem to dořekla řekl jen.
,,Na....to....rovnou.....zapomeň."
,, No ták prosím."žadonila jsem.
,,Beth nebuď jako malá nechci aby sis ublížila dokud nevíš jak to ovládat tak to prosím nezkoušej." Řekl mi a chytil mě za rameno. A dodal. ,,Myslím to vážně."
,,Tady se o mě někdo bojí.."prohodila jsem a vypila poslední zbytek citronády.
,, Přestaň si ze mě dělat srandu. A vlastně ze všeho tady.Je to nebezpečné."Řekl a rozhazoval rukama nakonec si zajel jednou rukou do vlasů.
,,Však já vím. Neboj se. Slibuju že to nebudu zkoušet dokud nezjistím jak na to. A proč se o mě tolik bojíš?"
Zeptala jsem se s přihmouřenýma očima upřenýma na něj.
,, Víš si jediná osoba která je stejná jako já. Nebo podobná. A nechci o tebe přijít jen proto že si hraješ s ohněm."
Povídal a zase si pravou rukou prohrábl vlasy.
,,Ani nevíš jak tě chápu." Usmála jsem se na něj a chytla mu ruku kterou si právě projel ve vlasech. Zaprvý už mě tím štval a zadruhé se mi zdál nervózní.
,, Tak to jdem zkusit. Chci vědět s čím mám tu čest" Řekl a zvedl se.
,,Vážně?! Co když ti ublížím?!"
Postavila jsem se tak rychle že kdyby byl ten strop v domečku jen o dva centimetry nižší tak se bouchnu do hlavy.
,,Jo. Ale kdyby se to nějak zvrtlo tak s tím přestaneš jasný!" Pohrozil mi a ukázal na moje ruce.
,, Jasně jdem na to." Odpověděla jsem mu a slezla schody dolů.

,,Zkus nějak vyvolat tu sílu nějakým trhnutím rukou nebo tak něco. Však to znáš z těch fantazi filmů." Řekl a ukazoval jak to viděl ve filmech.
,, Jenže teď nejsme ve fantazi filmu ale v realitě a vážně se to děje!" Vykřikla jsem poněkud dost nahlas.
,, Já vím promiň chtěl jsem ti jen nějak pomoct." Sedl si do trávy a koukal na mě.
,, Promiň že jsem na tebe vyjela je toho na mě moc." Řekla jsem a zkusila  to co mi ukazoval. Ale furt nic nakonec jsem zkusila otevřít pomalu dlaň vzhůru a v ruce jsem držela malý plamen.
,, Vidíš to taky?!" Vyděšeně ale hlavně klidněji když už jsem zjistila že to půjde ovládat.
,, Jo je to skvělý už aspoň trochu víš jak na to."postavil se a přistoupil ke mě.
,, Ustup nechci ti ublížit." Koukla jsem se na jeho zavázanou ruku. A zavřela jsem dlaň a tím udusila plamen.
,,To je dobrý Beth. Neublížila bys mi."
Řekl a chytil mi zavřenou dlaň na kterou jsem pořád zírala.
,, Zapomněl jsi na tu včerejší nehodu."
Řekla jsem a ukázala na jeho obvázanou ruku.
,,To jsi ale ještě nevěděla co se děje." Řekl a rozevřel mi znovu dlaň.  Kde opět vzplál oheň.
,,A ty si myslíš že teď to vím! Nemám ani tušení co  se to semnou děje a nevím proč jsi tu. Taky netuším proč musím být Foxin zrovna já podle toho jak je tam napsáno by se měla moc Foxin předávat ob generaci tím pádem by jí měla mít mamka né?"
,, To je asi pravda ale jakto že jí máš ty?" Zeptal se a koukal na plamínek v mé dlani.
,, To nemám tušení." Prohlásila jsem.
Z mluvení nás vyrušilo přijíždějící tátovo auto.
,, Kde máš motorku?!" Vyděšeně jsem zaklapla dlaň.
,,U vedlejšího domu neboj." Řekl a vlezl si do domku pro mobil a klíče.
,, Dobře. Ale počkej až  vejdou do domu."
,,Jasně nemusíš se bát."   Řekl a a otočil se k odchodu. Bouchly vchodové dveře a on se vydal okolo domu k motorce.
,,Theo!" Křikla jsem a on se s trhnutím  hlavy otočil.
,, Co se děje?" Zeptal se. Šlo vidět že o mě má strach.
,,Jen jsem se s tebou chtěla rozloučit."
Řekla jsem když se Theo přibližoval.
Přišel až přede mě a nakonec mě objal a tichým hlasem řekl.
,, Dobrou noc Beth. Buď opatrná." Řekl a ještě mě nepustil.
,, To ty buď taky opatrný. Dobrou noc Theo."
Po tomhle mě pustil a stratil se ve tmě. Pak už jsem jen slyšela startovat motorku.
,, Elizabeth? Kde jsi?" Křičela mamka s hlavou ze dveří domu.
,, Tady už jdu domů. Jen si zamknu domek na stromě." Řekla jsem a v rychlosti sem doběhla k domku na stromě. Pozbírala jsem tam věci a pozhasínala jsem světla. Nakonec jsem zamkla a šla do domu.
,, Tady máš večeři."Mamka přede mě postavila talíř lazaní a sedla si naproti mě. Táta nesl sestru v náručí nahoru po schodech. Zřejmě usla v autě cestou od babičky.
,, Co jsi celý den dělala? " zeptala se a přistrčila mi talíř ještě blíž.
,,Koukala jsem na filmy a byla jsem si na půdě pro knihy. Chtěla jsem si zase přečíst zeleného jezdce." Odpověděla jsem a dala si do pusy lazaně.
,,Tak to jó. Máme tě pozdravovat od babičky a příště máš jet s námi. Taky tě chce vidět." Začala se zvedat a dívala se na mě takovým podezíravým pohledem až mě zamrazilo.
,,Proč jste nepřespaly u babičky? Vždyť je zítra neděle a ségra nemusí do školy a vy dva do práce?" Zeptala jsem se a dojedla poslední kus lazaní.
,, Proč?! jsme ti snad něco přerušili? Si tu byla s Erikem nebo co?!" Vyjela na mě jako bych právě urazila celou rodinu.
,, Ne s Erikem už nejsem! A neřvi na mě já se tě slušně zeptala!" Vyjela jsem na ní taky už jsem toho měla dost. Zvedla jsem se a odnesla talíř do myčky. Pak jsem se vydala po schodech do pokoje a dramaticky jsem bouchla dveřmi.
,, Přestaň nám tu bouchat dveřmi!"zařvala naposled máma.

