*Láska Učitelská* ✔

4) Zelené problémy

Můj nový společenský habit je dokonalý.

Tmavě modrá se překrývá s černou a tvoří tak něčo, co nevypadá jako pohřební úbor, ale spíš jako večerní šaty.

Mé další vyučování začíná až za hodinu, takže mám dost času na oběd.

Vyjdu tedy z pokoje a namířím si to přímo do Velké síně. Cesta je neuvěřitelně zdlouhavá. Plno schodů chodeb a obrazu, od nichž neznám heslo.

Budu si nejspíš muset promluvit s Brumbálem a požádat ho, o hesla a tajné chodby.

Cestou do Velké síně zaznamenám pár toužebných vzdychnutí a uhranutých pohledů a hned mi je jasné, že se stanu tou nejlépe oblékanou učitelkou, kterou Bradavice kdy měly.

***

Velká síň není přeplněná.

Žáci obvykle nemají stejný učební plán a tak se na oběd sejdou jen zřídka.

Dojdu k učitelskému stolu a usadím se na své obvyklé místo.

V tu ránu se přede mnou oběví vrchovatý talíř bramborově kaše, zeleniny, ovoce, pudinku a samozřejmě i karafa s dýňovou šťávou.

O pár židlí dál sedí profesorka Prýtová a cpe se jahodovým pudinkem. S chutí se také pouštím do jídla ale nestihnu sníst ani dvě lžičky když do Velké síně vrazí Snape.

Skoro proběhne uličkou až k učitelkým stolům, zapře se rukama nad mým jídlem a vražedný pohled jeho očí nevěstí nic dobrého.

,,Jak si vůbec dovolujete takhle mluvit s mými žáky," syčí.

Okamžitě mi dojde oč jde a začnu se hlasitě smát.

Malý blonďáček nám byl žalovat?

,,Omluvte mě ... My se asi neznáme."

Snape povytáhne jedno obočí a jeho výraz přejde ve zmatený.

,,Učil jsem vás před pěti lety," dostane ze sebe nakonec  ale jeho zlost je zřejmě pryč.

,,Je milé že si mne pamatujete," usměju se a strčím si do pusy kousek rajčete.

,,A bylo by ješte milejší, kdyby jste si přestal svůj plášť máchat v mém pudinku Laverusi."

Snape se odtáhne, ale nespouští ze mě teď už naprosto zmatený výraz.

,,Severus," vykokta ze sebe a pomalu se otáčí k odchodu.

,,Hej! Kdyby si ten pudink chtěl vyprat, tak se zeptej toho malýho bonzáčka, zítra ho to naučím."

Snape už se bez jediného slova a bez jediného pohledu vytrácí z Velké síně a jakmile za ním zapadnou dveře, celá místnost propukne v řinčivý smích.

Myslím že Zmijozel máme vyřízený, pomyslím si a znechuceně odstrkuji svůj pudink.

*********

*Aivi*