Roxana & Zacker ✔

Chapter 25 End

Nevěřím na Nebe. Na peklo možná jo. Ten den měl být můj poslední. V duchu jsem se rozloučila se všemi. S klukama. S Izzakem. S Asheronem. Chtěla jsem za svůj život alespoň něco málo zažít. A také jsem zažila. Zamilovala jsem se. Hrála jsem v úžasné kapele.Poznala lidi,kteří mě brali takovou jaká jsem. Jedna jediná věc mě mrzí. Mrzí mě jak můj život skončil. Zemřela jsem jako špinavá děvka. Pošpiněná. Chtěla bych ten moment vymazat,jenže co se stalo stalo se. Je pěkný bejt mrtvá. I když, místo kde jsem trochu páchne. Peklo je možná čistotné tak používá dezinfekci. Kdo ví. Nebo...Že bych..

,,Roxano prosím. Prosím vzbuď se mi. Strašně moc tě o to prosím. Já bez tebe nemůžu žít."  Ztěžka otevřu oči. Zacker sedí na vážně hnusné židli a drží mě za ruku. ,,Vypadáš příšerně." Zvedne hlavu jako by se chtěl přesvědčit o tom,že vážně mluvím já. ,,Roxano...Bože,děkuju!Lehl si mi na prsa. ,,Jak se na mě můžeš podívat? Vždyť mě.." ,,Nemysli na to. Na nic co se ten den stalo,ano? Počkej." Otevřel dveře a za pár vteřin byl zpět i  s klukama. ,,Letím sem přes půlku Světa jenom abych viděl tvůj pomlácený obličej? Já se asi zbláznil." Lol se na mě usmíval jako sluníčko. Já mu místo všeho vynadala. ,,Co to máš sakra na tý hlavě ty debile? Okamžitě si to necháš přebarvit,nebo tě ostříhám dohola!" Rozhodně nebude mít duhovou hlavu sakra!"

,,Já myslím,že je jí dobře." Mike si neodpustil kousavou poznámku a přidal k ní,že dneska mi to vážně sluší. ,,Rox.." Otočila jsem se ke dveřím. Asheron měl v ruce obřího krokodýla. Toho krokodýla jsem  už někde viděla. Podíval se na Zackera,který se zvedl a i s kluky nás nechali o samotě. 

,,Jako malá....Jako malá si ho měla hrozně ráda. Říkala si mu-" ,,Pan Kousálek. Vzpomínám si." Usmála sem se. Začal brečet. ,,Ani nevíš jak dlouho jsem tě hledal,jenže ty si nikde nebyla.... Prostě si zmizela a já jsem to po nějaké době vzdal. Nikdy jsem to matce neodpustit. Stalo se toho hodně.. Mám snoubenku,byl jsem ve vězení a... Chyběla si mi Rox." Vtáhla jsem si ho do objetí.

Inu tak si to shrneme. Přežila jsem velmi kruté napadnutí, podřízli mi krk, našla jsem ztracenou rodinu a jako bonus mi teď každý nosí čokoládu. Možná,že všechno špatné je k něčemu dobré.