Roxana & Zacker ✔

Chapter 11

,,Přijímám tvou nabídku." Hambou bych se propadla,za to co teď říkám. ,,Ale...Co tak najednou?" Dala bych mu pěstí,ale nemůžu. ,,Nevím. Asi ta exekuce,kterou jsem našla předevčírem ve schránce." Založím si ruce na hrudi a raději uhnu pohledem. ,,Co když,má nabídka už neplatí?" Bez dalších slov se otočím a odcházím. ,,Roxano..Počkej přece.." Stál přede mnou a já jen na sucho polkla. Sklonil se až k mému  uchu. ,,Co kdybychom začali hned. Hmmm?" Začali jsme i hned. Přesně jak řekl. A úplně na to stačila úklidová komora. A já o pár hodin seděla v garáži a nadávala si. Kluci si hráli nějakou videohru a já byla ráda,že si mě vůbec nevšímali. ,,Půjdu domů,kluci!" Jak jsem čekala,ani jeden nezvedl  hlavu. Sebrala jsem si své věci a kytaru. Dneska byla venku zima. Ovanul mě studený vítr až jsem se otřásla. Vytáhla jsem z kapsy telefon,který oznamoval novou zprávu. Hned jak jsem jí dočetla jsem se otočila. Skousla jsem si ret a přemýšlala jestli nastoupit nebo ne. 

,,Dneska s tebou spát nebudu." Ani jsem nestačila dosednout na sedačku. ,,Tak proč tu jsem?" Zabouchnu za sebou hlasitě dveře. Zasyčí a ohradí se,abych tolik netřískala dveřmi. ,,Sorry." Jeho dlań přistála na mém stehně. Pekelně to pálí. ,,Chci tě někam vzít." ,,Kam?" Neodpoví. ,,Kam?" Opět žádná odpověď. Jen jsem seděla a hrála uraženou. Zastavil před nějakým klubem? Nad kterým bylo starým písmem napsáno Bloody Shoters. ,,Co je to za místo?" Nikdy předtím jsem takové místo neviděla ani jsem o něm neslyšela. Chytl mě za ruku a propletl nám prsty. Hned jak jsem vešla dovnitř mě do nosu udeřila vůni  alkoholu a cigaret. ,,Co je to za místo?" Táhl mě malou chodbičkou a zastavil se před dveřmi,které otevřel.

Zorničky se mi zúžily. ,,Tohle,je moje milá můj domov.." Rozpřáhl ruce s úšklebkem. Můj pohled padl na ring. všude byla krev. Hygiena tu byla naposledy....Nejspíš tu nikdy nebyla. Posadil mě na židli a důrazně řekl, ať se odtud ani nehnu. Upřímně někdy mi naháněl strach....

Hala,nebo co to bylo,se začala plnit lidmi. Byli tu převážně muži,což mě až tolik nepřekvapovalo. POlonahé ženy,co nadšením řvali nějaké jména. Doprostřed ringu si stoupl nějaký urostlý,postarší muž. ,,Dámy a pánové! Vítejte! Jak všichni víte...Dnes má náš Král narozeniny! Zatleskejte prosím našemu Králi!" Ukázal rukou nahoru na balkónek,kde seděli tři muži. Ani jednomu nebylo vidět do tváře. ,,Na jeho počest jsme uspořádali souboj! Souboj,který vás všechny položí na kolena! Přivítejte v pravém rohu našeho úžasného......Temného Boha! Asheron Daaaaaark!" Do ringu přišel v celku hezký kluk. Byl rozhodně starší než já. Možná o tři? Čtyři roky. Na hrudi měl zvláštní tetování,kterého jsem si tady všimla na hodně mužích a klucích. Luk a šíp. Vlastně celkově měl hodně tetování. Jako bych ho už někde viděla......

,,A v levém rohuuuuuu náš Bůh Chaosu! Zacker Stone!" Moje zorničky se zúžili a zůstalo to tak  po celých devatenáct minut. Až na konci jsem se zvedla a jednoduše se rozešla pryč. KOnčím s jeho debilní domluvou. I kdybych mu měla všechny ty peníze vrátit!