46) Měsíci?

1.5K 101 14
                                    

,,Harry cos to provedl?" zanaříkala Hermiona.

,,Napadls učitele!"

Harry stál s hůlkou namířenou na Siriusův rozzářený obličej.

,,Úplný James," zasmál se.

,,Kdo byl Peter Pettigrew?" vyštěkl Potter.

Stoupla jsem si mezi rozčarovaného Harryho a stále smějícího se Siriuse.

,,Chodil s nami do školy, považovali jsme ho za přítele," vysvětloval Lupin.

,,Tohle není správné, Harry odlož tu hůlku," zaprosila jsem mladého nebelvíra.

,,Pettigrew je mrtvý, vy jste ho zabil," nedal si říct Harry.

,,Je to ta krysa!" zařval Black, odstrčil mě stranou a rozešel se k vyděšenému zrzkovi.

,,Naval," prskl a vyrval mu krysu z rukou.

Sledovala jsem bizardní scénku Blacka, snažíc se kouzlem zasáhnout utíkající krysu, hlodavce, měního se na člověka a Lupina, držícího muže pod krkem.

Snape něco zamumlal ve spánku a začal chrápat.

Neměl by být v bezvědomí? Alespoň víme, že žije.

,,Jak se opovažuješ mluvit o Jamesovi před Harrym?" vytrhl mě Siriusův pronikavý hlas z myšlenek.

,,Prodal jsi Lily a Jamese Voldemortovi, že je to tak?!"

Lily? Jakože TA Lily?

,,Odvedeme ho na hrad a tam si ho převezmou Mozkomorové," rozhodl Harry.

Koutkem oka jsem zavadila o spícího Snapea. No budit ho nebudu, možná je dobře že spí. Až se tohle všechno vyřeší, přijdu si pro něj.

Harry už podpíral Rona a se Siriusovou pomocí ho vlekli ven, z chroptící chýše.

Noc byla temná. Vrba Mlátička, teď už klidná jako normálni strom, nám poskytla oporu pro hekajícího Rona.

,,Hlavně sebou moc nešij," upozornila jsem zrzka a začala mu svazovat nohu.

Ron se však kopal jako smyslu zbavený a snažil se vyprostit svou zraněnou nohu z mých neúprosných prstů.

,,Jestli sebou budeš ještě chvíli házet, zavolám profesora Snapea aby ti nohu ošetřil on. Možná mu to půjde líp."

Ron zbledl ještě víc a poslušně natáhl nohu. Zranění nebylo velké, nicméně bylo hluboké. S tím si ale Poppy snadno poradí.

Obloha se vyjasnila. Mráčky zmizely a odhalily krásný, kulatý měsíc.

,,Utečte," zařval jako smyslu zbavrný Black.

Nechápala jsem co se děje. Sirius držel Remuse a něco mu šeptal. Lupin se jen bolestivě škubal v jeho náručí a trhavými vzlyky prosil o volnost.

Okamžitě mi to došlo. Volný Peter se usmál na zmateného Harryho a začal se proměnovat v krysu.

Neměla jsem čas. Moje tělo zareagovalo rychleji než mozek a já se vrhla ke kryse, nechávajíc zraněného Rona absolutně nechráněného.

Soustředila jsem se jen na krysu která se teď bolestivě svíjela v mých prstech.

Remus se proměnil. Jeho rysy se protáhly, tělo vyrostlo, údy se skroutily. Bolestivá proměna ve Vlkodlaka byla u konce a Lupin teď hladově zíral na partu tří nebelvírských lvíčat, tisknoucích se k sobě.

Z otvoru ve stromě se vybelhal zmatený Snape, zjevně vůbec nezaznamenal vlkodlaka, zato si všiml k smrti vyděšeného Harryho.

Než však stihl něco říct, Lupin pronikavě zavyl.

Severus sebou trhl a rostáhl ruce ve snaze chránit své studenty vlastním tělem.

V té sekundě jsem přestala dávat pozor. To ale stačilo na to, aby se Pettigrew dostal z mého ocelového sevření a zabéhl do díry.

Zadržela jsem dech, naposledy jsem se ohlédla po mizícím vrahovi.

Nebyl čas se rozhodovat. Má hůlka ležela u Rona a já měla jen pár sekund, abych odvrátila útok vlkodlaka.

Rozběhla jsem se a plnou silou svalila Remuse k zemi.

Z lesa se ozvalo pronikavé zavytí. Remus se napřímil. Už nevěnoval pozornost nebelvírum ani mě. Rozběhl se do černočerného lesa.

Ležela jsem v mokré trávě, nemohla jsem si pořádně utřídit myšlenky. Jen jsem se dívala na svou pokousanou ruku.

Měsíc svítil. Začala jsem cítit neutišitelný hlad.

***

*Aivi*

*Láska Učitelská* ✔ Kde žijí příběhy. Začni objevovat