******

,, Ahoj Elizabeth." Řekla mamka když vstoupila za hodinu do mého pokoje.
,, Co mi chceš?" Okamžitě jsem chtěla aby odešla ale ona tam dál stála a držela v ruce na talíři kus dortu.
,,Já jsem na tebe nechtěla řvát přinesla jsem ti dort na usmíření."
Řekla a položila dort na můj psací stůl.
,, Díky. Už se nezlobím ale příště na mě neřvi." Řekla jsem a vzala si ten dort.
,, Tak...Já jdu." Otočila se na podpadku a odešla. Já jsem snědla dort a chystala se jít spát ,ale cestou do sestřina pokoje kam jsem jí vracela plyšáka kterého u mě zapomněla jsem slyšela rozhovor mezi tátou a mámou.
 

                             *******

,, Proč jsi se s ní šla usmířit? Zeptal se táta.
,, Bude jí sedmnáct a to znamená že by se u ní měli projevit znaky Foxin." Když tohle dořekla zamrazilo mě. Ona o tom ví?! Jak to?! Vyděšeně mi začali lítat hlavou samé otázky.

,,Přestaň s těmi Foxin taková nesmyslná věc." Řekl táta jako by tomu nevěřil.
,,Není to nesmysl. Já se svých schopností vzdala kvůli němu. A teď to zdědila ona. Musím jí chránit před Wolfiny." Řekla a vypadalo to jako by tátovi někoho ukazovala.
,,Jo kvůli němu? Tak se k němu vrať když on věřil těm tvým hloupostem."
Řekl zase táta.
,,Jsi blázen málem jsem kvůli němu přišla o život. Vracet se k němu nebudu. Mohl by ublížit i jí."Řekla a ukončila tím rozhovor.

*********

Moje myšlenky mě nenechaly spát přemýšlela jsem nad tím před kým mě mamka chtěla chránit. A nemohla jsem usnout. Nakonec jsem usla a moje poslední myšlenka se týkala Thea. Musím mu to zítra napsat. Ozvalo se mi v hlavě než jsem usla....