,,Myslím,že se probouzí.." ,,Hej,holka..." Ztěžka otevřu víčka. Takže já sem pořád naživu? Ale no tak. To jsem prostě nemoha umřít? ,,Kde jsem?" Je mi vcelku zima. SPíše,ale taková vnitřní. ,,Krávo blbá! Seš normální! Skákat mi z mostu před očima! Seš normální!" Zacker se mnou třásl jako o život. ,,To bolí.." Chytnu se za rameno. ,,Váš ty vůbec jaký nervy sem měl,když jsem tě hledal v tý vodě! Tohle už nikdy,ale nikdy nedělej!" Oddychl si. ,,Já si musím dát panáka."
,,Nemusel si mě lovit." ,,To jsem tě měl nechat umřít!" ,,Jo." Mrskl skleničkou o zeď. ,,Vypadněte!" Prskl směrem k nějakým klukům co seděli u stolu.
,,Vysvětli mi sakra jednu věc. Proč?" ,,Už nemůžu. Nedokážu platit exekuci,splácet tátovi dluhy, nájem...Už nemůžu.. Už nedokážu snášet jeho nálady,když dojde ožralej a zbije mě! Chápeš?" Seděla jsem na tom gauči jako hromádka neštěstí a opět brečela. ,,Přestaň,Rox.." Místo toho jsem ještě přidala. Jeho paže se obmotali okolo mě. ,,Měa by sis ještě odpočinout." Chtěl mě pustit,jenže to jsem mu zas nedovolila já. ,,Nenechávej mě tu prosím.." Vzal si mě na klín a lehl si i se mnou. ,,Nezkusíme to znovu?" ,,Jak to myslíš?" ,,Myslím jako..No prostě. Zkusit to jako normálně. Ne jako,že..Nevím jak to říct..." ,,Mohli bychom. Ale nečekej,že s tebou skočím hned první týden do postele." Zasmál se. ,,Je mi to jasný. Teď spi."
CZYTASZ
Roxana & Zacker ✔
Dla nastolatkówDíval se na mě ze zadních řad. Sledoval každý můj pohyb.Drze se ušklíbk pokaždé,když jsem řekla něco,co se mi nelíbilo. Ať jsem se mu chtěla vyhnout jakkoli,vždycky si mě našel. Našel a zachránil mě před pádem do propasti.
