Who I am? Kdo jsem? Dokončeno✔️

Vyhrožování...

Probudila jsem se a zděšeně jsem vstala a podívala jsem se na Theovo obvaz na žebrech na bílém obvazu svítila krev Theovi se nejspíš potrhali stehy. Vstala jsem z postele a šla za Alfem našla jsem ho v tělocvičně jak jsem předpokládala a řekla jsem mu to ten okamžitě nechal trénování Erika a sel semnou. Erik na me hodil lítostivý pohled ,ale ja ho ignorovala. Když jsme došli k Theovi stále spal ,ale jakmile mu Alf nadzvedl obvaz a zajel pod nej nůžkami aby jo roztrihl a podival se na ránu Theo ho ze spanku chytil za zapesti. A hned na to otevřel oči. ,,Neboj Theodore. Jen se ti potrhali stehy podívám se ti na to." Theo se uklidnil a pustil Alfovo ruku. ,,Opravdu máš dva stehy roztržený. Opravim ti to." Alf mu to tedy znovu prodělal a odešel. Ja jsem během toho zkontrolovala telefon. Samozřejmě jsem zjistila ,že mi volala i psala máma taky jsem zjistila ,že je šest ráno. A ja sedim u kluka kterému šlo ještě před několika hodinami o život kdyby nebyl wolfin tak je po něm a to bych asi fakt nedala. Tohohle kluka miluju a přijít o něj by mě zničilo. Takže mých několik předchozích hodin bylo dost zajímavých. Ale několik z nich bylo krásných hlavně ty kdy jsem ležela v Theovo objetí. Kolem osmý jsem Thea polibila a vydala jsem se domů. ,,Alfe jdu domu. Dej mi vědět kdyby se něco dělo." Řekla jsem mezi dveřmi Alfovi. ,,To je samozřejmost.Stavíš se zítra? " Šel zamnou ke dveřím.,, Pokud me máma nezamkne v pokoji tak určitě."
,,Dobře a Elit?!..... ,,Co?" Zachránila jsi mu zivot v těch kulkách byla měsíční mušle a pomalu se z nich uvolnovala jen o nějakou chvíli dýl a zabylo by to jeho regeneraci a pak i jeho." Podíval se na mě uznalým pohledem a pokyvoval hlavou. ,,Takže mi chceš říct ,že tohle ho mohlo klidně zabít. Kdybych nespala vc domku na stromě Theo bvvvy byl mrtvý!? Tak to ti tady a teď slibuju ,že ty lidi dostanu." Dupla jsem na důkaz vážnosti a důležitosti mého zděleni.
,,Elit slib mi ,že se do ničeho nebudeš pouštět sama jsou to nebezpečný lidi. Jsme připraveni zjistit co se děje a proč jsou tady." ,,Fajn ,ale chci aby jsi me do toho zapojil." Dala jsem si ruce v bok a zamračila se. ,,Jak chceš."zamručel Alf.

Vejdu do domu a na schodech sedí naštvaná máma. Ano schválně jsem šla předním vchodem aby me viděla ,ale samozřejmě by mi nedělalo problém vyskočit do okna. ,,Kde a s kým jsi byla?!" Zprudka se postavila a hned ječela. ,,Byla jsem s kamarády a zachraňovala jsem jeden život. Omlouvám se ,že jsem nedala pisemnny hlášení." Řekla jsem jen tak jako mimochodem a vyrazila jsem nahoru do sprchy a chtěla jsem si ještě přispat. ,,Jasně a teď si jako myslíš ,že tě nechám bejt." Utečeš si uprostřed noci nedáš o sobě vědět zkazíš mi oslavu narozenin a teď si myslíš ,že je všechno v pohodě?"
,,Jsem doma? Jsem. Tak se uklidni a nech me jít se vysprchovat a dospat."
,,Fajn padej." Odpověděla krátce a ustopila mi z cesty. A ja se zaběhla vysprchovat. V pokoji jsem měla neobvyklou zimu a tak jsem si šla najit něco teplého na sebe. Ze skříně mi k noham vypadla Theova mikina. Nevědomky jsem se usmála a navlékla ji na sebe. Krásně hrála a voněla jako Theo. Lehla jsem si na postel hodila jsem přes sebe ještě deku a během pár minut jsem usla vzbudila jsem se až po obědě. Sešla jsem dolů a vzala si ze sporáku polívku a špagety. Po jídle jsem si zašla s Cler do obchodu pro velikou čokoládu a snědly jsme ji na posezeni schované v domku který má udelany v pokoji zlobily jsme se a hrály hry. Nakonec zapla piráty z karibiku a udělala popcorn. Zkoukly jsme asi první a druhý film. Když najednou začal zvonit zvonek u dveří. Vyšla jsem z Clerina pokoje a podívala jsem se přes zábradlí ke dveřím. Máma otevřela a ve dveřích byl pan Hunter. Jak jinak umí si najít ty nejlepší chvíle. Dál jsem tam takhle stála když me najednou máma zavolala dolů. Seběhla jsem schody a zastavila se až za jejími zády. ,,Co se děje.Dobrý den pane Huntre. Co potřebujete?" Podíval se na mamku a řekl. ,,Dáte nám chvilku?" Usmál se a máma jen prikývla. Zašla za roh a pan Hunter me vytáhl před dům a jen mluvil. ,,Vim ,že se u tebe zastavil wolfin byl postřelený a bez cizí pomoci by nezmizel tak rychle. Kam jsi ho schovala a kdo ti s tím pomáhal a kdo ten wolfin je?" Pak zmlkl a upřel na me pohled provrtával me skrz na skrz. ,,Jedno slovo. Proc?" Založila jsem si ruce na prsou a čekala až se vytočí na tolik ,ze odejde. Ale nic. ,,Proč je chcete najít? A proč se ptáte me?"
,,Ten Wolfin se sám schovat nemohl musela jsi mu pomoct jeho stopy končí u vasi zahrady." Jasně a proč je lovíte? Možná jsem mu pomohla možná ne. Oni vám nic neudělali tvrdil jste ,že lovíte zvířata a wolfini nejsou zvířata ,ale lidé jako vy nebo já." StStálesem stala vzpprimene s rukama na prsou a čekala co z něj zase vypadne.,,Jak ty můžeš vědět ,ze mi nic neudělali a nejsou to lidi jsou to zrůdy který zabijí a ničí musí se s nimi zkoncovat! Nebo je musíme ovládnout jako psy. A koukej mi vyklopit co jsi s tím zraněným Wolfinem udělala!" Dupl a zamračil se. ,,Nic vám říkat nebudu nashledanou." Otočila jsem se a vyrazila jsem zase do domu. Ovšem pan Hunter me chytil za paži a tichým celkem strasidelnym tónem mi pošeptal do ucha. ,,Dávejte si pozor slunečno jednou by jste se nemusela vrátit domů." S těmi slovy mě pustil a vytratil se. Projel mnou mráz a zašla jsem do domu. Zavřela jsem dveře a s docvaknutím se u me zjevila máma.
,,Co po tobe chtěl?" Koukala na me zvydavídavíma očima. ,,Ptal se na toho kamaráda co jsem mu zachránila život." Nějak jsem to nechtěla rozebírat. ,,Jasně a nebyl ten tvůj kamarád náhodou Theo." ,,A kdyby tak ti to může být jedno. Uz jsem doma ne." ,,Musíme si promluvit Eli. Pojď." Ukázala do obýváku a ja ji následovala ne ,protože jsem se rozhodla ji poslouchat ,ale protože jsem zvědavá. Posadili jsme se a ja napjate čekala co mi chce....